Proměny
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, alespoň náhradou této výzvy za konkrétnější. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Proměny (latinsky Metamorphoses) jsou největším dílem římského básníka Ovidia. Dílo má podobu mnoha do 15 knih uspořádaných krátkých epických básní v daktylském hexametru, které vyprávějí řecké a římské mytologické příběhy, jimž byl společný motiv proměny.
Obsah |
[editovat] Obsah:
[editovat] 1. kniha
a) Počátek světa – stvoření světa (bohy) a člověka (podobu dostal od Prométhea); proměna: chaos v řád nebo snad čerstvá země v člověka (uhnětena Prométheem)
b) Čtvero věků – historické epochy – zlatý, bezstarostný věk; stříbrný; bronzový; a železný, krutý věk – sestupná tendence, propadání se do nejistoty, zmatků a válek; proměna: nejspíše přechod jednoho věku v druhý
c) Záhuba Gigantů – Giganti poraženi Jovem (ř. Diem ) a zasypáni stavbou, kterou stavěli, aby se dostali na Olymp; proměna: do krve Gigantů vložila matka Země život, z nějž vzešlo po krutosti lačnící lidské plemeno
d) Lykaón – zpupný král Lykaón provokuje Jova nabízeje mu lidské maso a je strašlivě ztrestán; proměna: Lykaón je změněn ve vlka
e) Potopa – rozhněvaný Jupiter sešle na zem potopu, jež zahubí takřka vše živé; proměna: snad země v moře
f) Deukalión a Pyrrha – jediní přeživší potopu; proměna: D. a P. byli vyzváni, aby za sebe házeli kosti vznešené matky (kameny) – ty se měnili v nové lidi
g) Pýthón – země rodí všelicos – i draka Pýthóna, jejž zastřelí Apollón; proměna: snad ze země se zrodivší drak Pýthon
h) Dafné – Apollón se zamiloval do nymfy Dafné, ta před ním prchá, a aby byla zachráněna, je změněna ve vavřín
i) Íó - Jupiter se zamiluje do nymfy Íó, aby ji ukryl před žárlivou manželkou Júnónou (ř. Hérou), promění ji v sličnou kravku, tu si vyžádá Júno a dá ji hlídat stookým obrem Argem, Jupiter vyšle Merkura (ř. Herma), aby ji vysvobodil
j) Sýrinx – Merkur vypráví Argovi příběh o nymfě Sýrinx, do níž se zamiloval bůh Pan a která se na útěku před ním změnila v rákos, Merkur Arga uspí, zabije a Íó může nabýt původního vzhledu
[editovat] 2. kniha
a) Faëthon – F., syn slunečního boha Sóla (ř. Hélia) se na svém otci domůže toho, aby směl řídit jeho ohnivé spřežení (slunce). Divoké koně však neukočíruje, ohrožuje zemi i nebe a je sražen Jovovým bleskem; proměna: snad proměna pleti národů aithiopských (černochů) poté, co se k nim velmi přiblížil splašený ohnivý vůz
aa)Héliovny – sestry Faëthontovy byly, lkajíce nad ztrátou bratra, proměněny ve stromy, jejich slzy v jantar
ab)Kyknos – K. , přítel Faëthontův, byl, lkaje nad ztrátou druha, proměněn v labuť
b) Kallistó a Arkás – Jupiter dostane zálusk na krásnou Kallistó, kterou posléze Júnó promění v medvěda, aby ji později její syn Arkás omylem, domnívaje se, že bojuje s medvědem, nezabil, jsou oba vzati jako nová souhvězdí na oblohu
c) Korónis
ca)Havran a vrána – Havran zpozoroval „nevěru“ krásné Korónis, oblíbenkyně Apollóna, a spěchal to ohlásit; na cestě ho varovala vrána vyprávějíc své osudy – bývala krásnou princeznou, zamiloval se do ní Neptun (ř. Poseidon)a ona na útěku před ním byla změněna ve vránu; následně chvátala zvěstovat Minervě (ř. Athéně), že dívka Aglauros nesplnila svůj slib a podívala se na Minervina syna Erichthonia, Minerva ji však pro udavačství zavrhla; havran výstrah nedbal, Apollóna zpravil, ten proklál Korónis šípem, litoval a havrana zavrhl. Z Koronina lůna zachránil syna Asklépia, jejž dal na vychování ke kentauru Cheirónovi
cb)Okyrhoé - Cheironova dcera O. byla, věštíc příští osudy Asklépiovi a smrt Cheironovi, proměněna v koně
d) Battos – B. jediný věděl, kam ukryl Merkur Apollónovi ukradený skot. Slíbil Merkurovi, že nepromluví, avšak ještě přestrojenému Merkurovi za nabídku odměny vše prozradil. Byl proměněn v kámen
e) Aglauros – Merkurovi se zachce krásné Hersé. Její sestra Aglauros po něm žádá za zprostředkování zlato. Minerva (viz prohřešek Aglauros s Erichthoniem) toho má již dost. Sešle na Aglauros Závist, která způsobí, že A. nechce pomáhat Merkurovi a je proměněna v sochu
f)Európé – Jupiter přijme na se podobu býka, v níž unese královu dceru Európé na Krétu
[editovat] 5. kniha
dd) Fíneus – Andromedin strýc F. uplatňoval své nároky na neteřinu ruku, napadl Persea, nastala krutá řež, F. byl proměněn Medúsinou hlavou v kámen
de) Proitos a Polydektés – Perseus pomohl dědovi Akrisiovi, poraziv Proita; Polydektés (král, jenž se ujal Danaé s Persem, když byli Akrisiem dáni napospas moři, avšak Polydektés bažil po Danaé a Perseus mu překážel) nevěřil Perseovi, že se zmocnil Gorgony, ten mi ji ukázala a Polydektés zkameněl
b) Músy ba)Hipokréne – H. – pramen, jenž vytryskl pod kopytem Bellerofontova oře Pegase
bb)Pyréneus – P. lstivě vlákal devět múz pod svou střechu, chtěl se na nich dopustit násilí, múzy ulétly a on, vrhnuv se z hradeb za nimi, bídně zahynul
bc)Píerovny – devět dcer Piérových se odvážilo měřit své dovednosti s múzami, múza Kalliopé, doprovázena loutnou vypravuje:
bca)Únos Proserpiny – Pluto (ř. Hádes) se zamiloval Cereřiny (ř. Deméteřiny) dcery Proserpiny a unesl ji
bcaa)Kyané – sicilská nymfa K. nedokázala zabránit Plutonovi v tom, aby si odnesl Proserpinu do podsvětí a proměnila se v řeku
bcab)Stéllió – Persefona, pátrajíc po své dceři, promění drzého hocha v ještěrku; nakonec zjistí pravdu o pobytu své dcery
bcac)Askalafos – Askafalos udá Persefonu, že pojedla sedmi zrneček granátového jablko, což jí zabraňuje opustit podsvětí. A je za udavačství proměněn ve výra
bcad)Seirény – S., nymfí družky Persefony, nemouce nalézt své paní, jsou proměněny v plavcům nepříznivé sirény; Persefona nakonec tráví půl roku se svým podsvětním manželem a půl roku s matkou
bcae)Arethúsa – A. vypráví Cerés o tom, jak byla, utíkajíc před dotěrným vodním bohem Alfeiem, proměněna v podzemní řeku
bcaf)Triptolemos a Lynkos – T. dostal od Cerés za úkol, aby po celé zemi rozesel obilná semena; skythský král L. se chce semen zmocnit a T. zabít; T. je však proměněn v rysa a uteče
Píreovny, byvše poraženy, jsou múzami proměněny ve straky
[editovat] 6. kniha
a)Arachné – A. se pustí do soutěžení ve tkaní se samotnou Minervou, utká veledílo, avšak uražená Minerva však její výtvor zničí a A. promění v pavouka
b)Niobé – N. se vysmívá bohyni Létě, že má sedmkrát více synů i dcer, Létiny děti Apollón a Diana Niobiny děti pobijí, N. se promění v mramorovou sochu
c)Žáby – Létó promění sedláky, kteří jí braní napít se z rybníka, v žáby
d)Marsyás – Apollón, poraziv satyra M., z něj stáhne kůži; faunové a satyrové nad ním pláčou, ze slz vznikne řeka Marsyás
e)Pelops – Tantalos chtěl vyzkoušet bohy, zabil svého syna Pelopse a připravil z něj pokrm, bozi se na Tantala rozhněvali, odsoudili ho k Tantalovým mukám a syna oživili, přičemž Pelopse Jupiter oživil a Ceres snědenou část ramene nahradili slonovinou
f)Prokné a Filoméla – P. se vdala za Térea a požádala ho, aby jí přivezl sestru Filomélu, Téreus se do F. zamiloval, znásilnil ji, vyřízl ji jazyk, ona však utkaným kobercem sestru o všem spravila, P. zabila svého syna Itya a dala ho za pokrm Téreovi. P. byla proměněna ve vlaštovku, Filomélu ve slavíka a Térea v dudka
g)Boreás a Óreithyia – větrný bůh B. unesl dceru krále Erechthea O. a zplodil s ní syny Zéta a Kalaida, kterým v dospívání narostlo peří
[editovat] 7. kniha
a)Médeia
aa)Médeia a Iáson - I. se s Argonauty vypraví za zlatým rounem, král Aiétes vlastnící rouno jim uloží spoustu přetěžkých úkolů, M. , králova dcera se do I. zamiluje a svým čarodějným uměním mu dopomůže ke splnění úkolů; proměna: snad ze zubů Martova draka se zrodivší bojovníci, s nimiž bylo Iásonovi bojovat
ab)Aisón – Médea pomocí čar omladí Iásonova otce Aisón, z nějž je hned zdravý mladík
ac)Peliás – Médea slíbí dcerám krále P. (uchvatitele Aisónova trůnu, jenž vyslal Iásona pro zlaté rouno, aby se ho zbavil), že P. též omladí, způsobí mu však smrt
ad)Médeiin útěk – Iáson se ucházal o ruku královské dcery Glauky, Médea ji zahubila, zabila též dva Iásonovy a své syny, načež prchla ke králi Aigeovi do Athén; proměna: zmíněno bokem spoustu zázračných proměn (Kerambos v létavce, Liberův býček v jelena, ženy z Kóu, jimž narostly rohy, mrtvola dcery Alkimadovy v holubici, Fylios v labuť, jeho matka Hýrie v tůň, Kombé v létavce, kalaurský královský pár v ptáky, Kefísův vnuk v tuleně, lidská duše z deštěmilovných hub apod.)
b)Théseus - ke králi Aigeovi se dostaví ztracený syn T., Médea ho chce zabít jedem připraveným z rostliny skáláku, vzniklé z Kerberových slin, jež tento nestvůrný pes vyprskal, vlečen Herkulem z podsvětí, T. se zachrání, Médea uprchne
c)Mínós – M. syn Androgeós byl v Athénách zavražděn, otec se vydává na válečnou výpravu proti onomu městu; proměna: mimochodem zmíněna proměna Arné v kavku
d)Aikos a Myrmidoni – aigínský král A. vypráví, jak se mu náhradou za lid pomřevší morem dostalo Myrmidonů – v lid proměněných mravenců
e)Kefalos a Prokris – K. se ožení s krásnou P., dcerou Erechthea, zalíbí se však bohyni Auroře (ř. Eós), jež ho unese, on se však chce navrátit, hlodá v něm podezření vůči manželčině věrnosti, Aurora změní K. vzhled a ten pokouší manželčinu věrnost, ta nakonec takřka neodolá, ale protože se jedná o jejího manžela, manželé se smíří
ea)Lailaps – Kefalos půjčil L., psa, jenž nikdy neztratil svoji kořist, Amfitryónovi, který hodlal chytit lišku, která neměla být nikdy dostižena; obě zvířata zkameněla
Kefalos zabije omylem Prokridu, jež ho pozoruje, snažíc se zjistit pravdu o domnělé Kefalově nevěře, svým zázračným kopím, domnívaje se, že vrhá kopí po divé zvěři
[editovat] 8. kniha
a)Skylla – S. byla dcerou megarského vládce Nísa, zamilovala se do Mínoa obléhajícího Alkathoy, vydala mu město, Mínos jí však pohrdl a ona se proměnila v mořského ptáka
b)Mínótauros – Théseus osvobodí Athény od potupné daně placené v životech chlapců a dívek Mínoovi, s pomocí krétské královské dcery Ariadny usmrtiv nestvůru M.; na ostrově Naxu však T. Ariadnu zanechá, ta se stala Bakchovou manželkou a po smrti byla vzata na nebesa jako hvězda
c)Daidalos a Ikaros – D., stavitel Mínoova labyrintu, chce uprchnout z Kréty, vyrobí pro sebe a pro svého syna I. křídla (symbolická proměna v létavce), I. však chtěl letět až ke slunci, vosk spojují peří roztál a I. zahynul
d)Perdix – Daidalos dostal do učení synovce Talóa a uzřev, jak moc je onen šikovný, svrhl ho z hradeb, T. byl proměněn v čejku, D. musel uprchnout na Krétu, kde postavil labyrint pro Mínotaura
e)Meleagros – otec M. Oineus jednou zapomněl vzdát obět bohyni Dianě, jež za to seslala na jeho království strašlivého kalydonského kance. Při slavném a krvavém honu M. zabil ve sporu o kance matčiny bratry. Rozzuřená Althai, M. matka, svého syna zahubila, spálivši poleno, na němž podle sudby závisel M. život. Althaia i M. žena Kleopatra spáchaly sebevraždu. Lkající M. sestry se změnily v ptáky
f)Théseus u Achelóa – T. byv zastaven rozvodněným tokem A., se s ním dal do řeči
fa)Echínady – Acheloós vypráví o tom, jak byla proměněna jeho, otcem do vln svržená milenka, Periméla v ostrov
fb)Filemón a Baukis – vyprávění o manželích F. a B., kteřížto jako jediní pohostinně přijali Jova s Merkurem, za to se stali správci chrámu a bylo jim dopřáno, aby zemřeli pospolu, proměnivše se ve stromy
fc)Erysichthón – vzpupný E. dal porazit posvátný Cereřin dub a byl za to postihnut strašlivým a neukojitelným hladem a nakonec se pozřel sám, začal dokonce prodávat svoji dceru Mnéstru, jež se dokázala proměňovat, unikajíc tak svým zákazníkům
[editovat] 9. kniha
fd)Herákles a Achelóos – A. vypráví o tom, jak bojoval s H. o krásnou Deianeiru, a ač se změnil v hada i v býka, byl poražen a přišel o roh
b)Příběhy Hérakleovy
ba)Nessos a Dianeira – kentaur N. přenášeje D. přes řeku se ji pokusil unést, Herákles ho zabil, N. dal D. v krvi namočené roucho, o němž jí namluvil, že je lásky budičem
bb)Hérakleova smrt – Dianeira pojme podezření v H. nevěru a pošle mu Nessovo roucho, o němž si myslí, že ho k ní připoutá, to ho naopak stravuje a působí mu smrt
bc)Lichás – Hérakles ve strašných bolestech, rozzuřen na L., jenž mu donesl otrávené roucho, vrhne L. do moře; ten se změní v útes
bd)Hérakleova apotheósa – H. byl po smrti vzat mezi bohy
c)Alkméné a Iolé
ca)Galanthis – G., služka Herakleovy matky Alkméné, oklamala Eileithyiu, jež na Júnonin rozkaz prodloužila Alkméniny porodní bolesti. G. Předstírala, že její paní již porodila, Eileithyia byla překvapená, rozevřela prsty a kolena a v tom okamžimku se Héraklés narodil. G. Byla proměněna v lasičku
cb)Dryopé a Lótis – D. utrhla několik lístků lotosovému keři, nevědouc, že se jedná o skrývající se nymfu L., D. se taktéž proměnila v lotos
cc)Ioláos – synové Kallirhoini – Hébé, bohyně věčného mládí a nebeská manželka Hérakleova, omladí Hérakleova vnuka I., poté je prorokováno, že z Kallirhoiných synáčků budou rovnou jinoši. Jupiter nakonec učiní přítrž dalším a dalším žádostem po omlazení
d)Byblis – Milétova dcera B. se zamiluje do svého bratra Kauna, ten jí zhrdne a ona, marně ho pronásledujíc, se promění v pramen
e)Ífis – I. se narodila jako dívka, svou matkou Telethúsou je však vydávána za chlapce, nestojíť I. otec Ligdus o dceru. I. se má „oženit“ s Ianthou, zamiluje se do ní a v den svatby je proměněna v jinocha
[editovat] 10. kniha
a)Příběhy Orfeovy
aa)Orfeus v podsvětí – choť slavného pěvce O. Eurydika, byvši uštknuta zmijí, zemře, O. se za ní vydá do podsvětí, vyprosí si její návrat, avšak na zpáteční cestě, proti zákazu se ohlédnuv, ji navždy ztratí; proměna: mimochodem zmíněna proměna pěvce Oléna v kámen apod.
ab)Moc Orfeova zpěvu – O. nesmírně podmanivě pěje, lkaje nad svou ztracenou láskou, kolem něj se shromažďuje všechna živá příroda; proměna: mimochodem zmíněna proměna Attise v pínii
ac)Kyparissos – jinoch K., omylem zabiv svého milovaného jelena, je proměněn v cypřiš
b)Písně Orfeovy- O. zpívá o zvláštních událostech
ba)Ganymédes- trójský princ G. Byl unesen v orla se proměnivším Jovem na Olymp, kde slouží jako číšník
bb)Hyakinthos – Apollónův oblíbenec H. je jím nešťastně zabit a z jeho krve vyraší nová rostlina – hyacint
bc)Roháči a Própoitovny – v kyperském Amathu muži s rohy na čele –Roháči – zabili na Jovově oltáři hosta, byli proměněni v býky; nestoudné P. upíraly Venuši božskou moc – zkameněly
bd)Pygmalión – panic P. si vyřezal krásnou ženskou sošku, do níž se zamiloval, Venuše mu ji proměnila v ženu - v Galateiu
be)Myrrha – dcera krále Kinyry M. se zamilovala do vlastního otce, a opivši ho, dosáhla ukojení svých vášní, uprchla, prosila bohy, aby ji zbavili života, avšak neuvrhli v říši mrtvých – byla proměněna v myrhový strom
bf)Adónis – z hříšného spojení Myrrhy a Kinyry vzejde překrásný syn A., do nějž se zamiluje sama Venuše, jež mu vypravuje: bfa)Atalanté a Hippomenés – krásná A. se odmítala vdát než za toho, jenž by ji předstihnul v běhu, podařilo se to až H. s pomocí Venušinou, leč A. a H. znesvětili Jovův chrám, vyhověvše tam svému chtíči, a byli proměněni ve lvi
Adonis byl zabit na lovu kance a Venuše z jeho krve dala vyrůst granátovému jablku
[editovat] 11. kniha
a)Orfeova smrt - O. je zabit šíleným kikónskými ženami, které přehluší jeho zpěv. Vražedkyni jsou proměněny v stromy
b)Midás
ba)Midás a Bakchos – král M. se pohostinně stará o B. druha Siléna, B. mu za to slíbí splnit, cokoliv si M. bude přát, ten si přeje, aby se vše, čeho se dotkne, změnilo ve zlato, umíraje hladem svůj omyl prohlédne a B. ho tohoto prokletí zbaví
bb)Midovy uši – bohové Pan a Apollón se utkali v hudebním zápolení, zvítězil Apollón, avšak M. s tím byl nespokojen, proto mu Apollón opatřil oslí uši, o nichž se dozvěděl nejprve kadeřník, posléze díra, kam se tajemstvím tížený kadeřník vyzpovídal a posléze všichni prostřednictvím na onom místě vyrašivšího rákosu, jenž tuto zvěst rozhlašoval do celého světa
c)Láomedón a Hésioné – trojský král L. odmítl vyplatit sjednanou mzdu v lidi proměněným bohům Apollónovi a Neptunovi, ti na zemi seslali mor a lid požírající mořskou obludu; toto mělo být vykoupeno obětováním královy dcery H., Héraklés ji osvobodil, avšak nedostav slíbeného koně Tróju dobyl a H. připadla jeho druhu Telemónovi
d)Příběhy Péleovy
da)Peleus a Thetis – P. dostal zálusk na bohyni T., pokusil se jí zmocnit, ona však na sebe brala různé podoby (pták, strom, tygr) a unikla mu, P. dosáhl svého, až když jí spoutal a vytrval, dokud se nepřestane měnit, T. s ním počala Achilla
db)Péleus u Kéýka – P. zabil svého nevlastního Fóka, uprchnul a odešel za trachínským králem K., ten mu vypravuje:
dc)Daidalión a Chioné – Keýkův bratr D. měl krásnou dceru Chioné, která zplodila dvojčata – Autolyka s Merkurem a Filammóna s Apollónem, Ch. urazí Artemidu a je jí zabita, zoufalý D. snaže se zabít je proměněn v jestřába
dd)Zkamenělý vlk – na Péleova houfce dobytka je seslán krutý vlk, jenž dlouho a nelítostně vraždí, dokud není Thetidou proměněn v kámen
e)Keýx a Alkyoné - K. se přes varování manželky A. vydal na dalekou mořskou cestu a zahynul, když A. spatřila jeho mrtvolu, vrhla se do moře, oba se proměnili v ledňáčky
f)Aisakos – A. bezmezně miloval Asteropu. Ta zemřela, na útěku před ním byla uštknuta hadem. A. se vrhl do vln a byl proměněn v potápku, jež se stále snaží nalétávajíc do mořské hladiny způsobit si smrt
[editovat] 12. kniha
a)Z pověstí o trojské válce
aa)Řekové v Aulidě – Řekové jsou na válečné cestě do Tróji zdrženi rozbouřeným mořem v Aulidě. Zde zří, jak had pohltí osmero ptáčat i jejich matku, načež zkamení, což je předzvěstí průběhu války. Řekové se nemohou pohnout z místa, dokud nebude obětována panenská Ifigenie. Dianě se dívky zželí, na obětišti ji vymění za laň. Řekové mohou odplout do války
ab)Hrad pověstí – kdesi uprostřed vesmíru se nachází hrad, kde bydli Pověst, dům je stále plný dějů, střetávají se tu Lehkověrnost, Omyl, Radost, Strachy, Hrůzy, Vzpoura i Šepty
ac)Kyknos – K., Neptunův syn, přestože byl nezranitelný, byl zabit Achillem, který ho musel udusit, jeho mrtvola se proměnila bílého opeřence
b)Hostina u Achillea – po vítězství nad Kyknem Achilles a další reci se baví příběhy
ba)Kaineus – původně dívka byla znásilněna Neptunem a vyprosila si, aby byla proměněna v muže
bb)Kentauři a Lapithové – na svatbě lapithského krále Peirithoa žen svatebních hostí, došlo k kruté a líté řeži, zahynulo mnoho hrdinů i kentaurů, nezranitelný Kaineus byl kentaury zavalen stromy, kládami a udušen, ze středu jeho smrtelné hromady vzlétl zvláštní pták
bc)Periklymenos – P. byl silák, jenž se mohl proměnit v cokoliv, bojoval s Héraklem a byl jím zastřelen, maje podobu ptáka
c)Smrt Achillova – Paris rukou vedenou Apollónem zastřelí A., trefiv ho do paty
d)Spor o výzbroj Achillovu – Aiás Telemónovec a Odysseus měli oba zájem na zbroji Achillově. Utkali si v řečnickém souboji, vzájemně se nestydatě haníce. Obratnější řečník Odysseus „vyhrál“ a odnesl si zbroj
[editovat] 13. kniha
da)Aiantova smrt – A. smuten z prohry zešílel a sám se proklál mečem, z jeho krve vyrostl nachový kvítek
b)Trojské ženy- Po pádu Tróje byly trojské ženy dány v plen řeckým vítězům. Nejmladší dcera královny Hekabé Polyxena byla obětována Achillově Stínu. Hekabin syn Polydóros daný na výchovu thráckému králi Polymestorovi, jenž ho ze ziskuchtivosti zabil. Hekabé vyškrábala Polymestorovi oči a proměnila se ve psa
c)Memmón - Aurora, oplakávajíc svého Achillem zabitého syna M. si na Jovovi vyprosila uctění svého syna. Z jeho popele tedy vznikali ptáci, kteří se rozdělili na dvě skupiny, bojovali spolu a spadali na M. popel. Z Aurořiných slz vznikla rosa
d)Příběhy Aenéovy
da)U Ania – uniknuvší Trójané v čele s Aeneem míří na Délos, kde jim Anius vypráví příběh svých dcer, které před Řeky uprchly tak, že se proměnily v holuby
db)Sicilská Skylla – Aeneás míří s Trójany na Sicílii, kde řádí mořská obluda S. , jež prý kdysi byla krásnou dívkou
dc)Ákis, Galateia a Polyfémos – G. milovala A., G. miloval Kyklop P., P. usmrtil A., jenž se změnil v sicilskou říčku
dd)Glaukos – mořský bůh G. pronásleduje mladou S. a vypráví jí, jak byl člověkem a jak se proměnil v nevzhlednou mořskou bytost
[editovat] 14. kniha
de)Skylla a Kirké – Glaukos se utíká pro radu k čarodějnici K., ta se doň však zamiluje sama a S. začarauje v obludu, která vraždí mořeplavce a posléze je proměněna v nebezpečné skalisko
df)Sibylla – Aeneás dorazí k věštkyni S., jež ho nechá nahlédnout do podsvětí a vypravuje mu, jak prosila Apollóna, aby jí dal tolik let, kolik zrnek prachu drží v hrsti, nemyslíc na ošemetné stáří, jež teď musí stovky let snášet
dg)Achaimenidés a Makareus – Aeneás zachránil Odysseova druha A., který zůstal na Polyfémově ostrově
dh)Odysseus a Kirké – O. připlul na K. ostrov, čarodějka změnila některé z jeho druhů ve vepře a O. musel usilovat o nápravu
di)Píkus a Kanéns – jinoch P. miluj K., avšak P. se zalíbí i čarodějce Kirké, která, poté co je odmítnuta, hocha promění v datla a jeho druhy v šelmy, K. se žalem rozplyne
dj)Druhové Diomédovi – na cestě z Tróji se Řek D. dostal do hrozných bouří i dalších obtíží a jeho reptající druhové byli proměněni v ptactvo, on sám doplul do Itálie
dk)Aenéovy lodi – během bitvy Aenea proti Turnovi v nové italské vlasti se Aeneovy lodi změní v najády
dl)Ardea – Aeneas porazil Turna a dobyl města Ardey, z jehož popela vzlétl pták
dm)Aenéova apotheósa – A. byl vzat na nebesa
b)Pómóna a Vertumnus – bohyně ovoce P. byla pronásledována mnoha nápadníky. Nejhorlivějším byl bůh počasí V., jenž na sebe bral různé podoby, nakonec se proměnil ve stařenu a přesvědčoval P. , aby si vzala V., vyprávěl jí:
ba)Anaxareté a Ífis – I. se zamilovala do urotezené A., jež ho nedbala, on se oběsil a A. byla proměněna v kámen Pómóna se nakonec poddala Vertumnovi dobrovolně
c)Rómulus a Hersilia – R. sjednotil Římany se Sabiny a byl zbožštěn, taktéž se stalo jeho manželce H.
[editovat] 15. kniha
a)Myskelos – M. se ve snu zjevil Hérakles a vybízel ho, aby odešel na Sicílii a založil tam město k poctě Héraklem zabitého Krotóna. V otčině M. platil zákaz stěhování, na něj ale M. nedbal. Byl odsouzen k smrti, avšak H. změnil všechny černé kamínky, které stanovily smrt v bílé a M. založil město Krotón
b)Pythagorás – filosof P. mluví o věčné proměně, jíž podléhá lidstvo, živly, příroda i lidé, vybízí k vegetariánství, neboť vyznává stěhování duší mezi lidmi a zvířaty
c)Égeria – po smrti římského vladaře Numy, se jeho choť zahalí do hlubokého smutku, Hippolytos se jí snaží dokázat, že není v neštěstí sama
ca)Hippolytos – do H., syna Théseova, se zamilovala mladá Théseova žena Faidra, H. ji odmítl, ona spáchala sebevraždu a dopisem obvinila H., že ji svedl, H. byl vyhnán a na útěku zahynul usmýkán koňmi. Po smrti byl proměněn v nízkého bůžka
Égeria se nedá utěšit a je proměněna v chladný pramen
d)Cípus – C. spatří ve vodní hladině na své hlavě rohy, je mu věštěno, že se stane králem, vstoupí do Říma a opravdu si na svoji stranu získá lid
e)Příchod Asklépiův do Říma – v Římě zuří mor, záchranou se stane syn Apollónův A., jenž do Říma dorazí v podobě hada
f)Caesarova apotheósa – C. byl po svém zavraždění vzat na nebesa v podobě komety
[editovat] Inspirace:
Dílo proměny inspirovalo mnoho dalších umělců např:
- Shakespeare – Romeo a Julie (Pyramos a Thisbé)
- Jean Racine: Faidra (Hippolytos)
- Geog Bernard Shaw: - divadelní hra Pygmalion – z něj muzikál My Fair Lady
[editovat] Tematika proměny
- Franz Kafka – Proměna
- František Hrubín – Proměna (Daidalos a Ikaros)
