Blahoslavený
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prohlášení za blahoslaveného neboli beatifikace (z lat. beatus šťastný, blažený a facere učinit) je druhým stupněm kanonizačního procesu (tj. prohlášení za svatého v katolické církvi).
Toto prohlášení znamená, že se Církev zaručuje za to, že daná osoba je v nebi je proto možné ji prosit o přímluvu, a prokazovat ji úctu (např. může jí být zasvěcen kostel či oltář).
Předpokladem je ukončené beatifikační řízení a jeden doložený zázrak.
Na rozdíl od kanonizace, blahoslavenému úcta smí být prokazována, není to však výslovně předepsáno, jako je tomu u světců. Povolení uctívat blahoslaveného je též výhradně lokální, neplatí univerzálně pro celou církev.
