Kryry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kryry
znak
základní data
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0424 566314
kraj (NUTS 3):	Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4):	Louny (CZ0424)
obec s rozšířenou působností:	Podbořany
pověřená obec:	Podbořany
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	39,41 km²
obyvatel:	2421 (3. 7. 2006)
zeměpisná šířka:	50° 10' 24"
zeměpisná délka:	13° 25' 39"
nadmořská výška:	304 m
PSČ:	439 81 až 439 86
základní sídelní jednotky:	4
místní části:	4
katastrální území:	4
adresa městského úřadu:	Hlavní 1 43981 Kryry
starosta:	Miroslav Brda
Oficiální web E-mailová adresa

Město Kryry se nachází v okrese Louny na rozhraní čtyř krajů - Ústeckého, Karlovarského, Plzeňského a Středočeského.

Město má vybudovanou kompletní infrastrukturu, včetně zdravotnických zařízení. Ve městě je základní škola pro 400 dětí a mateřská škola pro 120 dětí. V lokalitě působí několik firem: Glaverbel Czech a. s. závod Kryry, Cihelna Kryry a. s., Runa s. r. o. Kryry, stavební firma Šilhánek a syn Kryry, Pila Kryry a řada dalších drobných podniků a podnikatelů. Statut města byl udělen 23. ledna 2007.

[editovat] Místní části

[Kryry][1]
Běsno
Stebno
Strojetice

[editovat] Historie

Historie obce Kryry se začala psát již v 5. století našeho letopočtu, což potvrzují četné nálezy. V Kryrech však bylo prokázáno i pravěké osídlení lovců mamutů. Písemné záznamy jsou uloženy v muzeu ve Vídni a v Národním muzeu v Praze. Později ve zdejším kraji bydleli Lučané, slovanský kmen, což dosvědčily vykopávky popelnicových pohřebišť. Křesťanství proniklo do tohoto kraje v 10. - 11. století a kostel pod Kostelním vrchem byl postaven někdy kolem roku 1384. První písemné zprávy o Kryrech však najdeme již v roce 1320. V Zemských deskách je uveden šlechtický titul Albert de Krir ze dne 22. února 1320 a 15. prosince se podepisuje tehdejší opat kláštera v Postoloprtech jako "Theodor de Krir". Roku 1354, 1. října, je jmenován na jedné církevní listině farář Konrád de Krir a rovněž ve farní kronice Nepomyšle najdeme zmínku z roku 1418 o osadě nedaleko Petrohradu jménem Krier, později psáno Kryer. Jméno obce je patrně odvozeno od polského "Křičeti, krákati, kejhati".

Na Kostelním vrchu již v těchto dobách stál hrad. Prvním pánem hradu byl Albert de Krir, přísedící zemského soudu v Praze. Za Jana Lucemburského získal Albert de Krir pro osadu pod hradem určité výhody. Z této doby pochází pak znak Alberta de Krir - zlatý štít a na šikmé haluzi sedící černý havran. Obec tehdy dostala právo trhů a právo vařit pivo. Hrad Kozihrady stával na vrchu nad městečkem Kryry, 7 km od Podbořan. Byl patrně postaven na počátku 14. století pány z Ervěnic a již v 15. století byl zničen. Je možné, že se tak stalo v roce 1421 při křižácké výpravě proti Žatci. Již v roce 1483 je při prodeji Petrohradu uveden "zámek pustý v Kryřích". Pod jménem Kozihrady je hrad znám poprvé a naposledy až v roce 1577, a to již jako pustý. Tehdy jej, ještě s jiným majetkem, zastavil Mikuláš z Libkovic Jindřichovi Brozanskému z Vřesovic. Půdorys hradního areálu byl čtvercový. Prostory vlastního hradu byly chráněny dvojitým příkopem, jehož zbytky jsou dodnes patrné. Na nejvyšším vrcholku stála kulatá věž, jejíž zříceniny spolu se zbytky zdiva několika malých přízemních světnic zde byly ještě v r. 1845. Právě na základech kulaté hradní věže dnes stojí rozhledna.

Po Albertu de Krier byl druhým majitelem hradu a pánem Kryr jeho syn Aleš de Krier. V roce 1357 nastává v dějinách obce Kryry závažná změna. Obec i hrad nad obcí získává nového pána. Aleš de Krier v tomto roce prodal hrad i obyvatele v obci pánu Jenči z Janovic, který byl synem vládnoucího Petra z Janovic na sousedním panství v Petrohradě. K Petrohradu byla připojena obec i hrad. Hrad nad obcí tehdy spíše spravovali leníci. Kryrský hrad pomalu chátral a rozpadal se. Kdy byl přesně hrad zbořen nelze dokázat. Podatel Reben v knize "Böhmens Burgen" tvrdí, že hrad totálně zničily husitské války. V první polovině 15. století v místě kryrského hradu, zůstaly jen prolomené valy, hradby a zbytky věže. Tyto zříceniny byly od této doby zvány novým názvem - Kozí hrádek. Materiál, který se v rozvalinách hradu uchoval až do počátku dvacátého století, byl v roce 1906 použit ke stavbě nynější rozhledny.