Listovní tajemství
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Listovní tajemství je jedním ze základních lidských práv. Je zaručeno Listinou základních práv a svobod (čl. 13: Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon). Též je definováno jako dovolené omezení práva na informace.
Je jím chráněno právo na nedotknutelnost sdělení přepravovaného poštou v uzavřeném obalu.
Právo na listovní tajemství může být omezeno pouze zákonem. Zachovávat listovní tajemství jsou povinni všichni občané. Porušení listovního tajemství může založit odpovědnost za trestný čin porušování tajemství dopravovaných zpráv podle § 239 či § 240 trestního zákona (zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo úmyslně poruší tajemství uzavřeného listu nebo jiné písemnosti při poskytování poštovní služby nebo jiným dopravním zařízením. Přísněji je postižitelné, pokud se pachatel činu dopustí v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch. Přísněji se také trestá pachatel, který je pracovníkem provozovatele poštovních služeb.
Průlom do ochrany listovního tajemství je možný v trestním řízení pomocí institutů zadržení zásilky, otevření zásilky a záměna zásilky. Takový postup je možný pouze v odůvodněných případech, je-li to nutné k objasnění skutečnéstí důležitých pro trestní řízení, přičemž rozhodování o otevření zásilky či o její záměně je svěřeno do kompetence soudu.