Architektura Olomouce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Historická část města Olomouc je chráněna jako městská památková rezervace (druhá největší památková rezervace v ČR).

Dominantou města je katedrála svatého Václava. Dalšími významnými stavbami je např. Zdíkův palác (dříve Přemyslovský palác), olomoucká radnice s orlojem, sloup Nejsvětější Trojice se souborem barokních kašen, mnoho významných kostelů a další.

V Olomouci jsou kostely katolické, pravoslavné, husitské a byla zde i synagoga.

Obsah 1 Románská architektura 2 Gotická architektura 3 Renesanční architektura 4 Barokní architektura 5 Barokní a klasicistní pevnostní architektura 6 Rokoko 7 Empír 8 Klasicistní architektura 9 Historizující architektura 19. století 10 Secesní architektura 11 Novogotická architektura 12 Architektura 20. století 13 Další 14 Seznam dalších významných staveb 15 Doporučená literatura 16 Podívejte se také na

[editovat] Románská architektura

• Zdíkův palác (dříve Přemyslovský palác)
• barokní kaple svaté Barbory v Olomouci stojí na románských základech hlavní věže hradu Olomouc. Jednalo se o okrouhlou hlásku z počátku 13. století, první stavbu tohoto typu v České republice importovanou z Německa.

Odkaz: rekonstrukce hradu Olomouc kolem roku 1220. Na rekonstrukci je zachycena např. v té době nově postavená výše zmiňovaná okrouhlá hláska, za ní Zdíkův palác a napravo od ní katedrála svatého Václava.

[editovat] Gotická architektura

• proboštský farní kostel sv. Mořice je významná pozdně gotická stvba.
• klášter voršilek (z pozdějšího období) s gotickým kostelem sv. Kateřiny v Kateřinské ulici, zachován je např. také gotický portál kostela
• kostel kláštera bernardinů
• okna ambitu při katedrále svatého Václava
• kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
• gotický arkýř kaple na olomoucké radnici. Gotická budova radnice je z roku 1378. Má goticko-renesanční věž vysokou 75 m. Renesanční úpravy jsou ze 16. a 17. století a olomoucký orloj z roku 1420, současná podoba orloje je od Karla Svolinského.
• dům s gotickým podloubím (Dolní náměstí 46)
• měšťanský dům s gotickým jádrem (Kapucínská 6)

[editovat] Renesanční architektura

• olomoucká radnice
• Edelmannův palác na Horním náměstí
• hrobka Václava Edelmanna z Brosdorfu u kostela sv. Mořice
• Hauenschildův palác na Dolním náměstí č. 38 (obrázek - celkový pohled), (obrázek - detail arkýře)
• Prombergův dům s barokním průčelím má renesanční portál z roku 1590 [[1]]
• mnoho domovních portálů na měšťanských domech
  • renesanční dům „U zlatého beránka“ (Denisova ul. 28) [[2]]
  • renesanční domy (Dolní náměstí 16, 17, 18, 19, 21, 22 a 23, Purkrabská 5 a 6)
  • renesanční domy s barokním průčelím (ul. 8. května 35 a 37)
  • domy s renesančními arkýři (Dolní náměstí 49, 13, 14)
  • renesanční arkáda v zadním dvoře (Dolní náměstí 6)

[editovat] Barokní architektura

• sloup Nejsvětější Trojice
• Mariánský sloup (Morový sloup)
• kašny v Olomouci

• Arcibiskupský palác raně barokního stylu
• jezuitský konvikt (obrázek)
• kaple Božího Těla (obrázek)
• kostel Panny Marie Sněžné
• Klášter Hradisko
• dominikánský klášter
• kostel sv. Michala ze 13. st., zbarokizován v letech 1676-1703, např. gotická křížová chodba a kaple sv. Alexeje
• barokní kaple sv. Barbory (obrázek) na základech románské okrouhlé hlásky
• Petrášův palác na Horním náměstí s gotický jádrem a renesanční a barokní přestavbou
• Salmův palác (Horní nám. č. 1) z roku 1687, 3. patro z roku 1791 [[3]]
• bývalý klášter klarisek - dnes Vlastivědné muzeum, přestavěn v duchu pozdního baroka

• • v okolí: bazilika minor Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce.

[editovat] Barokní a klasicistní pevnostní architektura

Hlavní článek: pevnost Olomouc

• Terezská brána (obrázek) je kryta zeleným drnem [[4]]
• Litovelská brána, přenesená na dnešní místo u Čechových sadů r. 1895 (obrázek) [[5]]
• Tereziánská zbrojnice (obrázek)
• bastionová barokní pevnost a fortová pevnost, kasematy (obrázek) pokryté zeleným drnem
• bývalá klasicistní Františkova brána (dnes neexistuje)

[editovat] Rokoko

• dům s bohatou rokokovou výzdobou (Dolní náměstí 47)

[editovat] Empír

• lékárna „U Salvatora“ s empírovým reliéfem (Dolní náměstí 51)

[editovat] Klasicistní architektura

• Moravské divadlo (Horní náměstí č. 22) [[6]]
• měšťanská střelnice (dnes již neexistující - byla demolována po požáru v roce 1998)
• krajinská lékárna - empírový „dům biskupa Marka Kuena“ (Horní náměstí č. 10) [[7]]
• Muzeum umění - novoklasicismus [[8]]

[editovat] Historizující architektura 19. století

• Sarkandrova kaple (kaple sv. Jana Sarkandra) z let 1909-1912 je v Olomouci poslední stavbou historizujícího romantismu. Na místě nejdříve stálo městské vězení s mučírnou a potom barokní kaple z roku 1721.
• katolická hřbitovní kaple na ústředním hřbitově
• školní budova Pöttingea
• židovská synagoga (zničena za nacistické okupace), na místě byl posléze Leninův pomník z roku 1955, odstraněn někdy po r. 1989.
• měšťanské domy

[editovat] Secesní architektura

• vila Primavesi postavená v letech 1905-1906 jako městské sídlo bankéřské rodiny Otty a Eugenie Primavesi

[editovat] Novogotická architektura

• katedrála svatého Václava a kostel svaté Anny
• Červený kostel - novogotický kostel severoněmecké cihlové gotiky (luteránská německá evangelická církev augšpurského vyznání)

[editovat] Architektura 20. století

• kubistický dům v Riegrově ulici
• kostel sv. Cyrila a Metoděje
• kostel Panny Marie Pomocnice dostavěný r. 1907 v Jiráskově ulici v Olomouci-Hodolanech (obrázek)
• kostely československé církve husitské
  • kostel Husův sbor na severozápadním okraji historického jádra
  • kostel Husův sbor v Olomouci-Hodolanech
  • kostel v Olomouci-Černovíře (obrázek)
• pomník osvobození Rudou armádou (obrázek) v Čechových sadech z roku 1945 je pravděpodobně první stavba socialistického realismu v České republice. Základní vzhled sloupu byl inspirován Sloupem Nejsvětější Trojice.
• krematorium na třídě Míru
• palmový skleník z let 1927 a 1930 (Smetanovy sady)
• dřevěná zvonička z r. 1920, přenesena 1969 (Bezručovy sady)
• mauzoleum jugoslávských vojínů z první světové války z r. 1926 (Bezručovy sady)

[editovat] Další

Další obrázky:

Stará budova Univerzity Palackého	pravoslavný kostel svatého Gorazda	budova Slovanského gymnázia	Fresky a sgrafita na domě bývalé Moravskoslezské banky
A další viz commons

[editovat] Seznam dalších významných staveb

neroztříděné

• bývalý kapucínský klášterní kostel Zvěstování Panny Marie na Dolním náměstí [[9]]
• paláce a domy:
  • František z Ditrichštejna vlastnil Ditrichštejnův palác (Horní náměstí č. 9)
  • Handkův dům (Ztracená č. 10) (obrázek dvěřního portálu)
  • dům Leo Falla (Denisova č. 35, č. p. 291)
  • dům bývalé Moravskoslezské banky (Denisova č. 10) (obrázek)
  • dům U zlatého rytíře (Denisova č. 17) [[10]]
  • dům U Sedmi Ďáblů (Denisova č. 7) [[11]]
  • Podštatského palác (Ztracená č. 2)
  • dům U zlaté štiky (Horní náměstí) [[12]]
  • dům U černého psa (Horní náměstí) [[13]]
  • dům Petra Pino (Horní náměstí 15, Školní ul. 2)
  • dům „U zlatého jelena“ (Horní náměstí 16) [[14]]
  • čtvrtý poštovní dům (Horní náměstí 18)
  • císařská pošta (Horní náměstí 26)
  • první poštovní dům z r. 1589 (Riegrova ul. č. 19)
  • dům Lípy slovanské (Riegrova ul. č. 33)
  • Spannerův dům (ul. 8. května 22)
  • Národní dům (ul. 8. května 21) stojí na místě hostince „U modré hvězdy“, kde byl r. 1800 ruský mašál Suvorov. Národní dům vybudovali r. 1888 čeští vlastenci za pomoci peněžních sbírek v době německé správy města.
  • budova pěveckého spolku Žerotín z roku 1928 (Sokolská 17)
  • bývalý kupecký dům s arkádami a malovanými trámovými stropy v patře (Dolní náměstí 7)
  • dům „U černého koně“ (Dolní náměstí 44)
  • masné krámy z r. 1586 s divadlem v patře (Dolní náměstí 40)
  • třetí poštovní dům „U žlutého lva“ (Dolní náměstí 34)
  • tři bývalé kupecké domy z 15. století (Dolní náměstí 2, 3 a 4)
  • Žerotínův dům = Žerotínský palác, později městské purkrabství (Purkrabská 2)
  • domy na Žerotínově náměstí č. 4 až 12 jsou renesanční a barokní
  • bývalý jezuitský seminář z r. 1720, dnes Cyrilometodějská teologická fakulta UP (Univerzitní náměstí 1)
  • vikářský dům Ignáta Wurma z 18. st. (Wurmova ul. 1)
• bývalý augustiniánský klášter, později kadetka, dnes Dům armády (tř. 1. Máje 3)
• bývalá nová katedrální škola z let 1562 a 1827 (Mlčochova 3)
• Staroměstská kasárna z r. 1810
• první budova Stavovské akademie z r. 1725 (Křížkovského 5)
• druhá budova Stavovské akademie z r. 1773 (Sokolská 21)
• část budovy Mořických kasáren z 2. pol. 18. st. (Zámečnická 3)
• Mořická fara z r. 1683 (Opletalova ul. 10)
• bývalý měšťanský pivovar z r. 1716 (Lafayettova ul. 12 a 14)
• bývalá občanská beseda (Dolní náměstí 29, dnes banka)
• bývalý měšťanský špitál upravený r. 1778 (Kateřinská 8)

[editovat] Doporučená literatura

• Kšír J. (1969) Olomoucké renesanční portály. - Práce odboru společenských věd Vlastivědného ústavu v Olomouci č. 24, Vlastivědný ústav v Olomouci, Olomouc, 36 pp.
• Pojsl M. & Londin V. (2003) Dvanáct století naší architektury. - Olomouc s. r. o., Olomouc, 208 pp., ISBN 80-7182-163-2

Filmové záznamy

• Šumná Olomouc (1996)

[editovat] Podívejte se také na

• seznam církevních staveb v Olomouci