Praha 11
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| městská část Praha 11 | |
|---|---|
 |
|
|
|
|
| základní data | |
| kraj a obec: | hlavní město Praha |
| městský obvod: | Praha 4 |
| správní obvod (pověřený úřad): | Praha 11 |
| katastrální výměra: | 9,79 km² |
| obyvatel: | 80 465 (17. dubna 2006) |
| hustota zalidnění: | |
| počet celých katastrálních území: | 2 |
| počet částí katastrálních území: | 0 |
| celkem územně technických jednotek: | 2 |
| počet základních sídelních jednotek: | 2 |
| zeměpisná šířka: | 50°01’43’’ |
| zeměpisná délka: | 14°31’54’’ |
| poštovní směrovací číslo: | 148 00 (JM II.), 149 00 (JM I.) |
| adresa úřadu městské části: | ÚMČ Praha 11, Ocelíkova 672, 149 41 Praha 4 - Háje |
| starosta: | Dalibor Mlejnský (od 27.11.2006) |
|
Oficiální web |
|
Městská část Praha 11 je tvořena katastrálními územími Chodov a Háje a leží na území městského obvodu Praha 4. Vznikla na území spravovaném po připojení k Praze roku 1968 MNV Praha-Chodov, jež mělo identické hranice jako území obce Chodov od roku 1967. Od roku 1990 se tato městská část nazývala Praha-Jižní Město.
Praha 11 je od centra Prahy vzdálena průměrně 8 km a je jedním z nejhustěji zalidněných míst v Česku. Velkou část území městské části zaujímají sidliště Jižní Město I. a Jižní Město II., nazývaná lidově Jižňák, jimiž se zabývá samostatný článek. Samostatné články jsou věnovány i historickým obcím Chodov a Háje.
[editovat] Správní obvod Praha 11
Úřad městské části Praha 11 je pověřen výkonem rozšířené působnosti státní správy též pro území dalších městských částí ležících v městském obvodu Praha 4:
- Praha-Šeberov tvořená katastrálním územím Šeberov
- Praha-Újezd tvořená katastrálním územím Újezd u Průhonic
- Praha-Křeslice tvořená katastrálním územím Křeslice.
Městská část Praha 11 je největší a nejlidnatější částí správního obvodu Praha 11.
[editovat] Historie Chodova a Hájů
Území dnešní městské části se skládá ze dvou dříve historických obcí – Chodov a Háje, které byly ku Praze přičleněny z původního okresu Praha-východ v roce 1968. Vesnice Chodov je poprvé připomínána v roce 1185, kdy byla majetkem vyšehradské kapituly. Nejstarší (a jednou z mála) staveb, která se z původní vesnice zachovala je Chodovská tvrz, která vznikla v polovině 13. století jako gotická vodní tvrz kruhového půdorysu.
Obec Chodov měla začátkem 20. století 1 328 obyvatel, do kterých se počítali také obyvatelé osad Litochleby, Šeberov, Hrnčíře a Chodovec (Šeberov a Hrnčíře se v roce 1909 oddělily). V období 1. republiky byla na chodovském území stavěna vilová čtvrť, dnešní Starý Chodov. Háje byly a jsou menší, než Chodov. Jako vesnice vznikly poměrně pozdě (asi až v 18. stol.) pod původním jménem Malý Hostivař. Dříve byly Háje součástí Hostivaře, od roku 1922 samostatnou obcí. Jednou z mála staveb, které zbyly ze starých Hájů je kaplička sv. Jana Nepomuckého z roku 1841. Také v Hájích vznikala za první republiky vilová zástavba, velké množství jí zaniklo okolo roku 1975, vlivem výstavby metra. Součástí Hájů byl také dvůr Milíčov.
[editovat] Dnešní Praha 11
Jak už bylo zmíněno, největší část Prahy 11 zaujímají sidliště Jižní Město I. a Jižní Město II. Jejich historii a současnosti se věnuje článek Jižní Město.
Jižním Městem II. ale celková výstavba Prahy 11 neskončila. Staví se nová obchodní centra i nové menší obytné soubory. Mezi obchodní centra řadíme hlavně gigantické Centrum Chodov u stejnojmenné stanice metra. Stavělo se v letech 2004 - 2005. Otevřeno bylo 9. listopadu 2005. V těsném sousedství obchodního centra a dálnice D1 se nachází rozsáhlé moderní administrativní centrum The Park (viz foto), kde sídlí známé firmy jako Sony, IBM, DHL, GE nebo Dell.
Význam nejen jako obchodní, ale také jako obytné místo a dominanta okolí bude mít i mrakodrap Poutník u stanice metra Háje, proti kterému se ale bouří někteří místní obyvatelé.
Mezi nové obytné celky patří například sídliště Kulatý Chodovec při chodovsko-záběhlické hranici nebo obytný celek Křtiny v Milíčově. Dnešní Praha 11 už není ta rozbahněná, špinavá a šedá periferie, ale městská část, která má co nabídnout. Ať už po stránce kulturní (kulturní centra Zahrada, Klubko, městské knihovny Jírovcovo náměstí a Opatov), ale i nákupní, vzdělávací (síť základních a středních škol) a sportovně-rekreační (Kunratický, Milíčovský les a rybníky a síť sportovních hřišť u škol). Územím MČ neprochází žádná železniční ani tramvajová trať (přestože se o tramvajích v minulosti teoreticky uvažovalo). Na Roztylech je od roku 1988 významné autobusové nádraží, na Opatově je přestupní zastávka příměstských autobusů na metro. Radnice MČ se snaží o přiblížení občanům, pořádá besedy se starostou a různé akce pro děti i seniory.
