Banát
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Banát (sr. Банат, Banat, rum. Banat, maď. Bánát či Bánság, něm. Banat, slov. Banát) je oblast v jihovýchodní Evropě, rozdělená na tři části: východní se nachází v Rumunsku (Timiş, Caraş-Severin a částečně Arad a Mehedinţi), západní v Srbsku (srbský Banát ve Vojvodině) a menší severní část v Maďarsku (Csongrád). Je součástí Panonské roviny, na jihu je ohraničen Dunajem, řekou Tisou na západě, na severu řekou Mureş a na východě jižními Karpaty.
[editovat] Historie
Ve starověku byl Banát obýván Dáky, kteří byli od roku 106 pod římskou nadvládou.
V průběhu 6. století přišli do oblasti Slované, během 9. století byl Banát připojen k Bulharské říši. V 11. století se oblast dostala pod kontrolu Uherska
V roce 1552 byl Banát dobyt Osmanskou říší, která ho ovládala až do roku 1716, kdy byli Turci poraženi Evženem Savojským. Díky Passarowitzké smlouvě (1718) byla oblast pod vojenskou správou až do roku 1751, kdy Marie Terezie udělila civilní správu. Během turecké nadvlády byl Banát téměř vylidněn a území bylo tvořeno pustými lesy a bažinami. V roce 1720 se stal guvernérem Banátu Claudius Mercy (1666 - 1734), který se zasloužil o částečné zregenerování oblasti, močály okolo Dunaje a Tisy byli vyčišteny, kanály a silnice za velkých nákladů obnoveny a do oblasti začali přicházet němečtí řemeslníci, rolníci a obchodníci. Během vlády Marie Terezie bylo založeno mnoho vesnic a začalo se využívat nerostného bohatství Banátu. V roce 1779 byla oblast znovu připojena k Uhersku. Po revoluci v roce 1848 se oblast dostala pod vládu rakouské koruny jako Srbská Vojvodina a Temešský Banát (něm. Woiwodschaft Serbien und Tamisch Banat), ale v roce 1860 byl znovu připojen k Uhersku a byl jeho součástí až do 31. října 1918, kdy zde vznikla krátkodobá Banátská republika (kterou uherská vláda uznala), jež však již 15. listopadu 1918 byla likvidována srbskými vojsky. Roku 1919 byl potom Banát rozdělen do dnešní podoby.
