Bitva u Malešova
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, alespoň náhradou této výzvy za konkrétnější. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Na podzim roku 1423 se v Praze sešel tzv. svatohavelský sněm, který měl zprostředkovat smír mezi katolickou a husitskou šlechtou, k čemuž se přidali i pražští husité. Byl to pokus o zajištění míru pro zemi, obranu proti možné zahraniční intervenci, hospodářskou obnovu a zajištění právních jistot. Na závěr sněmu bylo zvoleno 12 zemských správců, po šesti ze strany podobojí i podjednou.
Byl to pokus vyšachovat ze hry táborskou a orebskou obec, což by vedlo k jejich politické izolaci a snad i postavení mimo zákon.
Sněmu předcházely dvě méně známé bitvy. První z nich, u Hořic bývá uváděná někdy jako bitva u Strauchova dvora. Bitva u Strauchova Dvora není totožná s bitvou u Hořic.U Strauchova Dvora(poblíž Hradce Králové porazil jan Žižka oddíly pražanů a Diviše Bořka z Miletínka. Jde o první střet mezi husity!!(Archa proti arše) Strhla se v dubnu 1423, den se v pramenech udává různě. Žižka zde porazil Čeňka z Vartenberka, dobrého válečníka, ale člověka obojakého jednání, který během pár let změnil stranu dokonce několikrát. Na počátku r. 1424 zase utrpěli porážku od Žižkových vojsk Jan Městecký z Opočna, Hynek Černohorský z Náchoda a další stoupenci katolické víry a císaře Zikmunda u Skalice poblíž Náchoda. V těchto bitvách bojovalo na obou stranách jen několik stovek, maximálně tisíc vojáků. Žižka poté protáhl Podkrkonoším a dosáhl několika dílčích úspěchů, následné tažení do Plzeňska proti tamnímu mocnému katolickému landfrídu však bylo odraženo. Zato se mu podařilo vymanit z pražského vlivu Louny a Žatec, v té době mnohem významnější města než dnes. Z té doby také pochází zpráva, že se chystá Žižkovo zavraždění a že najatý vrah už na svůj čin dostal zálohu ve výši 10 kop grošů. Všeobecně se soudí, že objednavatelem byl Jan Městecký z Opočna.
V posledních květnových dnech se síly svatohavelské koalice pokusily oblehnout Žižkovo vojsko v Kostelci nad Labem, ale tomu se podařilo uniknout do nedaleké Čáslavi, v té době jednoho z nejlépe opevněných českých měst. U Malešova pak došlo k rozhodující bitvě.
Její líčení v některých knihách dalo podnět k ukvapenému závěru, že pověstné husitské vozy zde byly použity k přímému útoku, ale původní prameny mluví jen o tom, že se Žižkovým vojskům podařilo nepřítele zaskočit v hlubokém údolí a tak dosáhnout plného vítězství i bohaté kořisti. Mezi 1200 padlými byli rytíř Hlas z Kamenice, Čeněk z Myšlína a praporečník pražské strany Petr Turkovec. Někde je mezi padlými uváděn také Žižkův zeť, ale není jasné, kdo by jím měl přesně být. Spíš než vozy naplněné kamením a spouštěné dolů z kopce přispěla k vítězství střelba z houfnic, jejíž význam během nedlouhé doby mnohonásobně vzrostl.
Politické důsledky bitvy byly dalekosáhlé: členové městských rad v Praze, kteří dříve navrhovali tažení proti Žižkovi, raději sami odstoupili. Bezprostředně poté přitáhl Žižka ku Praze, aby ji ztrestal za proradné jednání, pak ale dal přednost vyjednávání. Sotva to byl průvod pražských měšťanů, kteří přišli jako kajícníci, zástup malých dětí nebo výmluvnost kněze Korandy, co ho přimělo změnit názor. Spíš se chce věřit, že zvítězil politický realismus. Dohoda mezi Žižkou a Pražany měla být zpečetěna společným tažením na Moravu, kde však Žižka náhle zemřel v poli při obléhání Přibyslavi 11.října 1424. Po jeho smrti se orebské bratrstvo začalo nazývat sirotky.
