Hodonínek
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hodonínek, (též Cikánský tábor Hodonín u Kunštátu) byl koncentrační tábor zřízený během druhé světové války u Hodonína u Kunštátu na území Protektorátu Čechy a Morava. Byly do něj posílány osoby zejména romského etnika. Fungoval pod různými jmény v letech 1940 - 1944. Během té doby jím prošlo 1396 osob. 207 osob zemřelo a 871 bylo transportováno.
Obsah |
[editovat] Pozadí
Výnos o potírání cikánského zlořádu z 10.7.1942 se stal výchozím dokumentem nejen pro provedení soupisu všech „cikánů a cikánských míšenců“ na území Protektorátu, ale také pro zřízení tzv. cikánských táborů. Vzorem pro zřízení těchto táborů byly již existující podobná zařízení např. v rakouském Lackenbachu. Umístěni sem měli být především romské rodiny, které splňovaly podmínky pro uvalení preventivní policejní vazby. Na návrh jednotlivých četnických stanic byli vybraní Romové i se svými rodinami zařazováni do transportů, jejichž cílem byl v Čechách tábor v Letech u Písku a na Moravě v Hodoníně u Kunštátu.
[editovat] Zřízení tábora
Podobně jako v Letech byli počátkem srpna 1942 do tábora nahnány jednotlivci i celé romské rodiny. Ubytovací kapacita tábora byla 200, v létě až 300 osob, přičemž již brzy po jeho otevření byla mnohonásobně překročena. Velitelem tábora byl administrativní oficiál Štefan Blahynka.
[editovat] Podmínky v táboře
Strážní mužstvo čítalo zhruba 40 mužů. Veškerý personál tvořili čeští zaměstnanci. Všichni vězni (tedy i děti) museli pracovat vně nebo uvnitř tábora 8-10 hodin denně. Šlo především o lamačské a výkopové práce na stavbě nové silnice z Plzně do Moravské Ostravy a na silničním úseku Štěpánov nad Svratkou – Hodonín – Rozseč nad Kunštátem. Stravu dostávali vězňové třikrát denně, ovšem jen v tom nejnutnějším množství. Katastrofální ubytovací, stravovací a hygienické podmínky vedly k časté a chronické nemocnosti vězňů. Vyvrcholením bylo na přelomu let 1942-43 propuknutí epidemie břišního tyfu, na následky které zahynulo největší množství vězňů. Zemřelí byli pohřbíváni na hřbitově v nedalekých Černovicích (73 osob) a na provizorním hřbitově nedaleko tábora v masových hrobech (121 osob).
[editovat] Hromadné transporty vězńů.
Tábor nebyl vyhlazovací, přesto v něm následkem nelidských podmínek přišla o život podstatná část všech koncentrovaných mužů, žen a zvláště dětí. Brzká smrt také čekala většinu těch, kteří byli hromadnými transporty deportováni do Osvětimi. Z prvního transportu (7.12.1942, 91 osob), jehož cílem se stal koncentrační tábor Auschwitz I, zemřeli v krátké době téměř všichni transportovaní. Z dalších dvou transportů (21.8.1943, 749 osob a 27.1.1944, 31 osob), směřujících do tzv. cikánského tábora v Auschwitz II-Birkenau, přežili pouze ti, kteří byli odtud přeloženi na práci do jiných koncentračních táborů.
[editovat] Shrnutí
- Kárný pracovní tábor od 10.8.1940
- tzv. Sběrný tábor od 1.1.1942
- tzv. Cikánský tábor od 10.7.1942 do 1.12.1943
- Velitel tábora: Štefan Blahynka
- Personál: 40 osob - čeští zaměstnanci
- Táborem prošlo 1 396 osob celkem. z toho:
-
- 35 se zde narodilo
- 262 bylo propuštěno
- 47 uprchlo
- 207 zahynulo
- 871 bylo transportováno
[editovat] Podívejte se též na
[editovat] Reference
sepsal: Mgr. Michal Schuster, Muzeum romské kultury v Brně
