Josef Matocha
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Profesor PhDr. ThDr. Josef Karel Matocha (14. května 1888, Pitín - 2. listopadu 1961, Olomouc) byl český katolický teolog, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský. Studoval na Teologické fakultě v Olomouci a později na Gregoriánské univerzitě v Římě. Na olomoucké Teologické fakultě přednášel jakožto řádný profesor v letech 1931-1939 a 1945-1948 křesťanskou filosofii a spekulativní dogmatiku, 2x byl jejím děkanem. V březnu 1948 jej papež Pius XII. jmenoval arcibiskupem olomouckým. Úřad však mohl vykonávat pouze do Velikonoc v roce 1950, kdy byl nezákonně internován a izolován komunistickou státní mocí. Jeho spolupracovníci byli zatčeni a on byl vězněn ve své rezidenci - nesměl dokonce ani číst noviny a poslouchat rozhlas. V roce 1999 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka I. třídy. Po jeho smrti komunisté znemožňovali znovu obsadit úřad arcibiskupa - dalším olomouckým arcibiskupem byl až František Vaňák (jmenován v prosinci 1989). Mezitím ještě diecézi spravoval jakožto apoštolský administrátor biskup Josef Vrana.
[editovat] Dílo
- Bytnost milosti posvěcující (1925)
- Osoba v dějinném vývoji a významu (1929)
- Compendium philosophiae christianae
| Předchůdce: | 1948 - 1961 | Nástupce: |
| Leopold Prečan | Josef Matocha | František Vaňák |
