Cibule kuchyňská
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Cibule kuchyňská |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Cibule kuchyňská
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Allium cepa L., 1753 |
Cibule kuchyňská (Latinský název Allium cepa) jak již název naznačuje je cibulovitá zelenina z čeledi česnekovitých. Z botanického hlediska patří do rodu česnek (Allium).
Obsah |
[editovat] Popis
Jedná se o dvouletou až vytrvalou (v praxi spíše jen teoreticky) rostlinu, na bázi s velkou cibulí. Stonek je dosti robustní, dole až 3 cm v průměru, je dutý. Listy jsou jednoduché, přisedlé, s listovými pochvami. Čepele jsou celokrajné, polooblé se souběžnou žilnatinou. Květy jsou oboupohlavné, ve vrcholovém květenství, jedná se hlávkovitě stažený zdánlivý okolík, ve skutečnosti to je stažené vrcholičnaté květenství zvané šroubel. Květenství je podepřeno toulcem. Pacibulky jsou v květenství přítomny jen někdy. Okvětí se skládá ze 6 okvětních lístků bílé až narůžovělé barvy, se středním zeleným pruhem. Tyčinek je 6. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní. Plodem je tobolka.
[editovat] Původ
Původ není s jistotou znám, ale předpokládá se jako pravlast střední Asie, kde cibule vznikla z planého druhu Allium oschaninii (syn. Allium cepa var. sylvestre).
[editovat] Karyologie
2n=16 (diploid) nebo 2n=32 (tetraploid) či 2n=64 (oktoploid)
[editovat] Synonyma
- Allium cepa var. aggregatum G. Don
- Allium cepa var. multiplicans Bailey
- Allium cepa var. proliferum (Moench) Regel
- Allium cepa var. solaninum Alef.
- Allium salota Dostál
[editovat] Použití
Cibule je široce užívaná především v kulinářství. Z lékařského hlediska je její hlavní užití při nechutenství, arterioskleróze, potížích zažívaní, vysokém krevním tlaku, zánětech ústní dutiny a hltanu. V lidovém léčitelství je výčtu ještě astma, poruchy žlučového měchýře, nepravidelnost v menstruaci a cukrovka.
[editovat] Nežádoucí efekty
Krájení cibule uvolňuje syntaktázu lakrimálního faktoru, který reaguje s aminokyselinami v cibuli a mění je na sulfenové kyseliny. Ty přecházejí samovolně na syn-propanthial-S-oxid, jenž se uvolňuje do vzduchu a později se může dostat i do očí, kde se navazuje na nervová vlákna na rohovce, která zareagují aktivací slzných žláz. Lidově řečeno při krájení cibule slzí oči.
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
- Nová Květěna ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha
- Mark Leyner, Billy Goldberg, Proč i muži mají bradavky, ISBN 80-253-0272-5
