Dekomprese
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, alespoň náhradou této výzvy za konkrétnější. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Dekomprese obecně je snížení tlaku prostředí.
Pojem Dekomprese má zvláštní význam v potápění a v letectví. Rozumí se jím nepříznivé účinky které má rychlé snížení tlaku vzduchu ( vody ) na letecký personál ( potápěče ).
[editovat] Dekomprese v potápění
viz kesonová nemoc
[editovat] Dekomprese v letectví
Oproti potápění je riziko dekomprese menší. To je dáno menší hustotou vzduchu ( u země cca 1 tisícina hustoty vody, s výškou klesá ). Pilot se může setkat s rozdílem tlaků maximálně 1 atmosféry - pokud by došlo k poruše přetlakové kabiny s normálním tlakem vzduchu ( v praxi je vždy menší ) za letu na hranici atmosféry ( tlak vzduchu téměř nulový - vždy bude větší, tak vysoko nelétáme ). Potápěč je vystaven stejným účinkům při rychlém výstupu z pouhých deseti metrů hloubky !
Intenzitu dekomprese při poruše kabiny určuje rozdíl tlaků ( dán tlakem v kabině a výškou letu. Dekomprese reálně hrozí při letu nad 18 000 ft.) a rychlost poklesu tlaku ( při rychlé dekompresi(1-10s) se setkáme s obtížemi s 55% pravděpodobností, při explozivní dekompresi ( do 1s ) s 90% pravděpodobností.
To, jak velké budou obtíže z hlediska dekompresní nemoci, je dáno i člověkem. Náchylnější jsou starší lidé, tlustí ( v tuku je rozpuštěno velké množství dusíku který se na dekompresní nemoci podílí nejvíc ), a lidé kteří se před letem potápěli ( byli v hloubce vystaveni většímu tlaku než je atmosférický a tak do sebe dostali více dusíku. Potápění před létáním je proto zakázáno !).
[editovat] Jevy doprovázející dekompresi
Co se stane, pokud letadlu při letu ve velké výšce praskne překryt kabiny ?
Ozve se silná rána a vzduch začne unikat z kabiny.
Tlak vzduchu v kabině se snižuje, tím dochází ke kondenzaci vodní páry, v kabině je mlha a pilot nevidí.
Proud vzduchu s sebou strhává smetí a popřípadně úlomky překrytu, vířící částice mohou zranit pilota.
Dochází k rozpínání vzduchu v plicích pilota ( jakoby samovolné "nadechnutí"). Pokud hned nevydechne,plíce se "nadechnou" co dovolí žebra a potom když už se objem plic nemůže zvětšit, začne stoupat tlak v plicích a dojde k potrhání plicních sklípků.
Dochází také k vykašlávání krve z plic, dýchání je bolestivé. To nutí člověka aby podvědomě dýchal mělce a rychle - může dojít k hyperventilaci.
Rozvíjí se dekompresní neboli kesonová nemoc.
S pobytem v prostředí s nízkým tlakem vzduchu je spojena hypoxická hypoxie.
Vzduch v okolní atmosféře ( po dekompresi je stejný i v kabině ) je ve velkých výškách velmi chladný ( 11 km- -56,5 stupňů C )
Vyskytují se baroobtíže ( rozpínání vzduchu vevnitř těla - prasknutí ušních bubínků, bolesti břicha, bolesti dutin ...)
To vše vede k obrovskému psychickému stresu, může nastat šok.
