Kladivo (zbraň)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kladivo (resp. válečné kladivo) je zbraň určená k probíjení odolných často obrněných cílů.
Lze je rozdělit na jednoruční a na obouruční.
Perlík válečného kladiva byl většinou zakončen úzkým bodcem, jenž sloužil pro lepší schopnost probití protivníkovi zbroje. Nejčastěji se používalo ve středověku v soubojích opěšalých, těžce obrněných válečníků. Bojové kladivo se stalo jednou z nejrozšířenějších zbraní na světě. Ve východní Evropě a v Orientu však nikdy nedosáhlo takové obliby, jako tomu bylo v západní a střední Evropě. Lehčí kombinované druhy zbrojí východní Evropy a Orientu nepotřebovaly ke svému proražení intenzitu rány kladiva. V 16. století se rozšířil typ bojového kladiva, které mělo rukojeť ohraničenou dvěma záštitnými kotouči.