Alba Iulia
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Alba Iulia Gyulafehérvár |
|
|---|---|
|
znak |
|
 |
|
| základní data | |
| župa (judeţ): | Alba |
| Administrativní dělení: | |
| Rozloha: | 30 km² |
| Počet obyvatel: | 66 369 |
| Hustota zalidnění: | 63,4 ob./km² |
| Etnické složení: | Rumuni, Maďaři, Němci |
| Náboženské složení: | Pravoslaví |
| Zeměpisná šířka: | 46°05' sev. šířky |
| Zeměpisná délka: | 21°15' vých. délky |
| Nadmořská výška: | m |
| Telefonní předvolba: | |
| Poštovní kód: | |
| Starosta: | Mircea Hava |
| Oficiální web | |
Alba Iulia (maďarsky Gyulafehérvár, německy Karlsburg / Weißenburg) je město v Rumunsku, hlavní město a cetrum župy (judeţu) Alba na řece Mureş. Má 66 369 obyvatel.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Starověk
V době starého Řecka byla Alba Iulia, tehdy ovšem pod názvem Apulon, již zmiňována Ptolemaiem, ekonomickým a společenským centrem celé tehdejší Dacie. Po dobytí země Římany, zde bylo ustanoveno hlavní město té části provincie, známé jako Dacia Apulensis. Název města se tak opět změnil, tentokrát zněl Apulum. V této době to bylo jedno z největších měst celé Dacie; své sídlo zde měla i jednotka římských legií.
[editovat] Středověk
V 9. století je město zmiňováno jako Bălgrad, z maďarských pramenů je uvedeno, že město bylo centrem vévodství. Po rozšíření křesťanství sem a vzniku biskupství tu v 11. století vznikla první katedrála; ta současná je ale o jedno století mladší. Roku 1442 zde sedmihradský vojvoda Jan Huňady bojoval proti Osmanům. Během jeho vlády byla zároveň rozšířena i katedrála, po jeho smrti pak byl v ní pohřben. O dalších 100 let později, v roce 1541 za vlády Gabriela Betlena se město stalo sídlem Sedmihradského vévodství, kterým zůstalo až do roku 1690. V této době se tu rozvíjela kultura a vzdělanost – vznikla akademie a knihovna; v 19. století bylo napojeno na železniční síť.
[editovat] Novověk
Roku 1918, kdy docházelo k velkým změnám na celém světě, právě zde došlo k prohlášení, jež stvrdilo sjednocení Sedmihradska a Rumunského království; po tomto kroku dostala tak země zhruba již dnešní tvar i rozsah. Stalo se tak 1. prosince, tento den je dnes v Rumunsku státním svátkem jako Den Unie. Roku 1922 tu byl korunován král Ferdinand rumunský.
[editovat] Externí odkazy
|
|
 |
|---|---|
|
ŽUPY (JUDEŢE) (a jejich správní centrum) :Hlavní město Bukurešť | Alba (Alba Iulia) | Arad (Arad) | Argeş (Piteşti) | Bacău (Bacău) | Bihor (Oradea) | Bistriţa-Năsăud (Bistriţa) | Botoşani (Botoşani) | Braşov (Braşov) | Brăila (Brăila) | Buzău (Buzău) | Caraş-Severin (Reşiţa) | Călăraşi (Călăraşi) | Cluj (Cluj-Napoca) | Constanţa (Constanţa) | Covasna (Sfântu Gheorghe) | Dâmboviţa (Târgovişte) | Dolj (Craiova) | Galaţi (Galaţi) | Gorj (Târgu Jiu) | Giurgiu (Giurgiu) | Harghita (Miercurea Ciuc) | Hunedoara (Deva) | Ialomiţa (Slobozia) | Iaşi (Iaşi) | Ilfov (částečně Buftea, částečně Bukurešť) | Maramureş (Baia Mare) | Mehedinţi (Drobeta-Turnu Severin) | Mureş (Târgu Mureş) | Neamţ (Piatra Neamţ) | Olt (Slatina) | Prahova (Ploieşti) | Satu Mare (Satu Mare) | Sălaj (Zalău) | Sibiu (Sibiu) | Suceava (Suceava) | Teleorman (Alexandria) | Timiş (Timişoara) | Tulcea (Tulcea) | Vaslui (Vaslui) | Vâlcea (Râmnicu Vâlcea) | Vrancea (Focşani) |
|
