Fender Jazz Bass
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jazz Bass byl druhým modelem baskytary z dílny Leo Fendera. Baskytara byla poprvé představena v roce 1960 jako „Deluxe Model“, poté byla přejmenována na Jazz Bass, protože Fender cítil, že její krk s upraveným designem (oproti Precission Bass více se sužující a kulatější) více osloví jazzové muzikanty. Jazz Bass je osazena dvěma snímači single-coil. Má tři potenciometry (na rozdíl od dvou na Fender Precission Bass), dva ovládají hlasitost jednotlivých snímačů, třetí slouží jako tónová clona. Na některých modelech vyráběných po roce 2003 lze najít ještě čtvrtý potenciometr, označovaný jako „S-1 Switch“. Umožňuje přepnout snímače mezi standardním (paralelním) zapojením nebo sériovým zapojením. Jsou-li snímače zapojeny sériově, oba pracují jako jeden celek s jedním ovládáním hlasitosti, čímž přibližují zvuk Precissionu.
Jazz Bass má teplý, hutný zvuk bez přílišného punche slyšitelného u Precissiona. To jej činí ideálním pro prstový styl hraní (hráči používají prsty namísto trsátka). Zvuk bezpražcového Jazz Basse se stal klasikou v jazz fusion díky basistovi Jacu Pastoriusovi. Stejně tak se stal klasikou v rukách basistů jako byli např. John Paul Jones (Led Zeppelin), Neol Redding, Jogn Entwistle (v 60. letech) a další.
[editovat] Odkazy
- Fender.com - stránky výrobce
