Vojníkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vojníkov

základní data
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0314 562289
kraj (NUTS 3):	Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4):	Písek (CZ0314)
obec s rozšířenou působností:	Písek
pověřená obec:	Písek
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	11,7898 km²
obyvatel:	62 (2005)
zeměpisná šířka:	49° 21' 13.23"
zeměpisná délka:	14° 10' 37.39"
nadmořská výška:	425 m
PSČ:	398 18
základní sídelní jednotky:	3
místní části:	3
katastrální území:	3
adresa obecního úřadu:	Obecní úřad Vojníkov Vojníkov č. 10 398 18 Záhoří
starosta:	Jiří Hrneček
Oficiální web Oficiální web obecního úřadu

Vojníkov je obec, ležící asi 6 km severně od okresního města Písku, na pravé straně řeky Otavy, od níž je vzdálená 1 km. Přesněji se nachází mezi vesnicemi Vrcovice a Držov, na silnici vedoucí z Písku na Jistec.

Obsah

1 Historie
2 Obyvatelstvo
3 Další části obce
4 Etymologie
5 Památky
6 Život v obci
7 Doprava
8 Místní pověsti
- 8.1 O původu Vojníkova
9 Okolní obce, či jejich místní části
10 Literatura
11 Externí odkazy

[editovat] Historie

Z okolí dnešní obce se dochovaly pravěké mohyly a různá sídliště – jsou známa hradiště ze starší doby bronzové a mohyly ze střední doby bronzové. Z této doby dokládají archeologické nálezy mnohem hustší osídlení než je tomu dnes. Lze tedy hovořit o tom, že je zde dokladováno osídlení, někdy od roku 2 000 př. n. l.

První zmínka o obci se datuje do roku 1542, tehdy bylo zdokumentováno, že zde žijí již tři starousedlíci a obec byla v majetku královského města Písek. Ve středověku tudy zřejmě procházela cesta vedoucí z Písku na hrad Zvíkov, jedná se o pokračování tzv. Zlaté stezky.

Obec Vojníkov, společně s Vrcovicemi, Držovem a ostatními vesnicemi spadá nejprve pod Písek, poté je prodána a několik staletí je v majetku Drhovelského a Brložského panství. Sedláci musí odvádět určité naturálie na faru v Zahoří a do Brlohu. Dále mají také povinost robotovat na polích šlechty. V případě živelné katastrofy je jim ale vyplácena určitá suma. Postupně se jádro obce rozrůstá a přibývají noví statkáři i zahradníci, u řeky dva mlynáři.

V průběhu staletí tedy se obec od původních 3 statků rozrostla až po dnešních 20 domů ve vsi a v 20. století i o desítky chat v chatové oblasti Vojníkov na levém břehu řeky Otavy, kam se jezdí rekreovat obyvatelé Písku a též i dalších měst.

[editovat] Obyvatelstvo

Většinou se obyvatelstvo živilo zemědělstvím, až od 60. let 20. století začínají lidé dojíždět za prací do města Písku. V současné době již obživa ze zemědělské výroby hraje nepatrnou roli.

Vojníkovští, držovští a loučtí byly převážně katolíci, za první republiky zde byli zastoupeni i evangelíci, v současnosti je většina obyvatel bez vyznání.

[editovat] Další části obce

Obec se člení na 3 katastrální území (zároveň místní části a ZSJ), jimiž jsou:

Vojníkov
Držov – (Pod Držov spadá ještě osada Spolí. Původně však byly Louka a Držov samostatnými obcemi)
Louka nad Otavou (místní část a ZSJ Louka).

Součástí obce je i osada Spolí. Vojníkov je tvořen vlastní obcí, nacházející se 1 km západně od řeky Otavy a chatovou oblastí Vojníkov nacházející se na břehu řeky. V jádru obce je asi 6 velkých statků, několik chalup, bytovka, kovárna a kravín. V kulturním domě se nachází obecní úřad, hasičská zbrojnice a ostatní prostory sloužící komerčním účelům. V obci se též nachází pomník padlým v První světové válce a kaplička Sv. Kříže.

V chatové oblasti jsou desítky chat, hospoda U Caisů, sokolská ubytovna a staré domy patřící původně k mlýnům. Jezy, které dříve k mlýnům též patřily, jsou tři, z toho dva jsou součástí té části řeky, která spadá pod Orlickou přehradu a jsou v dezolátním stavu, jelikož nebyly již od 70. let opraveny.

Katastrální území Vojníkova je poměrně malé. Na západě na hranici lesů a polí hraničí s katastrem Držovským a táhne se na západ až k řece Otavě. Zahrnuje převážně pole a louky, několik málo hektarů lesů a 3 rybníky.

V obci samotné se nalézá 173 domů a obec má 73 obyvatel. Katastrální výměra je 1179 ha. PSČ je 398 18.

[editovat] Etymologie

Název Vojníkov byl ustaven na základě zákona o obcích 266 Sb. Tento název je oficiálně používán od 14. dubna 1924. Původně se zde říkalo i „ve Voníkově“. V písemných pramenech se setkáváme s těmito názvy: Woynykow, Wojnikow, Wonikow, Wonikowo, Woinow, atd.

Tento název je podle Profouse (1955) odvozen od někoho, kdo se zval Vojník a měl zde svůj dvůr. Byl to pravděpodobně voják, bojovník.

Podle legendy se ale dříve obci říkalo Voníkov a ještě předtím Zvoníkov, protože se zde nacházela zvonička, kterou se zvonilo na poplach.

Různá stavení ve Vojníkově

[editovat] Památky

kaplička
statek čp. 4 - statek na kopci. Hlavní budova rozdělena na menší obytnou a větší hospodářskou část. Stodola z 19. století. Ceněná je zejména barokní sýpka a její štít v tzv. selském baroku a dále dvě zděné brány z dřevěnými vraty.
památník padlým v 1. světové válce - nachází se v horní části návsi.
boží muka - ve vsi a v jejím okolí byla rekonstruována kovová boží muka ukotvená na patce či dříku

[editovat] Život v obci

Převážná část starousedlíků je důchodového věku. Ostatní dojíždějí za prací do Písku nebo se živí zemědělstvím. V obci se drží i různé tradice (čarodějnice, posvícení). Někteří obyvatelé jsou členy Mysliveckého sdružení či fotbalového týmu sdružujícího přiznivce z Vrcovic, Vojníkova, Držova, Louky a Písku. Část obyvatelstva se aktivně věnuje i katolické liturgii a dochází na mše do kostela Sv. Michala v Záhoří.

[editovat] Doprava

Obec je vzdálená 6 km od Písku a 3 km od Záhoří (silnice Písek-Tábor). V průběhu školního roku sem zajíždí dvakrát denně školní autobus jedoucí do Záhoří a do města. Železniční zastávka Vrcovice je vzdálena 1,5 km v kopci. Autobusové spojení na Prahu, Zvíkov, Písek, Tábor a Albrechtice je dosažitelné ze Záhoří asi 3–4 km od obce Vojníkov. Jinak obyvatelé musí spoléhat na vlastní síly. V obci je též veřejná telefonní stanice a poštovní schránka. Pošta se nedistribuuje v chatové rekreační oblasti. Vojníkov spadá pod poštu „Záhoří u Písku“.

[editovat] Místní pověsti

[editovat] O původu Vojníkova

Asi nejdůležitější je pověst o původu Vojníkova. Vypráví se, že: „Vojníkov se dříve jmenoval Voníkov a ještě před tím Zvoníkov. Obec se prý nacházela na Bujanově a v místech dnešní vesnice stávala v polích pouze kaplička. Zvonilo se na ni v případě nebezpečí. Později kolem kapličky vyrostlo několik chalup a tak vznikl dnešní Vojníkov.“

Poznámky: