Imaginární jednotka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jako imaginární jednotka se v matematice označuje číslo značené i (někdy též j), které rozšiřuje obor reálných čísel na obor čísel komplexních . Po tomto rozšíření existuje řešení libovolné polynomiální rovnice f(x) = 0.
V reálných číslech některé takové rovnice řešení nemají, konkrétně např. rovnice x² + 1 = 0. Pokud je k množině reálných čísel přidán nový prvek i, který tuto rovnici řeší, algebraickým uzávěrem takto vzniklé množiny je právě množina komplexních čísel, ve kterých má řešení už každá polynomiální rovnice.
Obsah |
[editovat] Definice
Podle definice imaginární jednotka i je řešením rovnice
- x2 = −1
Operace s reálnými čísly lze rozšířit na imaginární a komplexní čísla tak, že při manipulaci s výrazem zacházíme s i jako s neznámou veličinou a použijeme tuto definici k tomu, abychom nahradili všechny výskyty i2 číslem −1.
[editovat] i a −i
Výše uvedená rovnice má ve skutečnosti dvě různá řešení která jsou aditivně inverzní. Přesněji, pokud řekneme, že řešením rovnice je i, je také řešením této rovnice −i (≠ i). Protože výše uvedená rovnice je jedinou definicí i, je zřejmé, že tato definice je nejednoznačná. Tuto nejednoznačnost odstraníme tak, že vybereme a zafixujeme jako řešení výše uvedené rovnice „pozitivní i“.
[editovat] Upozornění
Imaginární jednotka se někdy zapisuje jako , ale je třeba dát pozor při manipulaci s těmito odmocninami. Při aplikaci pravidel platících pro odmocniny z kladných reálných čísel na celý obor reálných čísel můžeme dostat špatný výsledek :
Kalkulační pravidlo
je platné pouze pro reálné, nezáporné hodnoty a a b.
Abychom se vyhnuli chybám při manipulaci s komplexními čísly, je lépe nepoužívat záporná čísla pod odmocninou.
[editovat] Mocniny i
Mocniny i se cyklicky opakují:
- i0 = 1
- i1 = i
- i2 = − 1
- i3 = − i
- i4 = 1
- i5 = i
- i6 = − 1
To lze vyjádřit matematickým vzorcem, kde n je libovolné celé číslo:
- i4n = 1
- i4n + 1 = i
- i4n + 2 = − 1
- i4n + 3 = − i
[editovat] i a Eulerův vzorec
Vezmeme Eulerův vzorec eix = cosx + isinx, a po dosazení π / 2 za x, dostaneme
- eiπ / 2 = i
Jestliže obě strany umocníme na i, a využijeme i2 = − 1, získáme následující rovnost:
Ve skutečnosti je snadné určit, že ii má nekonečný počet řešení ve tvaru
- ii = e − π / 2 + 2πN
Z výše uvedené identity
- eiπ / 2 = i
lze odvodit Eulerovu identitu
- eiπ + 1 = 0,
V Gaussově rovině imaginární jednotku představuje číslo [0;1].
Každé komplexní číslo lze zapsat (v tzv. algebraickém tvaru) ve tvaru a + ib, kde a a b jsou reálná čísla