Stonek
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stonek (cauloma) je nadzemní rostlinný orgán spojující kořen s listy a květy. Je obvykle neomezeného růstu, rozčleněný na uzliny - nody (kde vyrůstají listy) a články - internodia (kde se prodlužuje). Stonek rozvádí roztoky minerálních látek z kořenů do listů a organické asimiláty z listů do růstových pletiv.
Stonek se skládá z těchto částí:
- centrální dřeň slouží hlavně jako zásobárna živin,
- kůra stonek chrání,
- provazce sklerenchymu a kolenchymu zajišťují pevnost.
Mladé stonky s chlorenchymem pod pokožkou mají funkci asimilační. Též pomáhá orientovat listy ke světlu a vyzdvihuje květy nad ostatní rostlinné části. Růst stonku se uskutečňuje rozmnožováním buněk na vegetačním vrcholu, dále zvětšováním buněk v internodiích. Tloustnutí stonku se děje buď zvětšováním buněk, nebo vytvářením druhotných pletiv, produkovaných kambiem.
Stonek se často větví:
- vidličnaté (dichotomické) větvení – hlavně u některých cévnatých výtrusných rostlin (plavuně, vranečky)
- postranní (holoblastické) větvení.
Postranní větvení může být:
- monopodiální – hlavní stonek stále dorůstá, postranní větve jsou kratší, hlavní nepřerůstají;
- sympodiální – postranní větve mohutnější a přerůstají hlavní stonek, někdy postranní větev zatlačí hlavní stonek do strany a pokračuje ve směru jeho růstu (réva vinná).
Podle funkce se mění tvar stonku:
- podzemní část stonku ztloustne, má funkci zásobní (brambor),
- oddenek (přeslička),
- ztlustlá nadzemní část stonku (kedluben),
- s asimilační funkcí souvisí rozšiřování stonku do plochy a mívá podobu listů (listnatec),
- stonek může být přeměněn v úponky (réva),
- stonek může být ztrnovatělý (trnka),
- zásobárnou vody jsou zdužnatělé stonky kaktusů.
[editovat] Literatura
- Lexikon pro mladé a začínající zahrádkáře
- Filipec, J., Daneš, F., Machač, J., Mejstřík, V., et al.: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Academia, Praha, 1994. ISBN 80-200-0493-9
