Háje
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Háje (část obce a katastrální území) |
|
|---|---|
 |
|
| základní data | |
| kód katastrálního území: | 72823 |
| kraj a obec: | hlavní město Praha |
| připojení k Praze: | 1968 |
| součást městského obvodu: | Praha 4 |
| součást městské části: | Praha 11 |
| správní obvod (pověřený úřad): | Praha 11 |
| počet územně technických jednotek: | 1 |
| základní sídelní jednotky: | 2 |
| katastrální výměra: | 2,37 km² |
| obyvatel: | 22 851 (16. 10. 2006) |
| hustota zalidnění: | 9 642 obyv./ km² |
| zeměpisná šířka: | 50°01’51’’ |
| zeměpisná délka: | 14°31’41’’ |
| poštovní směrovací číslo: | 149 00 |
Háje jsou čtvrť a katastrální území na východě městské části Praha 11, kterou společně s Chodovem tvoří.
Obsah |
[editovat] Charakter Hájů
Dřívější malá vesnička byla k Praze připojena v roce 1968. Od té doby se její počet obyvatel, vlivem výstavby gigantického komplexu sídliště Jižní Město, zvýšil z řádů několik stovek na řádově desetitisíce obyvatel. Hustota zalidnění na Hájích dosahuje 9686 obyvatel/km², což je ještě vyšší číslo, než u sousedního Chodova. Počet obyvatel Hájů ale po obrovských přírůstcích v 70. letech 20. století mírně ubývá, protože se více obyvatel stěhuje mimo město.
[editovat] Historie Hájů
Háje (dříve Malý Hostivař a Háj) byly na české poměry velmi mladou vesnicí. Ještě v roce 1720 byl na jejich území les. Teprve až koncem 18. století je na vojenských mapách zobrazena osada Malý Hostivař. Vazba byla u Hájů dříve silnější na Hostivař, než na bližší Chodov. V Hostivaři měli obyvatelé poštu, nádraží a faru. V roce 1841 byla na Hájích vystavěna jediná zbylá památka - malá kapalička sv. Jana Nepomuckého. V roce 1922 se Hostivař stala součástí Prahy, ale jeho tehdejší části Háje a Milíčov se jimi nestaly. Naopak se osamostatnily a vytvořily novou obec. V roce 1967 Háje o samostatnost přišly, byly připojeny k Chodovu, nicméně již roku 1968 byly i s Chodovem připojeny k Praze. V roce 1971 se na hájském katastru začalo stavět sídliště JM I. a to jeho nejstarší část v oblasti Plickovy ulice. Velká část Hájů byla zbourána, původní komunikace zanikly. Všechna sídliště na Hájích byla dostavěna do konce 70. let.
[editovat] Služby, doprava a zaměstnání
Dříve katastrofální úroveň služeb se na Hájích zlepšila. Jsou zde 2 základní a 1 zvláštní škola, působí zde 3 střední školy. Obchodů je dostatek, najdeme 4 supermarkety a mnoho menších obchodů s potravinami a v těsném sousedství se v listopadu 2005 otevřelo nejvetší nákupní centrum v ČR - Centrum Chodov (přes 250 obchodů). Nechybí ani kulturní centra jako kino nebo kulturní dům. Zdravotnictví je zastoupeno poliklinikou Opatovská na sousedním Chodově a v ulici Hviezdoslavova pak komplexem Palas Athéna. Na Hájích najdeme většinu administrativních budov radnice Prahy 11.
Dopravu dokonale zajišťuje linka metra C, která byla na Hájích otevřena po pětileté výstavbě 7. listopadu 1980 a v roce 2004 prošla rekonstrukcí. Ze stanice Háje trvá cesta do centra Prahy (stanice Muzeum) 17 minut. Stanice Háje je pro linku C dlouhodobě koncovou stanicí. Přesto se perspektivně uvažuje s prodloužením přes Petrovice do Uhříněvsi. U jediné stanice metra v katastru (Háje) byl vybudován přestupní uzel na autobusy. Ty zajišťují spojení ve směrech Chodov, Vršovice, Záběhlice, Žižkov, Krč, Michle, Braník, Hostivař, Malešice, Strašnice, Petrovice, Horní Měcholupy, Křeslice, Pitkovice, Uhříněves, Dolní Měcholupy, Dubeč, Běchovice a Černý Most a lokální dopravu po Jižním Městě. Přes Háje jeztí také 3 linky nočních autobusů.
Lidé cestující do centra nebo po Praze z Hájů autem většinou využívají dálnici D1, která přechází v severojižní magistrálu. Pracovní příležitosti jsou na Hájích omezené, za prací většina pracujících dojíždí do jiných městských částí.
