Richard Lví srdce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Richard I. Lví srdce, angl. Richard I. the Lionheart (8. září 1157 v Oxfordu – 6. dubna 1199 Châlus) pocházel z dynastie Anjou-Plantagenet a v letech 1189–1199 byl anglickým králem. Jeho otcem byl Jindřich II. Plantagenet, matkou proslulá anglická královna Eleonora Akvitánská. Ke konci života svého otce se proti němu postavil a spojil se s jeho úhlavním nepřítelem, francouzským králem Filipem II. Augustem. Svůj přídomek - Lví srdce - nezískal jako ocenění svých udatných činů, jak by se mohlo zdát, ale byl mu přidělen až po jeho smrti. Při balzamování jeho mrtvého těla bylo zjištěno, že Richardovo srdce má skutečně abnormální míry - tedy lví srdce.

Již brzy po své korunovaci 3. září 1189 vytáhl na (třetí) křížovou výpravu do Svaté země, aniž tam ovšem dosáhl významnějších změn v mocenských poměrech. Na rozdíl od Filipa II. zde však pobyl delší dobu. Při návratu z výpravy jej v roce 1192 zajal nedaleko Vídně babenberský vévoda a vládce nad Rakouskem a Štýrskem Leopold V., který měl s Richardem rozepře už z doby, kdy ve Svaté zemi společně dobyli město Akkon. Při této válečné výpravě došlo k ostrým sporům o to, zda jsou korouhve Leopolda V. svým významem rovnocenné korouhvím Richarda I. Pravým důvodem vzájemné nevraživosti však byl spíše způsob dělení kořisti. Nyní měl ovšem Leopold V. Richarda pevně v rukou a požadoval za něj vysoké výkupné. V pozadí Richardova zajetí však stáli ve skutečnosti jiní lidé - německý císař Jindřich VI. a francouzský král Filip II.. Leopold V. byl jen prostředníkem a jako věrný leník císaře pouze plnil jeho rozkazy. V roce 1193 byl také Richard císaři předán. Ve vězení pak strávil ještě rok, než uzavřel dohodu o zaplacení výkupného a byl propuštěn. Vládu v Anglii mezitím řídil jeho bratr Jan Bezzemek (pozdější král Jan Bezzemek), podporovaný francouzským králem Filipem II. Po propuštění, v únoru 1194 se Richard pustil do války proti Filipovi II. Jako v případě jeho otce šlo i tentokrát o udržení anglických lén na území francouzského království.

Válka se vyvíjela příznivěji pro anglickou stranu. V lednu 1199 Filip dokonce musel zahájit mírová jednání. Následná dohoda vydávala do rukou Angličanů řadu opěrných bodů v Normandii a Vexinu, jichž se předtím zmocnili Kapetovci. Její realizaci však zabránila Richardova smrt, kterou způsobilo poranění šípem, jež utrpěl za války s místohrabětem z Limoges při obléhání hradu Châlus (v dnešním departementu Haute-Vienne, 35 km jz. od Limoges).

Podle mínění historiků byl Richard Lví srdce velmi statečným a zdatným rytířem, zcela však postrádal vladařské schopnosti svého otce a částečně i vojevůdcovské kvality.

Tento biografický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Richardův životopis: Richard I. Lví Srdce (anglicky Richard I. the Lionheart) se narodil 8. září roku 1557 v Oxfordu, v paláci Beaumontů. Jeho otcem byl Jindřich II. Plantagenet, matkou proslulá anglická královna Eleonora Akvitánská. Byl jejich druhým synem, a proto i v pořadí na trůn byl druhý. Richard pocházel z dynastie Anjou – Plantagenet. Nevyrůstal v Anglii, nýbrž v Anjou, které bylo centrem říše jeho rodičů. V mládí byl silně ovlivněn trubadúry, sám prý dokonce složil několik oslavných písní, a také kultem rytířství, který si později osvojil.

6. ledna 1169 složil spolu s otcem a bratry Jindřichem a Geoffreym přísahu francouzskému králi Ludvíkovi VII. (prvnímu manželovi Richardovy matky) za Akvitánii. V dubnu téhož roku se formálně stal akvitánským vévodou.

Roku 1173 proti králi povstal králův nejstarší syn Jindřich, Richard a Geoffrey se k němu přidali. Akvitánie šla se zbraní v ruce proti svému králi. Richard začal válku proti svému vlastnímu otci.

Když 11. června 1186 Richardův starší bratr Jindřich zemřel, stal se Richard dědicem trůnu. Svému mladšímu bratrovi Janovi Bezzemkovi odmítl přenechat Akvitánsko, kde žil celý život, v což jeho otec Jindřich II. doufal. Spojil se s francouzským králem Filipem Augustem, a tím svého otce velmi zklamal. 6. července 1189 Richardův otec Jindřich II. umírá.

11. prosince 1189 se Richard vydává společně se svým spojencem Filipem Augustem na Křížovou výpravu. 7. srpna roku 1190 vyplul z Marseille a 24. září se setkal s Filipem na Sicílii. Nepříznivé počasí jim nedovolilo pokračovat v cestě do Svaté země, rozhodli se proto zůstat přes zimu na Sicílii. Už tady se však objevily první rozepře, když se Filip zamiloval do Richardovy sestry Joan, vdovy po sicilském králi. Richard odmítl tuto lásku tolerovat, a proto Filip brzy Sicílii opustil. V týž den připlula na Sicílii Richardova matka královna Eleonora s manželkou pro svého syna – princeznou Berrengarií Navarrskou.

V dubnu 1191 vyplul Richard Lví Srdce na Kypr, kde si 12. května téhož roku vzal Berrengarii za ženu. Poté se spolu vydali do Svaté země. Zde se Richardovi podařilo porazit dosud neporaženého Saladina, rozhodl, kdo je právoplatným králem Jeruzaléma, a poraženému Guyovi z Lusignanu navrhl, aby se stal králem Kypru. V roce 1192 se mu podařilo uzavřít se Saladinem smlouvu o tříletém neútočení. Poté se vydal na zpáteční cestu do Evropy.

Po ztroskotání lodi musel Richard dál pokračovat po souši přes Rakousko. Leopold ho však uvěznil za údajnou urážku z doby křižáckých tažení. Od prosince 1192 byl tedy Richard v zajetí.

V Anglii se mezitím pokusil o převrat Richardův mladší bratr Jan Bezzemek, byl ale zatlačen Richardovými stoupenci. Anglie zároveň přišla o pevninské državy, když Filip obsadil Vexin a bezmála se mu podařilo dobýt Rouen.

Poté se konečně podařilo Anglii vybrat výkupné, které věznitelé Richarda požadovali, a ten v březnu 1194 opět připlul ke břehům Anglie. Zde však pobyl jen několik měsíců a vydal se opět dobýt ztracená území. Zemřel ve věku 41 let, 6. dubna 1199, při obléhání hradu Chalus-Chabrol.