Jan Želivský
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Želivský (1380 - 9. březen 1422) byl radikální husitský kněz, nejvýraznější postava chiliasmu.
Do r. 1418 se o něm neví skoro nic, od tohoto roku kázal na Novém Městě pražském. Jeho kázání byla velmi úspěšná a on si postupně vybudoval postavení lidového vůdce. Dne 30. července 1419 vedl průvod, který vyvrcholil první pražskou defenestrací, to byl prakticky začátek husitské revoluce. Byl jedním ze čtyř hejtmanů, které si vzbouřenci zvolili. Později byl zvolen konšelem.
Zhruba od poloviny roku 1420 začal Želivský ve svých rukou hromadit moc, k čemuž využíval svou velkou oblibu u lidu. Tuto moc pak používal k likvidaci svých protivníků. Při společném tažení Pražanů a Táboritů do východních Čech již pražskému vojsku velel. Na synodě 4. července 1420 získal praktiky neomezenou moc v Praze. Poté velí výpravě k Mostu. Postupně proti němu sílí opozice, až je na základě žaloby Jakoubka ze Stříbra zatčen a popraven.
