Vokativ
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vokativ je mluvnický pád, v češtině 5. v pořadí. Podstatné jméno ve vokativu označuje osobu, kterou mluvčí oslovuje.
V mnoha jazycích zcela nebo částečně splývá s nominativem, a i v těch jazycích, např. v češtině, kde pro vokativ existuje zvláštní tvar, se často používá nominativ. Podobně i u jazyků, které skloňují koncovkami, je vokativ často tvořen či zesilován pomocí různých částic: viz latinské „o“, italské „oh“, arabské يا já, nebo pomocí jiných prostředků, např. členem (aramejština) apod.
