Kutná Hora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kutná Hora

znak vlajka
základní data
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ020 533955
kraj (NUTS 3):	Středočeský kraj (CZ020)
okres (NUTS 4):	Kutná Hora (CZ0205)
obec s rozšířenou působností:	Kutná Hora
pověřená obec:	Kutná Hora
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	33,05 km²
obyvatel:	21 142 (1. 1. 2006)
zeměpisná šířka:	49° 57' 00" s. š.
zeměpisná délka:	15° 16' 01" v. d.
nadmořská výška:	254 m
PSČ:	284 01
základní sídelní jednotky:	33
místní části:	12
katastrální území:	7
adresa městského úřadu:	Městský úřad Kutná Hora Havlíčkovo náměstí 552 284 24 Kutná Hora
starosta:	Ivo Šalátek
Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa

Kutná Hora je okresní město ve Středočeském kraji. Má zhruba 21 000 obyvatel.

[editovat] Historie

Historie Kutné Hory je nerozlučně spojena s dolováním stříbrných rud. Ve středověku koncem 13. století poskytoval zdejší revír zhruba jednu třetinu produkce stříbra v Evropě.

Dolování stříbra je doloženo od druhé poloviny 13. století, ale již v 10. století byly na nedalekém hradišti v Malíně, významném sídle rodu Slavníkovců, raženy stříbrné denáry a je tedy pravděpodobné, že surovinovou základnu tvořily povrchové partie ložisek stříbrných rud v blízkém okolí hradiště.

V roce 1142 byl velmož Miroslav z Cimburka (významný šlechtic z okruhu knížete Vladislava II.) v blízkém Sedlci založil cisterciácký klášter jako první tohoto řádu v Čechách. Je pozoruhodné, že tento klášter byl oproti obvyklým zásadám zakládání cisterciáckých klášterů té doby založen na již kultivovaném území. To by spolu se skutečností, že mateřský klášter ve Valdsassen v Horní Falci patřil do tzv. Morimonské linie cisterciáckých klášterů věnujících se důlnímu podnikání, nasvědčovalo tomu, že již tehdy byla zdejší naleziště stříbra známa.

První písemné zmínky o zdejších stříbrných nalezištích pocházejí z roku 1260. Podle legendy je objevil mnichem Antoň při práci na klášterní vinici. Když si po těžké práci na chvíli zdříml, u hlavy mu vyrostly tři stříbrné pruty. Mnich označil místo nálezu kutnou a nález ohlásil v klášteře.

Na konci vlády krále Přemysla Otakara II. vznikl název původní hornické osady Cuthna antiqua – Stará Kutna. V roce 1290 došlo k legendárnímu sběhu lidí ke Kutně, vypukla stříbrná horečka a bylo zde chaoticky vybudováno důlní městečko pro desetisíce horníků. Město se stalo královským a bylo vybavováno četnými výsadami.

Kolem roku 1300 král Václav II. vydal královské horní právo – v té době moderní zákoník upravující důlní podnikání, na jehož základě si král zajišťuje svůj podíl z dolování, tzv. urburu.

Václav II. v té době provedl rovněž mincovní reformu a nahradil do té doby používané různorodé denárové mince vyráběné v mincovách v různých městech novou jednotnou mincí, tzv. pražským grošem.

Zrod města uspíšilo i vybudování zprvu provizorních městských hradeb postavených na ochranu dolů před vpády římského krále Albrechta I., který se chtěl neúspěšně zmocnit Kutné Hory při svých taženích v letech 1304 a 1307.

Vzestup moci města byl doprovázen budováním výstavných kostelů a sídel německého městského patriciátu, do jehož rukou se přesunula i královská správa města.

Od poloviny 14. století sice těžba stříbra klesala, ale město přesto neztratilo svůj význam a Vlašský dvůr se stal sídlem krále Václava IV.

Do husitských válek vstoupila Kutná Hora se svým německým patriciátem na straně císaře Zikmunda. Do městských dolů bylo v té době svrženo na dva tisíce zajatých husitů. Po Zikmundově ústupu bylo město poprvé vypáleno v roce 1422 a poté v roce 1424 za tažení Jana Žižky. Provoz mincovny ve Vlašském dvoře byl přerušen a rovněž byly zničeny mnohé šachty.

Dolování bylo s velkými náklady obnoveno na nových ložiscích již mimo vnitřní město a Kutná Hora se opět stala významným královským městem. V roce 1448 byl na zemském sněmu pořádaném ve Vlašském dvoře přijat za zemského správce pozdější král Jiří z Poděbrad a v roce 1471 se zde uskutečnila volba krále Vladislava Jagellonského.

V Kutné Hoře pak vyrostly mnohé pozdně gotické stavby, obnovena byla i výstavba kostelu sv. Barbory.

Úpadek dolování nastal v polovině 16. století, protože rudní žíly směřují stále do větších hloubek. Další ránu zasadil koncem 16. století především obrovský příliv stříbra z Ameriky a po třicetileté válce nastal konec dolování stříbra.

Pokusy dolovat stříbro se poté sice pořád objevovaly, ale byly převážně neúspěšné.

Za druhé světové války zahájila německá okupační správa těžbu olověných a zinkových rud, v níž se po válce pokračovalo až do roku 1991, kdy byl poslední důl uzavřen.

Historické centrum Městské památkové rezervace spolu s kostelem sv. Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci je od roku 1995 zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO. Město Kutná Hora je členem evropského projektu EUROMINT, jehož cílem je shromáždit informace o všech evropských středověkých a raně novověkých mincovnách.

[editovat] Místní části

Místní části města Kutné Hory

Hlouška • Kaňk • Karlov • Kutná Hora-Vnitřní Město • Malín • Neškaredice • Perštejnec • Poličany • Sedlec • Šipší • Vrchlice • Žižkov

[editovat] Seznam památek Kutné Hory

Kostel svatého Jakuba

Pohled na Kutnou Horu z kostela sv. Barbory, 1919, foto Josef Jindřich Šechtl
Arciděkanství
Hrádek
Kostel svaté Barbory
Jezuitská kolej
Kamenná kašna
Kamenný dům
Kaple Božího těla
Klášter řádu sv. Voršily
Kostel Matky Boží Na Náměti
Kostel sv. Jana Nepomuckého
Hřbitovní kostel Všech Svatých
Morový sloup
Ruthardka
Sankturinovský dům
Vlašský dvůr

Jezuitská kolej	Kamenný dům	Nádvoří Vlašského Dvora	Morový sloup
Kostel sv. Jana Nepomuckého	Kostel sv. Jakuba z Ruthardky	Kostel sv. Jakuba zespodu od Vlašského dvora	Jezuitská kolej, kostel sv. Jakuba a Vlašský dvůr od Svaté Barbory
Průčelí kostelu sv. Barbory	Kaple kláštera řádu sv. Voršily	Hrádek	Hřbitovní kostel Všech Svatých
Kostel Matky Boží Na Náměti