New Immissions/Updates:
boundless - educate - edutalab - empatico - es-ebooks - es16 - fr16 - fsfiles - hesperian - solidaria - wikipediaforschools
- wikipediaforschoolses - wikipediaforschoolsfr - wikipediaforschoolspt - worldmap -

See also: Liber Liber - Libro Parlato - Liber Musica  - Manuzio -  Liber Liber ISO Files - Alphabetical Order - Multivolume ZIP Complete Archive - PDF Files - OGG Music Files -

PROJECT GUTENBERG HTML: Volume I - Volume II - Volume III - Volume IV - Volume V - Volume VI - Volume VII - Volume VIII - Volume IX

Ascolta ""Volevo solo fare un audiolibro"" su Spreaker.
CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Ganga - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Ganga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ganga
Ganga a její přítoky.
Délka 2 510 km
Plocha 1 120 000 km²
Průtok 14 270 m³/s
Světadíl Asie
Pramen
Himaláje
7756 m n. m.
Ústí
Bengálský záliv
0 m n. m.
Protéká
Indie, Bangladéš
V povodí
Indie, Bangladéš, Nepál, ČLR

Ganga (hindsky गंगा, anglicky Ganges River) je největší řeka Indie. Protéká státy Uttaránčal, Uttarpradéš, Bihár, Džárkhand a Západní Bengálsko v Indii a Bangladéšem. Co se týká průtoku tak dohromady s Brahmaputrou zaujímá 3. místo na světě po Amazonce a Kongu.

Obsah

[editovat] Číselné údaje

Je 2 510 km dlouhá. Povodí má rozlohu 1 120 000 km². Včetně Brahmaputry má povodí rozlohu 2 055 000 km².

[editovat] Průběh toku

Tok řeky můžeme rozdělit na čtyři části.

[editovat] Horní tok

Horní tok začíná v Himalájích dvěma zdrojnicemi. Zprava to je Bhagipathi a zleva Alaknanda. Bhagipathi začíná poblíž ledovce Gangotri a Alaknanda ve východní části hřbetu Zaskar. Od místa jejich soutoku teče řeka mezi výběžky Himalájí po dnech úzkých soutěsek.

[editovat] Střední tok

Střední tok začíná v místech kde řeka opouští hory a vstupuje do naplaveninové Ganžské roviny (východní část Indoganžské roviny). Nejprve zde řeka protíná vlnitou a značně zalesněnou krajinu, která je hustě rozčleněná koryty řek stékajících s Himalájí. Poté pokojně teče plochou rovinou v 8 až 12 km širokém údolí. V něm se nachází mnoho starých ramen, jezer, průtoků a bažin. Šířka koryta je 400 až 600 m. Ganga přijímá velké množství přítoků, z nichž největší je Jamuna. Ta teče téměř 1 000 km paralelně s Gangou a spojuje se s ní u Ilahabadu. Území mezi těmito dvěma řekami se nazývá Doab, což znamená dvojříčí. Je to jedna z nejhustěji zabydlených oblastí Indie.

[editovat] Dolní tok

Dolní tok začíná od ústí Jamuny. Nadmořská výška roviny se na tomto úseku postupně zmenšuje ze 100 až 120 m na 25 až 30 m na začátku delty. K pravému břehu místy zasahují výběžky pohoří Čhota-Nagpur (vysočiny Baghelkhand a Radžmahal). Břeh je vysoký, skalnatý a na některých místech se vyskytují peřeje (Mirzapur). Na ostatních místech je koryto široké a dolina je jasně vyznačena. Úval je členěn starými koryty a mnohými průtoky. Ganga přijímá levé přítoky stékající z Himalájí a její šířka dosahuje až 2 km.

[editovat] Delta

Satelitní fotografie delty Gangy.
Satelitní fotografie delty Gangy.

Delta začíná pod vysočinou Radžmahal, kde Ganga vtéká do Bengálské nížiny. Společně s Brahmaputrou zde vytváří jednu z největších delt na světě, která má složitou strukturu. Podle skladby povrchu se dělí na dvě části.

  • Severní nezatopovaná část delty má dobře živenou úrodnou půdu, která je pokrytá převážně plantážemi rýže.
  • Jižní zatopovaná část delty je rozlohou menší. Nazývá se Sundarban a pokrývají jí džungle a bažiny. Nacházejí se zde rozsáhlé mangrovníkové porosty a vyskytuje se tygr bengálský.

Delta je na krajích ohraničena velkými rameny Gangy. Na západě je to Hugli a na východě Meghna, která se spojuje s Brahmaputrou 230 km od ústí a jeví se hlavním korytem Gangy ústícím do Bengálského zálivu čtyřmi základními rameny.

[editovat] Přítoky

Nejvýznamnější přítoky jsou zleva Ramganga, Gomati, Ghaghra, Gandak, Burhi-Gandak, Ghugri a Mahananda a zprava Jamuna a Son.

[editovat] Vodní stav

Ráno na Ganze.
Ráno na Ganze.

Zdroj vody je smíšený. Na horním toku jsou to především tající ledovce a u města Varanasi se konají slavnosti sněhových vod. Na středním a dolním toku jsou zdrojem především monzunové deště, které přicházejí převážně od července do září. Vliv monzunů je částečně rozprostřen i na horskou oblast do výšky až 4 000 m. Vzestup vody začíná na konci dubna až na začátku května. Nejvyšší úrovně dosahuje hladina většinou ve druhé polovině srpna až v první polovině září. Průměrný vzestup hladiny je 10 m a při velkých povodních to může být až 15 m i více. V chladnou část roku má řeka sníženou vodnatost. Na úroveň hladiny v deltě mají velký vliv mořské přílivy. V ústí Hugli je to 5,5 m a u Kalkaty 3 až 3,4 m. Přílivy zasahují až 300 km do vnitrozemí. Průměrný roční průtok vody v ústí spolu s Brahmaputrou je 35 000 až 38 000 m³/s (1 200 km³ za rok). Řeka unáší přibližně 350 Mt nánosů za rok. Tím se vysvětluje značná kalnost vody řeky a Bengálského zálivu u jejího ústí.

[editovat] Využití

Ganga má velký ekonomický význam. V jejím povodí leží mnoho velkých měst. Největší jsou Dillí, Agra, Muradabad, Kanpur, Ilahabad, Varanasi, Patna, Kalkata. Kalkata je zároveň mořským přístavem. Vodní zdroje povodí se široce využívají pro potřeby zavlažování. Voda z řeky se začíná rozebírat hned poté, co opustí hory. Největší magistrální zavlažovací kanály jsou Hornoganžský, Dolnoganžský, Hornojamunský, Dolnojamunský, Východojamunský, Západojamunský, Agra, Sarda. Splavná je do vzdálenosti 1 450 km od ústí. V deltě je říční doprava základní a často jedinou možnou dopravou. Řeka slouží stále prudce rostoucí populaci, zemědělství i průmyslu jako zdroj pitné i užitkové vody, kanál i dopravní tepna. Problémem je její enormní znečištění, kvalita vody se přitom stále zhoršuje. Gangu znečišťují především velké průmyslové podniky a kanalizace z velkých měst. Doposud bylo uzavřeno 237 velkých průmyslových objektů, které do řeky vypouštěly nečistoty. Mnozí vesničané vkládají do Gangy i těla zemřelých lidí v naději, že jejich duše budou putovat do nebe. I přes to v ní hinduisté podstupují rituální koupele, které mají očistit duši i tělo.

[editovat] Posvátná řeka

Obřady k uctění posvátné řeky Gangy.
Obřady k uctění posvátné řeky Gangy.

V hinduismu patří řeka Ganga mezi védská božstva. Každoročně se v jejích vodách omývají miliony lidí.

[editovat] Externí zdroje

Při vytváření tohoto článku bylo použito materiálů z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Ганг“.

Static Wikipedia (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Static Wikipedia February 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu