Jano Köhler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jano Köhler (psán také jako Koehler), akademický malíř. Narozen 9. února 1873 v Brně, zemřel 20. ledna 1941 tamtéž.

[editovat] Životopis

Narodil se 9. února 1873 v Brně jako druhý z dvojčat (první byla sestra Růžena). Jeho otec byl německý kočí a jeho předkové pocházeli od Lanškrouna. Po smrti otce se matka Rozina i s dětmi přestěhovala do rodných Nenkovic u Kyjova. Nadaný syn studoval na českém gymnáziu v Brně a pak na c.k. umělecko-průmyslové škole v Praze. Na Akademii se stal žákem profesora Františka Ženíška a Maxe Pirnera. Dekorativní techniky v architektuře (freska, sgrafito, mozaika) studoval u architekta Kamila Hilberta. Po studiích se vrátil do Nenkovic a ve stodole si zřídil ateliér. První velkou zákázku (1899-1901) získal díky přátelům na pernštejnském zámku v Prostějově. O rok později zde vyzdobil sgrafity dům přítele Ing. Václava Součka. V Prostějově roku 1912 vytvořil i litografii Cyrila a Metoděje, která se o jednadvacet let později dostala na československé známky. Další díla tvořil v Olomouci (arcibiskupský palác, Sarkandrova kaple), Kroměříži, na Svatém Hostýně (keramické mozaiky) a na mnoha dalších místech Moravy. V roce 1926 se přestěhoval z Nenkovic do Strážovic u Kyjova. Zemřel v brněnské nemocnici U sv. Anny 20. ledna 1941. Vyzdobil 40 kostelů a 35 světských staveb, celkem 2 500 prací, většinou s náboženským zaměřením.

[editovat] Dílo

Sgrafito na kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kyjově z roku 1910

1902 Janův (Jurkovičův) dům v Luhačovicích. Freska sv. Cyrila a Metoděje na jižní fasádě.
1903 Augustiniánský dům v Luhačovicích. Figurální fresky na průčelí a v kapli.
1909 Kaple sv. Cyrila a Metoděje v psychiatrické léčebně v Kroměříži. Výzdoba kleneb včetně kopule a nástěnná malba čelní lunety kněžiště, na které věrozvěstové žehnají hanáckému lidu.
1910 Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kyjově. Sgrafito Madona s dítětem v průčelí kostela.
1911 Zámek v Kyjově. Sgrafito - výjevy z dějin města.
1912-1933 Křížová cesta na sv. Hostýně, Bystřice pod Hostýnem. Keramická mozaika pašijových scén, datováno rokem 1912 (9. zastavení) až 1933 (1. zastavení).
1925 Škola v Lipově, okres Hodonín. Nástěnná malba „Vzdělávání“.
1931 Kostel sv. Cecílie v Dobrém Poli, okres Břeclav. Oltářní obraz patronky kostela.
1931-1933 Klášter Kongregace Sester sv. Kříže v Kroměříži.
1932 Kostel sv. Havla v Dřevohosticích, okres Přerov. Nástěnná malba znázorňující sv. Havla jako poustevníka se dvěma lovci.
1934 Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Lužicích, okres Hodonín. Nástěnná malba sv. Cyrila a Metoděje v kněžišti.
1934 Navrhl malovaná okna v kapli kostela svatého Cyrila a Metoděje v Olomouci. Provedl Otmar Vačkař.

Svatý Václav a Svatá Ludmila

Svatý Josef

Svatá Zdislava z Lemberka a Svatý Jan Sarkander

19?? Návrh mozaiky oltářního obrazu v kostele svatého Cyrila a Metoděje v Olomouci.
1935 Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Kopřivnici, místní část Závišice. Nástěnná malba duchovních patronů kostela v průčelí kněžiště a barevná vitráž v okně s jezdeckou postavou sv. Václava.
1936 Kostel sv. Jana Nepomuckého v Brně, Starý Lískovec. Obraz sv. Jana Nepomuckého (původně byl na hlavním oltáři).
1937 Poutní kaple sv. Antonína Paduánského v Blatnici, okres Hodonín. Nástěnné malby „Sv. Antonín káže rybám“ a „Sv. Antonín káže lidu“ (datováno 3.8.1937). V kněžišti nedokončený náčrt „Smrti sv. Antonína“.