Vikingové
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 |
|---|
| Tento článek náleží k sérii článků o Skandinávii. |
| Geografie |
| Období Vikingů |
| Unie |
|
| Historie |
|
| Sport |
Vikingové (přídavné jméno vikinský) byli skandinávští mořeplavci, kteří se v 8. – 11. století vydávali na „viking“ - loupeživé výpravy do mnoha evropských zemí. Pro konsolidující se evropské státy tehdy představovaly hrozivé nebezpečí. Z hlediska etnického původu představovali severní větev Germánů Evropě byli nazýváni Normany (Francie), Dány (Anglie), Ascomany (Německo), Galy (Irsko), nebo Varjagy (Rus, Byzanc).
(Slova Vikingové a Normané však nelze zaměňovat, protože mají odlišný význam! Normany jsou nazýváni potomci Vikingů, kteří se usadili v Normandii v severní Francii, přijali křesťanství a později ovládli Anglii a některá území ve středozemí.)
Obsah |
[editovat] Životní podmínky
Obyvatelstvo Skandinávie se živilo převážně lovem a rybolovem. Jejich obživu tvořily různé druhy masa, ale pojídali také stravu rostlinného původu. Zemědělství se věnovali pouze v některých oblastech, kde k tomu byly přírodní podmínky (švédské Skåne a Gotland, norský Viken, Jutský poloostrov). Přes zimu si pak vyráběli nástroje, se kterými pak muži vyráželi za obchodem. Ženy, děti, starci a otroci zůstávali doma a starali se o hospodářství. Zajímavé je, že ženy Vikingů neměly ve společnosti zrovna nízké postavení. Samy se totiž musely o všechno postarat.
[editovat] Ženy
Ženy Vikingů se od nepaměti účastnily všemožných slavností a oslav. Směly volně vycházet, cestova i přijímat mužské návštěvy. Severské ženy nikdny nepoznaly nesvobodu a závislost. Byly to ozdoby mužské společnosti, často měly vliv na mnohá jednání a nejednou kvůli nim tekla krev. Otcové ovšem střežili čest svých dcer, jako svou vlastní. Nic nesmělo jejich pověst poškodit. Tyto ženy byly také pobídkou k velkým činům.
[editovat] Expanze na jih
Ze Skandinávie (Norsko, Švédsko) se vypravili zhruba v 8. století, plenili pobřeží Británie (kláštery Iona a Lindisfarne) a také pobřeží Francie (zejména při ústí řeky Sény) a to až do 11. století. Pirátské nájezdy spojovali s obchodem - obchodovali s kořistí i válečnými zajatci.
Důvody
- nedostatek zemědělské půdy
- pravděpodobně i velké napětí mezi Franky a Dány
- obchody v Evropě (bohatá kořist)
- sociální změny
Vyvinuli si i své vlastní lodě - veslice, jinak přezdívané drakkary. Tyto lodě měly malý ponor, což byl pro Vikingy skvělý prostředek.
[editovat] Vpády Vikingů
[editovat] Norští Vikingové
se soustředili na sever a jih. Osídlili severoskotské ostrovy, přivlastnili si ostrov Man a dále se zachytili ve Skotsku a Irsku a prakticky na všech pobřežích okolo Skotského moře. Odtud pak dále postupovali do anglického vnitrozemí, kde se jejich zájmy střetly se zájmy Dánů, ale i do Francie a dokonce i do Středozemního moře. V mladší době Vikingů se dostali na Faerské ostrovy, Island, do Grónska a odtud potom do dnešní Ameriky (díky náčelníkovi Leifu Erikssonovi byli norští Vikingové okolo roku 1000 prvními Evropany v Americe). Zbudovali zde dokonce minimálně jednu malou osadu v severní části Newfoundlandu (patrně legendární Vinland). Osada existovala jen krátce. Dnes je tato lokalita pof ochranou UNESCO se na této lokalitě nachází vikinský skanzen (více viz L'Anse aux Meadows).
[editovat] Švédští Vikingové (Varjagové)
byli elitní družiny ozbrojených kupců, kteří se zaměřili se na východ. Po vodních tocích a plochách pronikali z Finského nebo Rižského zálivu k Volze nebo Dněpru. Po těchto vodních cestách postpovali dále k jihu, po Volze do arabských zemí a po Dněpru do Černého moře a Byzance. Zastánci tzv. normanské teorie vzniku ruského státu považují Varjagy za zakladatele Kyjevské Rusi a její původní panovnické dynastie Rurikovců (zakladatel Rurik).
[editovat] Dánští Vikingové
se zaměřili na jihozápad. Pronikli do severní Francie a do Anglie a společně s norskými Vikingy dopluli až do Středozemního moře. Roku 911 udělil západofranský král normanskému náčelníkovi Rollovi v léno hrabství Rouen (později normandské vévodství). Ve druhé polovině 9.století kolonizovali také část Anglie. Největší z britských ostrovů byl proto v této době rozdělen na dvě království - na severu se nacházelo vikinské Danelaw a na jihu anglický Wessex. Byli též zaměřeni na západní Balt.
[editovat] Obchodní centra
Hlavními obchodními centry Vikingů byla města Ribe, Hedeby, Birka (přístavy, u pobřeží řek, jezer a moře). Města byla ovšem stavěna až později, dříve Vikingové stavěli jen osady a vesnice.
[editovat] Vikinská společnost a právní systém
- dělili se do tří stavů.
- Do nejnižší skupiny patřili otroci (byli na tom stejně jako otroci v Evropě)
- Dále to pak byl selský stav. Sedláci. Sice nehospodařili na velkých pozemcích, ale byli svobodní. Do tohoto stavu patřili také řemeslníci a válečníci. Ti byli pod vedením jarla nebo dokonce krále. Podnikali takto velké zámořské výpravy (zmíněné výše).
- Nad selským stavem bylo místo jarlů. Jakási šlechta. Velkostatkáři. Měli docela slušný majetek, díky němu si také mohli udržet vlastní družinu a mnohdy vlastnili i lodě a uplatňovali svůj vliv.
- Nad tím vším stál král. Toho si ze svého středu volili náčelníci. Jeho moc byla omezena mocí lidu. Tzn. shromáždění svobodných mužů thingu. Učinit rozhodnutí proti jejich vůli bylo velice obtížné, skoro až nemožné.
- Důležitá byla rovněž role Thingu, rady, kde se rozhodovaly důležité záležitosti, ale rovněž se zde hrály hry.
- Čest znamenala pro Vikingy vše a tak se velice často uchylovali k soubojům, jež byly nedílnou sočástí jejich životů a kultury.
- Ženy měly taktéž svá práva. Mohly muže žalovat, jestliže na ně sáhl. Podle toho kam se v případě, že žena žalovala určilo, kolik musí zaplatit.
[editovat] Vikinské mýty a legendy
Ve Vikinských legendách se objevují různé nadpřirozené bytosti, jako například obři nebo trpaslíci. Trpaslíci byly výborní horníci, kteří v hloubi hor strážili poklad. Obři vytvořili vše neživé na zemi - lesy, hory, skály. První bohové Odin, Vili a Vé se narodili dvěma obrům Audumle a Buri. Tito první bohové vytvořili vše živé – zvířata a člověka. Odin byl neohrožený válečník. Jako ochranu nosil svoji přilbici a brnění, stejně tak jako sponu, kterou měl zavěšenou u pasu a která mu dávala desetkrát větší sílu. V boji ho doprovázeli dva vlci a neohrožené jezdkyně. Odin byl ale hlavně mudrc. Nejedl a pil jenom božský nápoj. Všichni Vikingové se ho báli a měl úctu i před ostatními bohy. Podle vikingů byl střed světa obrovský strom jasan. Mezi kořeny byl nepřátelský kmen Midgard a vysoko v korunách stromu sídlili bohové. Bájný jasan Yggdrasil měl tři hlavní kořeny. Tyto kořeny klesaly do hlouby Země. Ten první vedl až do posvátného pramene. Tento pramen hlídají bohové splétající vlákna osudu: Nornové. Když se jedno vlákno osudu zlomilo, zemřel jeden člověk. Druhý pramen vedl do Země jinovatky obývané obry. Třetí kořen vedl do Niflheimu, světa zemřelých. Vládce této říše byla bohyně Hel. Zde také pramenily všechny řeky. Na Yggdrasilu žila také různá bájná stvoření: spojení mezi bohy a podzemním světem vykonávala veverka Ratatosk. Na úplném vrcholku stromu seděl zlatý kohout, který měl varovat bohy před nebezpečím. Pomáhal mu bílý krahujec, který kontroloval celý svět. Na světě vyvolával zemětřesení had, který na tento posvátný strom neustále útočil ve snaze zničit bohy. ==
[editovat] Přečtěte si
- Arbman, H., Vikingové, Praha 1969
- Bronsted, J., Vikingové. Sága tří staletí, Praha 1967
- Košnar, L.
[editovat] Odkazy
