Skylla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skylla - (latinsky Scylla) je v řeckých bájích mořská obluda se šesti hlavami a dvanácti nohama. Pravděpodobně je dcerou mořského boha Forkýna a bohyně mořských vln Krataie. V bájích je nebezpečná plavcům, kteří se přiblíží Sicílii a její nástrahy vždy násobí druhá příšera na protějším břehu, Charybdis.

Její původ stejně jako její původní podoba nejsou jisté, některé pověsti ji uvádějí jako velice krásnou dívku, kterou v obludu proměnila manželka boha Poseidóna Amfitríta ze žárlivosti. V jiných pověstech zase ji proměnila kouzelnice Kirké.

Podrobně je popsána v mýtu o Odysseovi: …„v nitru vysoké skalnaté hory vysoko nad mořem je veliká jeskyně, kolem i vevnitř je hustá mlha, tam bydlí Skylla. Hrůzou před ní se třesou i bohové. Štěká, kňučí a vyje, je strašnější než saň. Má šest párů noh, šest dlouhých krků, na konci každého má velkou hlavu, otevřenou tlamu se třemi řadami velikých zubů. Když pluje kolem loď, těmi tlamami uchvátí i šest plavců najednou. V nižší skále nedaleko od Skylly žije Charybdis, podmořská obluda, které třikrát za den pohlcuje obrovské množství vody , vypije skoro půl moře, až je vidět mořské dno, a třikrát denně tu vodu zase chrlí ven. Je-li nablízku nějaký koráb, celý zmizí v bezedném chřtánu.“

Nejtěžší úsek cesty plavce čekal mezi dravou Skyllou a nenasytnou Charybdis. Odysseus o nich před lodníky raději nemluvil, aby nezkameněli strachem. Přes všechna varování se postavil Skylle na odpor. Se dvěma dlouhými oštěpy přešel na předek lodi, ale to už Skylla natáhla své dlouhé krky a vzala šest plavců, které za chvíli drtila v jeskyni svými velkými zuby. Ostatním ochromeným hrůzou se podařilo v proudech odplout.

Aeneás vypráví o své cestě ze zničené Tróje takto: „Až připlujete k Sicílii, držte se stále vlevo. Musíte se vyhnout mořským příšerám Skylle a Charybdě. Skylla sídlí na pravém břehu, ukrytá v jeskyni. Až k bokům se podobá krásné dívce a svou půvabnou tváří láká koráby ke skále. Dolní část je podobná obludné rybě. Je obrostlá modrými štěkajícími psy. Na levém břehu je dravá Charybdis, která třikrát denně pohlcuje nesmírné přívaly vod a pak je zase vyvrhuje, pěna stříká až k oblakům.“

V řeckých mýtech se pouze dvě lodi ze spárů Skylly a Charybdy dostaly: loď Argonautů, ovšem tam byl ku pomoci celý voj bohů, bohyň z Olympu a mořských bohů. Druhým zachráněným byl Odysseus, při prvním průjezdu mu vzala šest mužů. Posádce se podařilo odplout, po několika dnech však přišla hrozná bouře a vichřice, loď rozštípl blesk a zachránil se Odysseus sám na lodním kýlu. Když ráno vyšlo slunce, zjistil, že je zase před Skyllou a Charybdis zrovna nasávala vodu. Odysseus se vyšvihl na strom ve skále a teprve když Charybdis vyvrhla stožár i lodní kýl, sedl na něj a vyvázl.

Druhá Skylla v řeckých bájích je dcera megarského krále Nísa a jeho manželky Megary. Když její otec byl ve válce s králem z Kréty Mínóem, ustřihla mu purpurovou kadeř, symbol jeho moci a přinesla ji Mínóovi, aby si ho získala. Mínós ji však za zradu vlastního otce vyhnal a ji potom bohové proměnili v ptáka střižku (řecky „keiris“). Také Nísos byl proměněn v mořského orla, který střižku neustále pronásleduje.

[editovat] Reference

• Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
• Publius Ovidius Naso, Proměny
• Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti
• Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí