Ptice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ptice
základní data
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ020A 532789
kraj (NUTS 3):	Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4):	Praha-západ (CZ020A)
obec s rozšířenou působností:	Černošice
pověřená obec:	Hostivice
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	7,81 km²
obyvatel:	546 (3. 7. 2006)
zeměpisná šířka:	50° 3’ 1’’
zeměpisná délka:	14° 8’ 50’’
nadmořská výška:	408 m
PSČ:	252 18
základní sídelní jednotky:	2
místní části:	1
katastrální území:	1
adresa obecního úřadu:	Ptice 140 25218 Úhonice
starosta:	Václav Jirotka
Oficiální web obecního úřadu E-mailová adresa

Obec Ptice se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 546 obyvatel.

Obsah 1 Tradice 1.1 Staročeské máje 1.1.1 Průběh akce 2 Historie obce 2.1 Ptičtí kronikáři 2.2 Úvod 2.3 I. světová válka (1914-1918) 2.3.1 Mobilisace 2.3.2 Odvod koní 2.3.3 Domobranci 2.3.4 Příspěvek na výživu 2.3.5 Vliv války na obyvatelstvo 2.3.6 Soupis 2.3.7 Ceny 2.3.8 Válečné půjčky 2.3.9 Válečné hrůzy 2.3.10 Převrat 2.4 Rok 1918 2.4.1 Zásobování 2.4.2 Chřipka 2.4.3 Ceny 2.4.4 Pohyb obyvatel 2.4.5 Počasí 2.5 Rok 1919 2.5.1 Přeplatky 2.5.2 Kolkování 2.5.3 Obecní zastupitelstvo 2.5.4 Zásobování 2.5.5 Odvod 2.5.6 Přirážky 2.5.7 Pohyb obyvatel 2.5.8 Ceny 2.5.9 Počasí 2.6 Rok 1920 2.6.1 Stávka 2.6.2 Volby 2.6.3 Odvod 2.6.4 Dobrý pacht 2.6.5 Pokus o převrat 2.6.6 Zásobování 2.6.7 Přirážky 2.6.8 Pohyb obyvatelů 2.6.9 Ceny 2.6.10 Mzdy 2.6.11 Počasí 2.7 Rok 1921 2.7.1 Sčítání lidu 2.7.2 Nezaměstnanost 2.7.3 Odvod 2.7.4 Mobilisace 2.7.5 Zásobování 2.7.6 Přirážky 2.7.7 Pohyb obyvatel 2.7.8 Mzdy 2.7.9 Ceny 2.7.10 Počasí 2.8 Rok 1922 2.8.1 Nezaměstnanost 2.8.2 Odvod 2.8.3 Dávka z majetku 2.8.4 Honební výbor 2.8.5 Přirážky 2.8.6 Pohyb obyvatel 2.8.7 Ceny 2.8.8 Mzdy 2.8.9 Počasí 2.9 Rok 1923 2.9.1 Zaměstnanost 2.9.2 Odvod 2.9.3 Obecní zastupitelstvo 2.9.4 Přirážky 2.9.5 Pohyb obyvatel 2.9.6 Ceny 2.9.7 Mzdy 2.9.8 Počasí 2.10 Rok 1924 2.10.1 Odvod 2.10.2 Přirážky 2.10.3 Pohyb obyvatelů 2.10.4 Ceny 2.10.5 Počasí 2.11 Rok 1925 2.11.1 Odvod 2.11.2 Klasifikace koní 2.11.3 Pozemková reforma 2.11.4 Volby národního shromáždění 2.11.5 Přirážky 2.11.6 Stavby 2.11.7 Pohyb obyvatel 2.11.8 Soupis dobytka 2.11.9 Ceny 2.11.10 Počasí 2.12 Rok 1926 2.12.1 Odvod 2.12.2 Elektrisace 2.12.3 Přirážky 2.12.4 Stavba 2.12.5 Pohyb obyvatelů 2.12.6 Ceny 2.12.7 Mzdy 2.12.8 Počasí 3 Pamětihodnosti 4 Externí odkazy

[editovat] Tradice

[editovat] Staročeské máje

[editovat] Průběh akce

Celá slavnost začíná vztyčením Krále májů v páteční podvečer na návsi u horní kapličky. Je zvykem, že Krále poté hlídají dobrovolníci až do konce oslav. Hrozí totiž nebezpečí, že mladíci ze sousední vesnice Krále pokácí, což je samozřejmě pro celou obec velká ostuda. V průběhu noci hlídající mládenci také rozmístí malé břízky, zvané májky, k domovům svobodných dívek. Ty si ráno májky ozdobí pestrobarevnými fábory. Tím dají najevo svůj zájem, aby je poctil návštěvou průvod s tanečníky a kapelou. Dívky tanečníky pohostí sklenkou něčeho tvrdšího, případně dalším občerstvením. Za to slečnu i její rodiče tanečníci vyzvou k tanci a kapela zahraje polku. Pak průvod pokračuje k další ozdobené májce. Tato část slavnosti se nazývá vyváděním svobodných děvčat. V minulosti byli všichni přítomní oblečeni v krojích, dnes již mají tanečníci, rodiče i dívka společenský oděv. Průvod začíná v dolní části obce během sobotního odpoledne a postupně navštíví každý dům s ozdobenou májkou. Během průvodu se nabízí od domu k domu čestný přípitek vínem každému dobrému člověku. Po vyvedení poslední dívky se průvod odebere na náves, kde bude poražen Král májů a tanečníci i další přítomní mládenci svedou boj o trofej. Tou je ozdobená špička stromu. Vítěz má právo na taneční sólo s kteroukoliv z dívek. Po malé přestávce pokračují Máje taneční zábavou v místní restauraci, kde slavnost pokračuje do brzkých ranních hodin a o půlnoci je losována tombola.

[editovat] Historie obce

První písemná zmínka o obci je z roku 1328.

[editovat] Ptičtí kronikáři

Autorem počáteční části kroniky, zprostředkovaně i tohoto příspěvku, je pan Josef Bohuslav. Jako první kronikář zaznamenal do kroniky události v rozsahu 3. – 102. strany. Na slohu pana Bohuslava můžete poznat, že byl povoláním učitel, přesněji ředitel úhonické obecné školy. Dalším kronikářem pak byl pan Jaromír Kverka (str. 102 – 119) , taktéž odborný učitel. Po panu Kverkovi se obecním kronikářem stal pan Bohumil Hušák (str. 120 – 204) vyznamenaný za tuto záslužnou činnost řádem ONV. Zatím posledním kronikářem naší obce je pan Jaroslav Rajtora (str. 205 – 272, což je nynější stav)

	Tento článek (nebo jeho část) byl navržen pro přesun do Wikisource. Nezbytné pro takový přesun jsou však základní informace jako licence, zdroj, odkazy a další. (podrobnosti viz na stránce Dokumenty pro Wikisource). Po uvedení scházejících údajů na diskusní stránce bude možno přesun provést. Vaše Wikisource děkuje za pochopení.
	Pro toho, kdo sem tuto šablonu vkládá: pokud v historii této stránky najdete ještě činného autora textu, vložte na jeho diskusní stránku šablonu       {{WikisourcePřesun2|Ptice}}.

[editovat] Úvod

Uprostřed okresní silnice z Hořelice do Unhoště leží místní obec Horní Ptice. Obsahuje osady Horní Ptice a Dolní Ptice. Téměř všechna stavení leží po stranách okresní silnice. V Dolních Pticích jest proti čís. 7 zvonička, v Horních Pticích jest proti čís. 8 také zvonička spojená s hasičským skladištěm. Poslední číslo ku Svárovu po levé straně jest lesárna. K Horním Pticům patří mlýn Dolno-Rejnovský, dále Dolní Podkozský mlýn a Horní Podkozský mlýn, všechny na potoku Kačáku, který tvoří na západě hranici s Libečovem. Půda stoupá od Dolních Pticů západním směrem k Horním Pticům a dostupuje 401m nad mořem. Na západě nad Kačákem táhne se skalnatý hřbet Karabina 431m nad mořem. Tu svažuje se do úvalu jímž protéká Kačák. Pod Karabinou vzniká Radotínský potok, který teče podél Pticů k Úhonicům. V Dolních Pticích po levé straně silnice k Hájku jest rybník „u Bednáře“ , po levé straně silnice k Unhošti v čís.7 Kopřivovic rybníček, v Horních Pticích za vsí po pravé straně téže silnice rybník „Jezírko“. Na půdě zdejší obce stýká se útvar silurský a útvar křídový. K prvnímu patří křemencový hřbet, táhnoucí se od Libečova k Chrbinám, kde překročuje Kačák a u Hor. Pticů se okrývá pod opuku. Jest provázen vrstvami zelenokamů a vrstvami železné rudy, zvané krevel, jejíž ložiska jsou odkryta u Svárova. Půda na tomto útvaru je žitná. Ke křídovému útvaru patří opuka a pískovec, jež usazovali se za časů, kdy moře zasahovalo až ku Praze a místa kde leží Unhošť, Újezd, Ptice a Úhonice, byla na mořském břehu. Přes Dolní Ptice k Drahelčicům táhne se pás křídového pískovce. Na tomto útvaru jest úrodnější půda. Obcí vede okresní silnice od Hořelice přes Úhonice a Ptice, která se v Horních Pticích rozdvojuje, jedna větev, vystavěná r. 1913, vede na pravo přes Červený Újezd k Unhošti, kdež se zase připojí na původní silnici vedoucí přes Svárov. Od Dolních Pticů vede spojovací silnice 1 km dlouhá na silnici Úhonice – Hájek, nad Horními Ptici odbočuje silnice k Podkozskému mlýnu. Na jihu katastru protíná katastr obce silnice Úhonice – Nenačovice Roku 1926 měla obec 417,5667 ha polí, 13,5975 ha zahrad, 41,4311 ha luk, 6,8570 ha pastvin, 270,8122 ha lesů, 0,6007 ha půdy neplodné, 6,1272 ha zastavěné plochy, 24,8027 ha cest u potoků, úhrnem 781,7951 ha s Kč 20335,02 čistého výnosu. Na pozemcích v Dol. Pticích směrem k Úhonicům u dráhy se říká „Na hájku“, jižně od obce „Uhlířská cesta“, na sever „U loužku“, „U palouku“, „U hrušky“, „Na šmukách“, za nučickou drahou „Na škrobech“, „U dlouhé mezi cestami“, „Na vrších“, „Pod Újezdem“, mezi Hor. Pticemi a Újezdem jest „Za ohradou“, „Pod skalkou“, „Na velkém kuse“, „U drah“, přes okresní silnici dostaneme se „Vedle průhona“, „Na chrustenkách“, „Na vinici“, směrem ku Kačáku jest „Litovický vrch“, „Čertové schody“ a „Trněná stráň“. Od jihovýchodu z Úhonic k Červenému Újezdu obloukem probíhá katastr obce horní dráha kladensko – nučická, která na hranici s Červeným Újezdem při křižovatce s okresní silnicí má zastávku. Roku 1843 bylo v Horních Pticích napočítáno ve 36 domech 269 obyvatelů, r. 1857 ve 37 domech 242 obyvatelů, r. 1870 v 37 domech 273 obyvatelů, r. 1880 ve 43 domech 304 obyvatelé, r. 1890 v 42 domech 313 obyvatelů, r. 1900 v 49 domech 349 obyvatelů. V Dolních Pticích shledáno r. 1843 ve 24 domech 148 obyvatelů, r. 1857 ve 25 domech 170 obyvatelů, r. 1870 ve 26 domech 187 obyvatelů. r. 1880 ve 28 domech 198 obyvatelů, r. 1890 ve 29 domech 195 obyvatelů, r. 1900 ve 30 domech 196 obyvatelů. Až do r. 1900 patřil k Hor. Pticům katastrem také Libečov, který toho roku oddělen jako samostatná místní obec. Obec Horní Ptice patří k soudnímu okresu Unhošť, kde jest také berní úřad, důchodková kontrola. Okresní úřad, okresní zastupitelstvo a berní správa jsou na Kladně. Do obecné školy chodí děti v Úhonicích, do měšťanské školy chodí v Unhošti. Farní kostel pro občany vyznání katolického jest v Úhonicích, kdež jest i fara, patřící řádu premonstrátskému na Strahově. Mrtví pochovávají se na společném hřbitově v Úhonicích. Poštovní úřad jest v Úhonicích, odkudž listonoš každého všedního dne jednou denně přináší poštu, před zřízením pošty v Úhonicích patřili Ptice poštou do Unhoště. Obvodní lékař i praktický lékař je v Unhošti, porodní asistentka v Úhonicích. Lesy ve zdejší obci rozkládají se na levém břehu Kačáku po úbočí Karabiny. V zdejších lesích bývá příjemno si odpočinouti. Jsou to ponejvíce jehličnaté lesy. Hlavní dřevinou ve starších porostech jest borovice, mladší porosty již větším dílem tvoří smrk, mezi nímž po různu se vyskytuje modřín. Jedle, jež bývala dříve ozdobou našich lesů, čím dál tím více mizí ze zdejších porostů, protože vyžaduje přirozeného zmlazování pod mateřskými stromy. Z cizích dřevin a částečně u nás zdomácnělých sází se borovice černá, borovice vejmutovka, Backsova, smolná, jedle Douglasova, osvědčily se proti suchu. Vejmutovka a Backsova trpí od zvěře. Méně také vidíme v lese lip, jeřábů, bříz, málo dubů, jasanů, osyk, habrů, akátů. Kačák vroubí olše, topoly, lísky. Borůvek a hub poskytují naše lesy hojně. Z jedlých hub nachází se holubinky, ryzce, špičky, bedly, václavky, žampióny, májovky, hřiby, borovníky, křemenáče, kozáky, klouzky, choroš, kuřátky, dále pýchavky, ucháč, muchomůrky. Také jest něco brusin, na pasekách hojně červených jahod, něco malin, více ostružin.

[editovat] I. světová válka (1914-1918)

[editovat] Mobilisace

V neděli ráno na sv. Annu dne 26. července 1914 slunce vesele zářilo. Časně ráno přinesl posel z pošty telegram okresního hejtmanství, že jest nařízena mobilisace a že všichi vojíni do 37 let jsou povinni ihned nastoupit vojenskou službu. Současně v telegramu se nařizovalo, aby starosta ihned přečetl mobilisační instrukce , jež byly na každém obecním úřadě ve zvláštních deskách schovány a které vždy nově nastupující obecní starosta od svého předchůdce jako velmi důležitou úřední věc přejímal, a vše dle nich ihned přesně zařídil. V instrukcích bylo velmi podrobně uvedeno, jak se má mobilisace v obci vyhlásiti, kolik má býti ustanoveno vodičů koní, připraveno úplně vypravených povozů s obručemi a nepromokavou plachtou, které obec má ihned na příkaz dodati. V obci byl velmi značný rozruch. Pak přijel do obce automobil, v němž úředník okresního hejtmanství, doprovázen četnickou stráží přivezl již tištěné mobilisační vyhlášky, hlasitě je přečetl před občanstvem, zanechal několik vyhlášek ku vylepení a nařídiv, by bylo přísně dbáno, by vše dle nařízení bylo provedeno, odjel. Těm, které volali mobilisační vyhlášky, v očích vlhlo, neboť přinesly těžké rozloučení mnohým rodinám s drahými otci, syny, bratry, některými navždy. Utěšovali se, že to nemůže dlouho trvati. Myslilo se zpočátku, že harašení zbraněmi skončí jen neškodnou procházkou k srbským hranicím. Byly r. 1908 a 1912 při nepokojích na Balkáně prováděny částečné mobilisace a tu vždy vrátili se povolaní domů. Všeobecně mělo se za to, že při pokročilé válečné technice a utkání statisícových armád padne rozhodnutí v několika měsících, ne – li týdnech. Byl tedy každý přesvědčen, že se za krátko vrátí. Podle vyhlášky o částečné mobilisaci ze dne 26. července 1914, a z 31. července 1914 o všeobecné mobilisaci, o všeobecné mobilisaci domobranců z 21.srpna 1914¨nastoupili těžkou vojenskou službu všichni do 42 roků.Václav Jirotka, rolník, František Šetek, horník, František Švejda, truhlář, Antonín Hašek, horník, Josef Čepela, horník, Ladislav Lefler, rolník, Václav Vondra, truhlář, Josef Klika, obecní strážník, František Kverka, zedník, Josef Nejedlý, hostinský, Jaroslav Nejedlý, zámečník, Josef Mráz, číšník, František Hašek, rolník, Josef Jirotka, rolník, Janek Jirotka, stavitel, Rudolf Jirotka, číšník, Karel Jirotka, číšník, Antonín Suchý, rolník, František Balabán, horník, Jan Kverka, domkář, František Kníže, horník, František Rus, horník, Václav Rus, zedník, František Hrudka, horník, Jan Příhoda, hostinský, Jan Lucha, dělník, Václav Kubr, lesní. Kdo otálel, byl pobízen četnictvem. Nebylo však odporu, každý šel konati těžkou povinnost. Když první výzva nastupovala ke svým plukům, věřili mnozí, že mobilisace se neobejde bez nesnází. Než Válečný stroj, dík cílevědomé organizaci a tuhé kázni fungoval hned od počátku bezvadně. Vojáci prvé výzvy poslušně a v tupé oddanosti nastupovali vojenskou službu a ti druzí byli zatím rádi, že na ně nedošlo.

[editovat] Odvod koní

Dne 2.srpna 1914 museli všichni majitelé koní předvésti své koně k odvodu do Kladna, kdež nejlepší byli jim rekvirovaní. Po odvodu rekvirovaní koně byli vedeni přes Hřebeč a Hostouň do Prahy. Pohled na houf koní, o nichž se vědělo, že všichni zahynou, byl tísnivý. K válečným úkonům musili dáti František Sojka 2, Václav Špaček 1, Václav Jirotka 1, František Lefler 2, Josef Kopřiva 1, Emil Benda 3, František Breník 1, Ladislav Benda 2, Antonín Stejskal 1, Václav Hakl 1, celkem 15 koní.

[editovat] Domobranci

Zranění, nemoci, zajetí, padlí působili v řadách bojujících značné ztráty a když vše ukazovalo, že válka dlouho potrvá, než se vyčerpají síly válčících stran, bylo nutno doplňovati nový lidský materiál a proto v podzimu prvního roku války byly nařízeny přehlídky všech mužů, kteří před tím vojáky nebyli. Nařízeny domobranecké přehlídky, jež konaly se na Kladně. Dle vyhlášky E ze dne 22.října 1914 přehlíženi narození 1878-1899, dle vyhlášky F z 26.ledna 1915 narození 1891 – 1895, 1896, 1878, 1879, 1880, 1881, dle vyhlášky G z 4.března 1915 narození 1873 – 1877, dle vyhlášky H z 24.května 1915 narození 1897, dle vyhlášky K z 1.května 1915 narození 1870 – 1890, 1892 – 1894, dle vyhlášky L z 10. června 1915 narození1865 – 1872, 1873, 1874, dle vyhlášky M z 15.září 1915 narození 1873 – 1877, 1891, 1895, 1896, dle vyhlášky N z 30.března 1916 narození 1898, dle vyhlášky P z 27.prosince 1916 narození 1898 – 1892, dle vyhlášky R z 20.ledna 1917 narození 1899, dle vyhlášky S z 1.února 1917 narození 1891 – 1872, dle vyhlášky T z 18.dubna 1917 narození 1871 – 1867, 1893 – 1867 superarbitrovaní, dle vyhlášky U z 1.srpna 1917 narození 1899, 1898, 1897, dle vyhlášky V z 2.ledna 1918 narození 1900, dle vyhlášky W z 15.března 1918 narození 1899 – 1894. Při těchto přehlídkách bývalí nevojáci 18 až 41tiletí schopnější byli odváděni a po krátkém výcviku posíláni na frontu. Jako domobranci odvedeno ze zdejší obce 20 mužů, mezi nimi František Breník, rolník, Ladislav Benda, rolník, Jaroslav Špaček, rolník, Václav Brejník, syn rolníka.

[editovat] Příspěvek na výživu

Manželky vojínů, nemajetní rodičové, pokud výživa záležela na povolání vojína, dostávali od berního úřadu příspěvky na výživu, denně 85 h, v nájmu 127 ½ h, děti do 8 let polovic.

[editovat] Vliv války na obyvatelstvo

Na počátku války šli do pole horníci, později, aby nenastal nedostatek uhlí a železa, byli někteří posíláni domů. Horníci domobranci byli od vojenské služby osvobozováni. V té době, kdo mohl, hleděl se dostati do dolů, třebaže tam smrt čekala, jen aby se uhnul zákopům a frontě. Doly byly pod vojenským dozorem, horníci nosili vojenské čepice. Některý se hladem potácel, ale na směnu přece jíti musil, jinak pro něho přišli vojáci. Hned na počátku války zmizely z oběhu zlaté peníze, do konce r. 1914 stříbrné, pak staženy i niklové a bronzové. Úporný nedostatek drobných nahražen vydáním spousty papírových dvoukorun a korun, lidem zvaných „úplavic“ , pak ražením dvacetihaléřů a dvouhaléřů ze železa. Během války přišli do obce uprchlíci z Tyrol v počtu 52. Doma jim bylo válkou vše zničeno. Naučili se trochu česky, zvláště děti. Ačkoliv jim zdejší obyvatelé dosti pomáhali, přece zde neměli na růžích ustláno. Bylať státní podpora Kč 1,60 na hlavu a den neveliká a neměli tudíž k nákupu dosti peněz. Poslední odjeli zpět v měsíci lednu 1919. Obyvatelstvo zdejší těšilo se na Rusy jako na osvoboditele. Byla veliká radost, když rakouská neb německá armáda byla poražena, zvláště r. 1914 a 1915. Byly zpívány posměšné písně, na př. „Mne už nemá žádný rád, prohráli jsme Bělehrad“ a j. Nebylo na štěstí udavačů. V plánech na vyhubení velezrádného národa českého bylo Rakousko – Uhersko podporováno nedostatkem potravin, který se dostavil r. 1916. Proto byly tak kruté rekvisice obilí a dobytka v Čechách a na Moravě, aby se Němci dobře najedli, Čechové strádali hladem a podvýživou. Válečný rok 1916 dolehl tíživěji na každého, zvláště v městech, ačkoliv i v některých rodinách na venkově dostavil se citelný nedostatek, který se r. 1917 a1918 ještě stupňoval. Zásoby byly stráveny, nastala nouze o potraviny. Nejen chudí, ale i vrstvy odkázané na pevný plat trpěli drahotou potřeb, které bylo ještě těžko dostati. Lidé z měst docházeli na venkov shánět jídlo. V té době se zrodilo keťasování, hlavně zásluhou polských židů, jehož do Čech vláda nejvíce nasadila. Keťasování nezastavily ani lichevní soudy, spíše dostatek potravin a zboží, který se časem po válce dostavil. Plahočení hladovějících s baťochy po potravinách bylo kruté a ke všemu bývala ještě těžce nabytá aprovisace na nádraží zabavována. Stát rekviroval obilí, brambory, luštěniny, mák, seno, slámu, vlnu, uhlí a j. Všechno si lidé kupovali na lístky, vydávané chlebovými komisemi. Byly chlebenky, moučenky, cukerky, tučenky, mýdlenky, tabáčenky, bramborenky, solenky, kávenky, uhlenky a j. Na počátku r. 1918 ukázaly se i botenky, na které se dostala obuv se dřevěnými podrážkami za 100K, jinak trochu lepší byla za 200K. Obilí mlelo se na mlecí výkazy, ale dosti se ho semlelo bez nich, „pod rukou“, jak se říkalo. Ve mlýnech bývali přímo prohlídky, při nichž obilí neryté mlecími výkazy bývalo bez náhrady zabavováno. Aby zemědělci, říkalo se producenti, spíše státu obilí prodávali, byli postiženi vojenskými prohlídkami. O dávce mouky lidu povolené nemohl býti nikdo živ a uchrániti pro sebe a svoji rodinu potřebné množství stálo námahy, práce a strachu, že těžko uvěřiti. Co tu bylo před každou rekvisicí tahání pytlů z jedné skrýše do druhé a obyčejně za noci, neboť v této době nevěřil již nikdo ani domácím. Později se konaly rekvisice za asistence četnictva i vojáků s nasazenými bodáky. Někde byly velice přísné. Stát za rekvirované obilí mnoho neplatil, potají prodané obilí mělo mnohem větší cenu. Ačkoli hospodáře nesměli obilí ani bramborů nikomu prodávati, protože veškerá úroda byla státem zabavena, přece jen příbuzným a známým potají prodali, ježto nikdo nemohl ze státního přídělu mouky, do níž přidána mouka z bobů, kaštanů, býti živ. S přídělem mouky mohl vystačiti leda ten, kdo se mohl najísti masa. Ale toho byl také nedostatek a bylo velmi drahé. Hospodáři, třebaže mívali veliký předpis rekvisiční, prodali, pokud mohli, těm, kteří ničeho neměli. Ale byli i tací, kteří domácím ničeho nenechali, ježto různí keťasové platili jim za obilí vysoké ceny a ničeho neprozradili. Takto získané obilí skoupili mlynáři a pak mouku draze prodávali, kg za 5,8 až 14K. Poněvadž měli veliký odbyt, naschránili si někteří mlynáři slušné jmění, což se brzy jevilo v přepychu neb nákladných stavbách.

[editovat] Soupis

V červnu 1915 byl prováděn prvý „Soupis osevných ploch“, také byly konány soupisy zásob. Kdo něco měl, a v r 1916 – 18 měl málokdo nějaké zásoby, ten si vše dobře uschoval. S urýváním při prohlídkách bylo mnoho práce a myši mívaly hody. Mimo soupisů osevných ploch byly soupisy dobytka, slámy, sena, zásob mouky, cukrů, bramborů, sádla, mosazných i cínových předmětů. Již v r. 1917 byly nařízeny v týdnu 3 bezmasé dny, neboť častými rekvisicemi hovězího dobytka byl stav jeho značně snížen, takže nastal nedostatek mléka. Proto se značně rozmohl chov koz. Ostatně nedostávalo se všeho, nebylo petroleje, nebylo uhlí, cukru a mouky málo, na lístky někdy nic, rýže a káva žádná neb za cenu přemrštěnou, bylo málo mýdla, byla bída o vše. Ovšem za aprovisaci dostalo se všeho, tabákem počínaje a nitěmi, kterých také nebylo, konče. Rolníci také měli dosti nesnází, kde kdo žádal obilí, krejčí, obuvník, kolář, kovář, sedlář, rodiče čeledi, kupec za látky, známí z měst, nejvíce stát, takže mnohý nemohl všem vyhověti. Rozmohlo se mletí domácími mlýnky, svícení acetylenem (karbidem), který byl na závodech vyvlastňován a za arovisaci měněn. Kuřákům jako pijákům bylo zle. Stát přiděloval tabáku málo a z toho mála ještě většina kuřiva byla prodána pod rukou za aprovisaci. Ve vsi prodával cigarety kde kdo, někteří s nimi statečně keťasovali, kuřiva tedy bylo dosti, ale drahého. Jen v trafikách bylo stále jak po vyhoření a jak by ne, když někdy se celé kolo tabáku odkutálelo do mlýna neb na jiné vhodné místo a na kuřáky, třeba měli tabáčenky, se nedostalo. V tabáku bylo hojně listí bukového, strusek sena, listí chmele, což bylo kouření šeredné. Ale i toho kuřiva se nedostávalo a nic nemohlo tabák nahraditi. Proto někteří kuřáci si pěstovali tabák doma, právě jako se vařilo pivo v domácnostech. Protože tabák se doma správně nevymořil, poskytoval nedobré kouření. Zavedení tabáčenek nepomohlo, neboť 2 balíčky tabáku nebo několik cigaret, případně doutník na týden, často 14 dní nemohly bídu kuřáka zahnati. Jedině horníci měli pravidelný příděl asi 8 balíčků lepšího tabáku na měsíc. Mimo potraviny schovávány též předměty cínové, měděné a mosazné, po nichž slídilo četnictvo. Sbírány i pivní cínové trubky, mosazné kohouty, hmoždýře a p. V prosinci 1916 spisovány i hromosvody pro měděné dráty, mosazné kliky a závěsy. V těch smutných dobách se ukázalo, že již nejsou zcela pravdivá slova české písně „Blaze tomu, kdo nic nemá, nestará se, kam to schová“. Kdo ničeho neměl ovšem neschovával a nevymýšlel všelijakých skrýší pod podlahou, v seně, ve stodole, v úlech, ve vysokém obilí, v lese a j., leč blaze mu nebylo. Na venkově sehnali přece jen nejnutnější živobytí, ale z měst, kde v celých řadách lidé čekávali dlouho na nepatrné příděly, přicházeli na venkov za aprovisací a nabízeli nejen peníze, také tabák, karbid, ale i prádlo, šatstvo, šperky. Bylo dost zlatých srdcí mezi rolníky, která se ustrnula nad trpícími, ale byly také srdce kamenného, kteří nečinili rozdílu mezi zbohatlým keťasem a chuďasem, prodávali oběma stejně draho nebo prodávali jen za stříbrné a zlaté mince nebo výměnou za šat, prádlo, skvosty, a jiné potřeby, jejichž hodnota při nedostatku stoupala. V roce 1916, 1917 a později přicházeli mnozí lidé z okolí Prahy i Kladna, kde byla veliká bída, v noci, aby tahali brambory. Sta trsů bylo do rána zničeno. Proto majitelé polí předčasně bramborů dobývali, tyto pak ve sklepích a krechtech hnily. Bylo sice nařízeno, že nikdo mimo majitele polí po 8. hodině večer nesmí do polí, leč to nepomohlo. V roce 1916 až 1918 bývalo na strništích plno sběračů, doma lidé obilí šrotovali, e šrotu se peklo černé pečivo, které šlo dobře k duhu. V r. 1916 byly mlýny rayonovány t.j. obce musily mlíti jen v určeném mlýně. Teprve po převratě bylo dovoleno mlíti kdekoliv, ještě na mlecí výkazy, leč přece již dostatečné množství obilí. V roce 1915 byla denní kvóta mouky 200g, pracující a samozásobitelé 300g obilí, ve žních 366g obilí, od března 1919 počítáno měsíčně 12kg, od srpna t.r. 25kg obilí. Koním byla snížena dávka ovsa na 1kg denně, rolníci krmili ovšem dle svého uvážení, příkazu nedbajíce. Školním dětem a učitelstvu bylo nařizováno sbírati a sušiti ostružinové a jahodníkové listí vojákům na čaj, sbírati kopřivy k výrobě látek, staré kovy, šatstvo, prádlo, papír, gumu a j. Kromě různých slastí válečných zaveden po tři léta od dubna do konce září letní čas, při němž bylo poledne v 11 hodin. Letním časem se řídily úřady, dráhy, leč na venkově pracováno dle starého času.

[editovat] Ceny

Ceny životních potřeb ku konci války byly znamenitě zvýšeny. Často se měnili a v každé obci byly jiné.

[editovat] Válečné půjčky

K účelům válečným vypisovány válečné půjčky, jichž bylo osm. Sousedé byli vybízeni k upisování půjček, zvláště od volny spustošení. Někdo je včas prodal s menší ztrátou, po převratě byly téměř bezcenné.

[editovat] Válečné hrůzy

Válečné hrůzy na frontách nelze vylíčiti. V zákopech kupily se někdy mrtvoly až na 2 m výšky. Vzduchem svištěli šrapnely a granáty, rozrývaly půdu, ničily vesnice, města, i celé lesy a obracely celé krajiny v poušť. Pancéřové tanky, veliké jako nestvůry, neznajíce překážek, vnikaly až do zákopů a šířily smrt kolem sebe. Mladí lidé i otcové rodin obětovali své nadějné životy, nevědouce proč.Smutek, bída, ticho a smrt vzrůstaly všude. V zázemí civilního obyvatelstva, ponejvíce starci, ženy a děti, vedle bídy strachovali se o životy svých drahých na frontě. Mysl lidská a svědomí znenáhla otupěly, vše se přijímalo jako nevyhnutelné a samozřejmé, žilo se pro okamžik, každý hleděl za daných poměrů urvati, co se dalo a byl lhostejný k bídě a utrpení druhého. Věrnost manželek se vždy neosvědčovala, válka trvala příliš dlouho a trpělivost byla u konce. Krádeže, žebrota a zločinnost vzrůstaly netušenou měrou, vždyť lidská srdce otupěla po tolika bolestech e neměla porozumění pro druhé.

[editovat] Převrat

Dne 28. října 1918 padla pouta staleté poroby našeho národa a po temné noci nastal den svobody. V celém národě válkou a jejími bědami utrýzněném vzplanulo obrovské nadšení, jež vyjadřováno zpěvem národních písní a všeobecným sbratřováním. Ve zdejší obci bylo uvedené pondělí o událostech v Praze známo až odpoledne. Po rozšíření radostné noviny mnoho občanstva spělo na tábor do Dušník i Unhoště. Během dalších týdnů vraceli se domů vojíni. Po nesčetných utrpeních, mnohdy po dlouholeté nepřítomnosti byli radostně vítáni. Nejpozději vraceli se domů ruští legionáři: František Balabán, horník, Antonín Benda, rolník, Josef Jelínek, listonoš, Antonín Suchý, rolník Ve světové válce ze zdejší obce padli Antonín Balabán, horník, Matěj Blažek, dělník, Josef Chvojka, kočí, Štěpán Chyba, kočí, František Kníže, dělník, František Kverka, zedník, Matěj Kverka, strojník, Josef Kváča, horník, Josef Rus, dělník na dráze, Rudolf Smrčka, horník, Jan Švejda, truhlář, v Rusku Antonín Ton, krejčí. V srbském zajetí zemřel Ladislav Lefler, rolník, nezvěstným zůstal Josef Nejedlý, syn domkáře. Po padlých zůstaly vdovy Marie Knížetová s 2 sirotky, Antonie Kváčová s 3, Marie Kverková s 1, Karolina Leflerová s 1, Marie Rusová se 4, Marie Tonová se 2 dítkami. Jako invalidé se vrátili Antonín Hašek, horník, Josef Jirotka, syn rolníka. Ze zajetí v Itálii se vrátil Ladislav Benda, rolník, Z ruského zajetí Václav Vondra, horník, Václav Bláha, dělník.

[editovat] Rok 1918

[editovat] Zásobování

Po celý rok nedostávalo se piva, v hostincích hosté pili sodovou vodu a p. Také o tabák byla veliká nouze, kuřáci kouřili suché listí z ořechu, vína, jahod a j. Kouř takového kuřáka šířil daleko „líbeznou“ vůni. Protoře při vysokém vymílání bylo otrub velice málo, krávy krmené řezankou a trochou naložených řízků dojily zcela málo, nedostatek mléka byl veliký. Masa vůbec nebylo lze koupiti, jen v neděli dostalo se na rodinu ¼ kg hovězího. Široko daleko sháněli po vesnicích lidé mléko a nosili je do Prahy, odkudž za 1l dostávali bochníček chleba ve váze 1,26 kg pochybné jakosti. Od 1 dubna t.r. směl spotřebovati každý člověk pouze 1 kg cukru měsíčně, horníci 1 ½ kg. Protože množství ono nestačilo, slazeno umělým medovým máslem. V listopadu dávka cukru snížena na ¾ kg na měsíc. Vařen hojně z cukrovky a syrob. Od ledna zmenšeny i kávenky na 1/8 kg kávové směsi pro osobu na měsíc. Káva vařena z praženého obilí, ponejvíce z žita, jež bylo chutnější než různé kávové náhražky. Když ku konci měsíce došel cukr, vařena polévka.

[editovat] Chřipka

V roce 1918 rozmohla se v obci epidemická nemoc, která se rozšířila ze Španělska po Evropě a nazvána španělskou chřipkou. Touto nemocí onemocnělo veliké množství občanstva.

[editovat] Ceny

Za maximální ceny stanovené úřady bylo lze dostali velmi málo.Prodávám 1kg fermeže za 56Kč,březové koště 1Kč,1q vápna 8Kč,tisíc cihel 60Kč,tašek 110Kč,hrábě 1.20Kč,cívka nití o 300m 26Kč,ženské botky 120Kč,podšití bot 160Kč,košile 30Kč,podvlékačky 28Kč,trikotové spodky 50Kč,roční hříbě 1300Kč,vůl k tahu 2200Kč,kůzle 10Kč,podsvinče 56Kč,house po vylíhnutí 4Kč,husa 46Kč,od míry okopání řepy 4Kč,protahání 6Kč,1q pšenice a žita 100 až 200Kč,ječmene 160 až 200Kč,1q krmné řepy 25Kč,vejce v dubnu 36h,v červnu 50h,v prosinci 1Kč,1l octa 1.60Kč,1kg soli 0.40Kč,svobodný muž platil měsíčně za stravu 100Kč. Více než za peníze dostalo se výměnou:1l petroleje za 1l mléka,10kg mouky za podrážku bot,2kg sádla za 10l petroleje,1kg broků za 25kg pšenice,1kg cukru za 2kg mouky,1kg kávy za 50kg pšenice,1q sody neb 1q zelí za 1q pšenice,100 prázdných nábojnic za 5kg mouky,2kg ječmene za 1l petroleje,5 vajec za 10 balíčků tabáku,5kg másla za 50kg bílé mouky neb fúru černého uhlí,1q sena za 2kg másla,5kg cukru za 1kg másla,40kg cukru za 120kg mouky,3m látky na šaty za 40kg cukru,10kg cukru za 1m klotu,5kg mouky za žebráka k pluhu,160-200kg obilí za 4 ráfy k vozu,50kg pšenice za 70kg jablek,5kg mouky za 100 tašek,1hl piva za 1q ječmene,1q pšenice za 4 dny zednické práce,4-5kg pšenice za 1 den práce u parní mlátičky,30kg pšenice za připuštění kance.

[editovat] Pohyb obyvatel

V tomto roce narodilo se v obci 11 dětí,manželský sňatek uzavřený 3,zemřelo 22 osob,nejstarší Kateřina Kliková,vdova po zedníku,dožila se 83 let,9 měsíců 17 dní

[editovat] Počasí

Nový rok přišel ve množství sněhu,z něhož vítr navál značné závěje.Po několika dnech oblevy tvořily se opět závěje.Odpoledne 11.ledna za silného sněžení třikráte se zablýsklo a hřmělo.Po 15.lednu nastala jarní pohoda,bláto,teplo,strniště i podoraná pole se mísila.V noci i ve dne tvořily se husté mlhy.Od 1. do 6.února přišly holomrazy,pak opět jarní pohoda,od 13.února mrazy -9C,21.t.m. padal sníh,pak nastala mírná pohoda.4.března se již vláčelo,6.t.m. se sela jarka.Od 8.března mrzlo a napadl lehký poprašek sněhový,kol 15.března mrazy,dosahnuvší ku konci -5C.Nastalé sucho v březnu potrvalo až do 17.dubna.Od toho dne přeprchalo až do května.30.dubna pozdě odpoledne veliký lijavec s kroupami poškodil značně kvetoucí švestky a jabloně,vojtěšky,na svazích odplavil prstˇ.V květnu teplé leč suché počasí ohrozilo okopaniny a pícniny.Na ovocných stromech vyskytlo se mnoho housenek.Začátkem června přišla chladna a noční mrazíky,zvláště citelný mráz ze 4. na 5. června poškodil brambory,15. a 16. t.m. pršelo,pak až do konce měsíce byla značná chladna.Sena většinou řídká sklizena za pěkné pohody.Od 2.července nastaly značné deště.Ježto loni nevzešly jetele,byl nedostatek krmení,sekáno zelené žito,oves a ječmen.V druhé polovině července nastala parna.Žně červnovými chladny zpožděné začaly sekáním žita 20.července.Pak sklizeny ovsy,ječmeny,posléz pšenice.Denní přepršky působily časté obracení posekaného obilí.V červenci a srpnu z nedostatku lidé značně poškozovali bramborová pole taháním trsů.Ve žních veliké množství lidu z daleka sbíralo klasy.Přepršky ztěžující žně potrvaly po celý srpen,takže jarky sklizeny až v září.Druhým týdnem v září značně se ochladilo,až do konce září panovalo sucho.Brambory sklízeny suché,čisté.Kdo měl cizí semeno,dosti sklidil,s domácím semenem bylo zle.Dle odhadu po 1ha se sklidilo 11q ozimé,9q jaré pšenice,10q žita a ječmene,8q ovsa a směsky,305q cukrovky,35q bramborů,20q sena.K podzimnímu stí se těžko oralo a z polí muselo se vybírati mnoho pýru.Cukrovka dobývána pozdě,ježto cukrovary vzhledem k nedostatku uhlí teprve od 15.října ji přijímaly.Říjen byl klidný,ráno silné mlhy,po poledni jasno,což potrvalo až do polovice listopadu,pak nastaly mrazy.Podzimní práce v polích odbyly se velice pohodlně.První sníh napadl 26.listopadu.Začátkem prosince povolilo,bylo mlhavo a blátivo.Krátce před vánoci utuhlo a zemi poprášil sníh,dopoledne vždy povolovalo.V polích bylo množství koroptví.

[editovat] Rok 1919

[editovat] Přeplatky

V únoru a březnu na popud strany sociálně-demokratické začaly se vymáhati přeplatky maximálních cen podsvinčat a obilí.Někteří hned po vyznání kupcem vraceli dobrovolně přeplatky,jiní museli býti doháněni soudy.

[editovat] Kolkování

V březnu bylo provedeno kolkování papírových peněz.V celé obci sebrány veškeré bankovky obecním úřadem a odneseny do Unhoště.Tam každému polovinu peněz zapsali jako vklad,druhou polovinu vrátili zpět s přilepenými kolky.Aby unikli kolkování,někteří jedinci shromažďovali samé koruny a dvoukoruny,jež se nekolkovaly,kupovali různé zboží nebo ukládali do spořitelen.Okolkované bankovky poznenáhlu stahovány,když za ně byly vydávány nové československé státovky.Vkladním listem na zadrženou část peněz bylo možno platiti daně a dávku z majetku. Během nejbližších měsíců provedeno berním úřadem v Unhošti okolkování vkladních knížek, cenných papírů, akcií, losů, neknihovních pohledávek, pojistek a j. Pak proveden soupis veškerého nemovitého majetku, který s okolkováním sloužil jako základ k vyměření dávky z majetku. Ta předepsána každému, u koho zjištěn větší majetek než Kč 10.000-. Těm, kterým se ve válce majetek zvětšil, vyměřena ještě dávka z přírůstku na majetku. Obě dávky se splácely v několika pololetních splátkách a měli způsobiti nápravu pokleslé měny

[editovat] Obecní zastupitelstvo

Volby do obecního zastupitelstva byly vypsány okresní správou politickou dne 15.dubna t.r. Obecní seznamy voličů, sestavené obecním úřadem, prozkoumala volební komise, volby konaly se v neděli dne 15.června t.r. Do obecního zastupitelstva zvoleni Antonín Mráz, horník, František Švejda, truhlář, Emil Benda, rolník, František Breník, horník, František Hašek, rolník, Jan Příhoda, hostinský, Jan Nejedlý, hostinský, Josef Tuma, hajný, František Evan, obuvník, Josef Šetek, hutník, Matěj Podzemský, horník, Bohumil Kučera, zedník, Antonín Rus, horník, Václav Jungr, topič, Karel Svoboda, hlídač. Starostou zvolen Antonín Mráz.

[editovat] Zásobování

Až do žní dostávala osoba týdně na chlebenku 1 chléb ve váze 126 dkg a 50 dkg mouky k vaření, většinou americké. Od 21.září připadlo na týden chléb ve váze 175 dkg a 175 dkg vařivé mouky, nebo mohla osoba dáti si semlíti měsíčně 25 kg zrní. Od 11. prosince vydáváno týdně kromě chleba 1 kg mouky k vaření. Cukru dostávalo se 1 ¼ kg měsíčně na osobu. Tuky, káva a mýdlo ve druhém půlletí byly ve volném obchodě.

[editovat] Odvod

Při odvodu letošního roku byli odvedeni František Bůrka, dělník, Josef Jelínek, hutník, Karel Knechtl, zedník, Josef Vondra, horník.

[editovat] Přirážky

Obecní přirážka činila 240 % ke všem daním, obec měla Kč 16.872.88 příjmu a Kč 14.086.19 vydání.

[editovat] Pohyb obyvatel

V tomto roce narodilo se v obci 6 dětí, oddáno 14 osob, zemřelo 11 osob, z nichž nejstraší Kateřina Bláhová, vdova po hutníku, dosáhla 85 roků 4 měsíců 13 dní.

[editovat] Ceny

Platilo se za 1 kg hovězího masa 24, vepřového 30, cukru 3,16 /pod rukou/, kávy 40, sody 7, 1l mléka 2 až 3, petroleje 8, vejce 1,30, 1q černého uhlí 19, metr palivového dřeva 50, 1q pšenice 80 /pod rukou 600/, žita 80 /pod rukou 300/, ječmene a ovsa 75 /pod rukou 300/, bramborů 200 Kč.

[editovat] Počasí

Nový rok začal v blátě, jež potrvalo až do 19. ledna s občasnými přeprškami. Teprve 20. ledna sněhový poprašek pokryl ztuhlou zemi. Začátkem února mrazy dostoupily –14°C, 10. února nastaly mlhy, 19. t.m. polevilo a bláto potrvalo pak až do března, kdy přišla mírná jarní pohoda, půda vysychala, 8. března začalo s vláčením a setím. Leč po 4 dnech začalo pršeti, přišla chladna, 16. března padal sníh a pak až do konce března ráno mrzlo a sněžilo, odpoledne bláto. Po celý duben bylo velké chladno, ráno mrazíky. Teprve 7. května se oteplilo. V neděli dne 11. května přišla první jarní bouře s lijavcem. Po další květen panovalo úporné sucho, rovněž v červnu. Prvá sena řídká sklizena za krásné pohody. V druhé polovině června dostavily se toužebně očekávané deště, jež poškodily pozdní sena. Ve žních bylo ponejvíce slunečno, takže úroda se dobře uklidila. Dle úředního odhadu sklidilo se průměrem po 1 ha 13,70q ozimé pšenice, 13,70q jaré, 12,30q žita 15,80q ječmene, 13,60q ovsa a směsky, 55q bramborů, 200q cukrovky, 220q kraviny, 20q sena. V době řepné sklizně dne 28. října začal padati sníh a padal několik dní. Mnoho cukrovky a brambor zasněženo. Protože mrazy a sníh trvaly celý listopad, sklizeny brambory a cukrovka s velikými obtížemi až v prosinci a zaseto málo ozimů. Mírné počasí v prosinci koncem měsíce přešlo v deště a sníh.

[editovat] Rok 1920

[editovat] Stávka

Stávka zemědělského dělnictva vypukla ve všech 33 dvorech panství tachlovického, menešského i zvoleňovského dne3. ledna t.r. následkem sporů mezi důvěrníkem dělnictva a správcem jednoho dvora na Slánsku. Později vymáhány stávkou zvýšení mzdy. Potahy a hovězí dobytek uklízely rodiny poklasného a šafáře, na čas byli ve dvorech ku hlídce vojáci. Stávka ukončena 5. února, aniž stávkující docílili nějakých výhod.

[editovat] Volby

V neděli dne 18.dubna při volbě do poslanecké sněmovny dostala 85 hlasů strana republikánská, 147 sociálnědemokratická, 34 českých socialistů, 19 národní demokracie, 3 živnostníci. Při volbě do senátu dostali 79 hlasů republikáni, 124 sociální demokraté, 30 čeští socialisté, 7 národní demokracie, 1 živnostníci.

[editovat] Odvod

Při pravidelném odvodu v Unhošti za způsobilé k činné vojenské službě uznáni Václav Klika, dělník, Antonín Stejskal, rolník, František Vondra, dělník.

[editovat] Dobrý pacht

Ze zabrané půdy státního velkostatku byla po letošní sklizni část nuceně pronajata drobným žadatelům. Ač přípustno bylo pronajati nevýše 20 % výměry velkostatku, o příděl bylo tolik žadatelů, že žádaná půda zabírala více než celý velkostatek. Po dlouhém jednání část pronajata na 6 roků za roční nájem Kč 350,- z 1 ha a placení daní s veškerými přirážkami.

[editovat] Pokus o převrat

V neděli dne 12. prosince z návodu došlého z Kladna ohlásili někteří hospodářští dělníci hospodářské správě v Červeném Újezdě, že zabírají státní velkostatek Horní Ptice a jako závodní rada jej budou spravovati.dne 13. t.m. byli vojskem zatčeni a odvedeni do žaláře na Pankrác, kdež strávili 2 měsíce ve vyšetřovací vazbě, pak postaveni před výjimečný senát pro zločin dle § 83 tr.z./násilné zabírání cizí nemovitosti/a odsouzeni k 6 – 8 měsícům těžkého žaláře. Amnestií presidenta republiky byl jim trest zkrácen.

[editovat] Zásobování

Výkazy na tuky, kávu, mýdlo během roku odpadly, také soda, svíčky a petrolej prodávaly se již volně. Na spotřební výkazy čili lístky byl jen cukr, mouka a chléb, tabák. Cukru bylo měsíčně na osobu 1 kg, od 1. listopadu 1 ¼ kg. V červnu až srpnu nedostávala se chlebová mouka, v nákladu za chléb dával se 1 kg mouky k vaření. Od září dostávala osoba týdně jeden chléb ve váze 175 dkg a 75 dkg mouky k vaření, horník 175 dkg mouky k vaření. Protože dávka nestačila, kupováno pod rukou za značné ceny. V touze po pozemcích placeno za nájem z korce ročně 140 Kč, veškeré daně s přirážkami 10 kg pšenice, 10 kg žita, 10 kg ječmene, 15 kg brambor, ať byl oset čímkoliv.

[editovat] Přirážky

V tomto roce obecní přirážka k dani činžovní činila 48 %, ostatním daním 238 %, obecní školní přirážka k činžovní dani byla 21 %, k ostatním 80 %. Příjmy obce činily Kč 31.891.45, vydání Kč 31.008.15.

[editovat] Pohyb obyvatelů

V tomto roce narodilo se v obci 11 dětí, z nich jedna dvojčata, manželský sňatek uzavřelo 15 osob, zemřelo 5 osob.

[editovat] Ceny

Platilo se za 1 g chlebové mouky 1,- , pod rukou 5,- , k vaření 2,- , pod rukou 10,- , brambor v červnu 3,- , od července 2,- ,hovězího masa 20, vepřového 28, skopového 20, salámu 32, 1 g živé váhy hovězího dobytka 13, zabité husy 30, másla 56, sádla 28, margarínu 36, cukru 3, od října 8.20 , pod rukou 15, hrách 5,- , nakládané zelí 2, 1 l piva 2.80 , vejce 1, od června1.40 od října 2m 1 l mléka 2, od června 2.40 , od října 3, 1q černého uhlí 32 – 42 Kč, metr palivového dříví v lese 32, 1l petroleje 7.20 , 1 kg svíček 32, mýdla 53, hrušek neb jablek 2, m válečné látky 40, bavlněné 60, štruks 90, oseford a flanel 22, barchet 28, kaliko 18, kanafas 36, vlněný pánský oblek 1500, plstěný klobouk 200, čepice 65, kravata 30 až 60, košile 120, cívka nití 23, pár mužských botek 280, ženských 200, dětských 180 Kč.

[editovat] Mzdy

Ženatý čeledín měl měsíčně 190 Kč, 80 kg bramborů, 60 kg mouky, 3 q uhlí, 60 kg dříví, 1 l mléka denně, byt o 2 světnicích, za žně přídavek 200 Kč. Dělník měl za hodinu 2, žena 1.50, děvče 1.20 , ve žních o 0.70 za hodinu více. Za dobývání řepy se platilo 80 -100 Kč od míry, 1 kg cukru přídavku od 3 měr, kočí za vyorání korce cukrovky měl příplatek 10 Kč, odvozu 10 až 20 h za 1 q. Horníci měli minimální plat za 1 směnu 42 Kč, s přídavky drahotními, rodinnými a j. 65 až 85 Kč. Zaměstnavatelé si stěžovali, že zaměstnanci mají smlouvami zaručený ejmenší plat. Leč výkonnost jest malá.

[editovat] Počasí

V lednu a únoru panovala mírná zima s častými deštíky a sněžením. Na sušších pozemcích se celou zimu oralo. 1. března zima se vrátila, setí přerušeno, od 15. t.m. přibývalo slunečna, ku konci vál studený vítr. 1. dubna prvně bořilo. Po chladných ránech krásná jarní pohoda, trvající do půli měsíce, umožnila pohodlné setí. Kol 20. dubna rozkvetly ovocné stromy. Pak chladno a deštivo, trvavší do 5.května, způsobilo rozbahnění polí. Teprve koncem května se oteplilo, celý měsíc hojně pršelo, zasázené brambory silně hnily a museli se opět vysazovati. Vlhká pole umožnila zasetí až v druhé části května. Při soupisu osevných ploch napočítáno ve zdejší obci 44.76 ha trvalých luk, 13.30 ha ovocných zahrad, 7.88 ha pastvin, 274.03 ha lesa, 0.08 ha rybníku, 34.83 ha cest a plochy zastavěné, 406.21ha orné půdy, z ní 64.71 ha ozimé pšenice, 10.98 ha jaré, 40.46 ha žita, 63.09 ha ječmene, 49.88 ha ovsa, 5 ha kukuřice, 1.41 ha hrachu, 10.36 ha vikve na semeno, 1.23 ha bobu, 9.37 obilné směsky, 2.31 ha řepky, 0.49 ha máku, 0.14 ha ranných brambor, 22.06 zimních, 46.69 ha cukrovky, 10.59 ha krmné řepy, 0.31 ha hlávkového zelí, 54.17 ha jetele, 7.24 ha Vojtěšky, 1.45 ha ligrusu, 1.48 ha směsky, 0.71 ha kukuřice, 1.50 ha hořčice, 0.58 ha k úhoru. Od 3. června nastalo chladno. Sušení vojtěšky začala 1. června, lučního sena 9. t.m. Sena usušena za krásné pohody, jež panovala až do 10. července, jen 20 června přišel lijavec s kroupami. Po poledním dešti 10. července se ochladilo, po půli července nastala vedra, v stínu až 31°R. Žita sečena od 17. července, v posledním týdnu téhož měsíce začala sklizeň pšenic a ječmenů, denními prškami sklizeň ztěžována. V srpnu za příznivého počasí rychle sklizeno. Kromě 19.a 20. srpna, kdy pršelo, celý měsíc bylo parno. Když 1. září šli děti do školy, nebylo na poli stébla. Sklizeno průměrně z 1 ha 12 až 14 q žita, 14 až 15 q pšenice, 17 q ječmene a ovsa. Koncem srpna se ochladilo a mírně pršívalo, v září prvním týdnem nataly pěkné podzimní dny, v nichž se pohodlně sklízela cukrovka. Ovoce urodilo se dosti, dozrálo brzy a koncem září bylo většinou sklizeno. Krásná pohoda s nočními mrazíky trvala do půli října, 16. – 18. t.m. foukal ostrý severák, mrazy se stupňovaly a koncem října ustala orba. Téměř celý listopad mrzlo, pro sucho ozimy špatně vzcházely, na rybníce po celý měsíc se klouzali děti. Prvé dny v prosinci ráno i brzy odpůldne válely se nevídaně těžké mlhy. Chvílemi prášil sníh. Uprostřed měsíce mrazy přituhly, napadlo sněhu, že byla znamenitá sanice, leč o vánocích nastala obleva.

[editovat] Rok 1921

[editovat] Sčítání lidu

Dne 16.února provedeno v obci sčítání lidu. Napočítáno v obci 97 domů, v nich 130 bytů, 568 obyvatelů: 278 mužského a 290 ženského pohlaví, 566 národnosti české, 1 ruské, 1 cizinec, 490 katolíků, 29 osob československého vyznání, 49 bez vyznání. V osadě Dolní Ptice bylo 33 domů se 42 byty, 184 obyvatelů, 83 mužského a 101 ženského pohlaví, 151 katolického vyznání, 6 československého, 27 bez vyznání. V osadě Horní Ptice bylo 64 domů s 88 byty, 384 obyvatelů, 195 mužského a 189 ženského pohlaví, 339 katolíků, 23 československého vyznání, 22 bez vyznání.

[editovat] Nezaměstnanost

Od 1.dubna omezena práce v železorudných dolech na 5 dní v týdnu, v sobotu nepracováno. Dne 1 července zastaveno dolování na Škrobech v Jinočanech, dne 8.srpna v Chrustenicích a na Krahulově. Nejmladším svobodným horníkům dána 14 denní mzda s výpovědí, ostatní přiděleni na důl Idu. Každý horník pracoval v měsíci dvakráte po 5 směn, vždy po 10 denní přestávce. Prvým listopadem se počet nezaměstnaných ještě zvýšil, dány nové výpovědi, nejstarším provise. Nezaměstnaní dostávali od organisace horníků týdně 72 Kč, od státu 42 Kč, od 19.září 84 Kč podpory na 3 člennou rodinu, od obce, jíž měli 1½ dne v týdnu pracovati, 1 Kč za hodinu práce.

[editovat] Odvod

Při odvodě letošního roku za způsobilé k činné službě vojenské byli uznáni Antonín Bezděk, rolník, Václav Podzemský, horník.

[editovat] Mobilisace

Když Karel Habsburský dne 21.října t.r. podnikl návrat do Maďarska, byli mobilisačními vyhláškami, dne 24.října dopoledne vyvěšenými, povoláni do zbraně záložníci pěchoty, jízdy a dělostřelectva, narození 1895 až 1899, letectva, oddělení automobilového, telegrafního, narození 1890 až 1899, důstojníci narození 1881 až 1899. železniční zřízenci a kvalifikovaní horníci zproštěni. Povolaní nastoupili 27. a 28.října. Dne 27.října museli býti odvedeni koně podělení evidenčními listy, 29.t.m. museli býti dodány na Kladno vojenské přítěže. Tyto se téhož dne vrátily.

[editovat] Zásobování

Od 1.ledna bylo týdně vydáno 1250g chlebové mouky nebo 1750g chleba, dále 750g mouky k vaření, od 3.dubna 1000g chlebové mouky neb 1400g chleba, 1000g vařivé mouky. V březnu po povolení dovozu cizí mouky a výroby housek i rohlíků z ní objevilo se hojnost mouky a výborného chleba, ovšem proti aprovisačnímu mnohem dražšího. V dubnu pro volný obchod uvolněny luštěniny, a opět bylo jich lze dosti nakoupiti. V květnu nastalo omezování chlebenek, nabádáno ke kupování volné mouky americké po9 Kč. Od 26.června vydáván týdně pro 1 osobu chléb ve váze 1400g a 500g mouky k vaření, horníkům 1500g vařivé mouky, od 4:září jen nemajetným chléb ve váze 1400g a 500g vařivé mouky. Cukru vydáváno měsíčně 1 ¼ kg pro osobu, v červnu a srpnu 2 ½ kg, od 1.října prodáván volně.

[editovat] Přirážky

Obecní přirážky k činžovní dani činily 48%, k ostatním daním 240%, obecní školní 22% k činžovní dani, 100% k ostatním. Okresní přirážka činila 86% k činžovní dani, 400% k ostatním daním. Zemská přirážka obnášela 86% k činžovní dani, 200% k pozemkové dani z rolí, 250% ze zahrad, 150% k ostatním daním, 20% pro obchodní komoru. Obec měla Kč 37.194.27 příjmu a Kč 32.660.61 vydání. K úhradě nákladů se zlevněním mouky pro osoby méně majetné, jimž v cizině nakoupený 1kg mouky za 8 Kč prodáván za 2 Kč, zavedena moučná dávka, jež činila dvojnásobný katastrální čistý výnos vinic, zahrad, lesů, poloviční čistý katastrální výnos ostatní půdy, živnostníci platili z každého učedníka neb pomocníka 1 Kč za hlavu a den. Zákonem dne 22.prosince 1920, čís.683 Sbír. zák. a nař., byl při ministerstvu zemědělství zřízen fond ku opatření strojeních hnojiv, jenž r. 1921 měl zemědělcům opatřiti a rozděliti strojená hnojiva za ceny úměrné zemědělských plodin. Do něho plynuly kromě nucených příspěvků cepařů (2 Kč z každého 1q), chmelařů, bramborářů v r. 1921 a 1922 příspěvky obnášející dvojnásobný roční katastrální výnos lesů, vinic a zahrad, nejméně 15 Kč z 1 ha.

[editovat] Pohyb obyvatel

V tomto roce narodilo se v obci 18 dětí, manželský sňatek uzavřelo 10 osob, zemřelo 5 osob, z nich nejstarší Barbora Svobodová, vdova po horníku, dosáhla 76 roků 11 měsíců 25 dní.

[editovat] Mzdy

Deputátníci dosáhli měsíčně 150 – 180 Kč, byt o dvou světnicích, ročně 16 q černého, neb 24 q hnědého uhlí, 4 metry dříví, měsíčně 60 kg žitné a pšeničné mouky, 1 kg tuku, neb právo vykrmiti vepře, 80 kg zemáků, 1l mléka denně, za žně a o Nový rok přídavek mzdy ve výši měsíčního platu. Dělnice měla za hodinu 1.60 Kč, za okrájení 1 míry cukrovky 104 Kč. Horník měl za směnu 56 Kč a další sociální přídavky, dělník 330 Kč týdně, zámečník v továrně 435 Kč, zedník 400 Kč, natěrač 350 Kč.

[editovat] Ceny

Ceny během roku značně kolísaly. Platilo se za vejce v lednu 1, v říjnu 1. 60 , 1l mléka 2. 60 až 3, 1 kg másla 56, tvarohu 12, 1 kg živé váhy hovězího dobytka 8, vepřového 15. 50 , 1q žita 400, pšenice 450, brambor 120, sena 200, hnědého uhlí 21, černého 42, metr palivového dřeva 60, za kůzle 10, za house po vylíhnutí 5, hladová husa 40, koza 200, podsvinče o váze 5 kg 100, 1 kg chlebové mouky aprovisační 1.90 , ve volném prodeji 5, k vaření aprovizační 5, volné 7 až 8, krup 7, 1 kg aprovizačního chleba 2, volného 5, houska 0. 50 , 1 kg hovězího masa 16 až 22, vepřového 22 až 28, škvařeného sádla 48 až 34, syrového 32, 1 kg párků 26, salámu 22, cukru 8, rýže 7, cibule 5. 40 , třešní 10, švestek 2. 40 , jablek 3 – 5, sody 2, mýdla 20, 1l piva 3, petroleje 6, 1m bavlněné látky 47. 50 , oschfordu 16, flanelu 16. 50 , barchetu 35, kalika 15, kanafasu 30, vlněný oblek pánský 1400, ušití jeho s přípravami 470, jen ušití 180, vlněný oblek dámský 1600, chlapecký 500, mužské botky 275, vysoké boty 600, ženské botky 250, dětské 165, plstěný klobouk 195, židle 48, 2 postele s 2 skříněmi a umývadlem z dubového dřeva 16.000, secí 18tiřádkový stroj 5.900 Kč.

[editovat] Počasí

V prvé polovině ledna bylo mírné počasí, blátivé, mnohdy hřálo slunce jako na jaře. 16.t.m. najednou umrzlo, leč za 3 dny tuhá zima polevila, nastaly silné větry s přeprškami. 28.tm. opět mrzlo, pak opět jarní pohoda. V únoru brzy přituhlo a silné mrazy s občasným sněžením trvaly do polovice měsíce, kdy nastalo výslunno. 1.března se sela jarní pšenice. V rpvé části března bylo chladné výslunné počasí s ranními mrazíky, suchá pohoda umožňující setí. 19.t.m. k večeru sprchlo, pak se opět oteplilo, v prvých dnech dubnových zaseta i cukrovka. 14.dubna vál silný vítr, načež se ochladilo a zamračilo. Až do 18.t.m. padal sníh, který se ihned rozmáčel. Vláha ta posloužila velice osení. 19:dubna a několik dní poté uhodily značné mrazy, které spálily ranné cukrovky. V dalších dnech se oteplilo a mírně pršelo. Po té slunečno, tepla přibývalo, úroda trpěla suchem, ježto teprve 27.t.m. sprchlo. Při soupisu osevných ploch shledáno 45. 05 ha luk, 13. 33 ha ovocných zahrad, 7. 85 ha pastvin,274. 93 ha lesa, 0. 08 ha rybníku, 34. 75 ha cest a zastavěné plochy, 405.05 ha orné půdy, z ní 87. 46 ha ozimé pšenice, 2. 63 ha jaré, 43.70 ha žita, 0.58 ha ozimého ječmene, 69.98 ha jarého, 36.58 ha ovsa, 1.84 ha hráchu, 5.56 čisté vikve, 0,70 ha bobu, 5.33 ha směsky obilí s luštěninami, 5.12 ha řepky, 0.98 ha máku, 33.19 ha pozdních bramborů, 47.35 ha cukrovky, 9.12 ha krmné řepy, 48.44 ha jetele, 0.92 ha inkarnátu, 10.41 ha vojtěšky, 26.36 ha ligrusu, 28.04 ha směsky na krmení, 4.89 ha traviny, 5.91 ha kukuřice, 7.40 ha hořčice, 7.40 ha sazečky, 1.35 ha úhoru. V prvém tém dni v červnu bylo parno jak ve žních, v druhém přišli deštíky, jež úporným chladnem zdržovaly senoseč, trvajíce až 25.června. koncem června parno střídalo se s chladnem, v prvém týdnu červencovém byla opět horka, jež uspíšila zrání obil, takže 19.t.m. sekalo se žito. Teplota stoupala den ze dne, v posledních dnech dosáhla 38°C ve stínu, na slunci 50°C. stromy, brambory, řepa vadly, obilí kvapem usychalo. 29.června se přihnala bouřka, leč po krátkém lijavci, vítr mraky rozehnal. Úporné vedro potrvalo až do srpna, souc jen někdy mírněno rudkými větry, jimiž mnoho ovoce se stromů sházeno. Žně skončili 12.srpna. úmorné vedro jímž otava spálena, jež zavinilo spadání švestek, přerušeno 12.srpna bouří a deštěm, jež potrvaly řadu dní. Ku konci srpna se opět oteplilo. Jasno a tepla trvající do 12.září bylo ukončeno vichřicí a lijáky. Spálená otava byla většinou spasena, již začátkem září bylo nutno ke krmení olamovati chrást, třetí týden v září dobývána cukrovka, což pro suho ylo obtížné, sklizeň po korci činila 70 – 80 q. 26.září nastalo podmračno a chladno, pak se vyjasnilo a kromě 8.října kdy bouřilo, potvalo teplo do27.t.m. Cukrovka a brambory se za suchého počasí sklízeli čisté, brambory byly drobné, pro sucho nenarostly. Ozimy vzcházely nestejně. Začátkem listopadu teplota poklesla, silné studené větry předpovídaly blížící se zimu, chvílemi poletoval sníh. 4.listopadu teplota klesla pod bod mrazu, rybník zamrzl, druhého dne sněžilo a země se schovala pod sněhovou pokrývku. Po týdnu mráz povolil, sníh zmizel a podzimní setí i orání se dokončovalo. Po 20.listopadu se přivalila opět mrazová vlna, teploměr klesl na -10°C, v Hostivicích nakládán led. V prosinci polevily mrazy, přišel liják, leč po 4 dnech zase utuhlo. 18.prosince přišla silná vichřice, povolilo, mírné mrazíky trvaly až do vánoc, do kdy se mohlo orati, ač za značného sucha. V mnohých studnách ztratila se voda. V posledních dnech roku větry přinesly deštíky.

[editovat] Rok 1922

[editovat] Nezaměstnanost

Začátkem ledna zaměstnanci Pražské železářské společnosti pracovali 10 směn měsíčně. 1.srpna téměř všichni dostali placenou dovolenou. Společnost platila dovoleným měsíčně příspěvek 300-420 Kč, kteréž s příspěvkem hornické organizace činily tolik jako výdělek za 10 směn.Na dolech zůstali jen k nejnutnějším pracím hlídači, tesaři a podobně. Od 1. října příspěvek společnosti zastaven a vyplácen příspěvek státní. Mnozí sehnali si práci na stavbách, v továrnách aj.

[editovat] Odvod

Při pravidelném odvodu byl uznán k činné službě vojenské způsobilým Josef Hrudka, zaměstnaný při hospodářství.

[editovat] Dávka z majetku

V srpnu dostávali poplatníci platební rozkazy na dávku z majetku a dávku z přírůstku na majetku, jež byla určena pro nápravu měny a vyměřena dle stavu jmění ze dne 1.března 1919, každému, kdo měl větší majetek než 10.000 Kč. Z předepsané dávky 15%, nejméně Kč 500 bylo splatno do měsíce, zbytek v šesti půlletních splátkách.

[editovat] Honební výbor

Do honebního výboru na nové období zvoleni Václav Jirotka, rolník, Jaroslav Špaček, rolník, Emil Benda, rolník, František Bezděk, malorolník, Jan Příhoda, hostinský, honitba zadána z volné ruky Václavu Jirotkovi za roční nájemné Kč 2265.

[editovat] Přirážky

Obecní přirážka k činžovní dani činila 48%, k ostatním daním 168%, obecní přirážka školní obnášela 23% k činžovní dani, 83% k ostatním daním. Okresní přirážka byla 86% k činžovní dani, 500% k pozemkové dani z rolí a 375% k ostatním daním. Zemské přirážky byly stejné jako loni, přirážka obchodní komory činila 17%. Příjem obce dělal Kč 30.652.50, vydání 28.570.81.

[editovat] Pohyb obyvatel

V tomto roce narodilo se v obci 16 dětí, zemřelo 8, nejstarší Marie Rusová, vdova po zedníku, dosáhla 73 roků 1 měsíc 19 dní, do manželského stavu z obce vstoupilo 5 osob.

[editovat] Ceny

Od 29. ledna uvolněna mouka k vaření a na průkazy nemajetných vydáván jen chléb. V dubnu podražilo maso, zvláště vepřové. Ovoce urodilo se hojnost a zlevnilo.Také ceny potravin v září klesly. Tisíc cihel bylo za 500-600 Kč, tašek 700-800, cementových 1200, 1m3 řezaných prken za 500-700, 1q vápna 25-30, cementu 60-70, lať dlouhá 6m 6-7, 1q slámy 100-120,1kg hřebíků 12, vůz od koláře 600, jeho okutí 2400, okno se sklem 600-700, oblek 800,1m plátna 9, šest kapesníků 50-60, mužské ponožky 5-10, ženské punčochy 18-40, košile 60-150, 1m sukna 100-200, deštník 140-200, vysoké boty 350, střevíce 200, okování koně 80-120, koňský postroj 1300, dřevěné hrábě 5, putna 30, ošetření radlice 15, chomout 500, pár dvouletých koní 25.000, 1l mléka 3, v červenci 2.40, v listopadu 1.80, 1q bramborů na jaře k sázení 180, v říjnu 20, 1 kg másla 42, cibule 9, hovězího masa 24, v prosinci 10, vepřového 25, škvařeného sádla 26-20, v srpnu 12.60, hrušek a jablek 1, cukru 5.50, v listopadu 4.90-4.40 Kč.

[editovat] Mzdy

Zedník měl za hodinu 4.40 až 5.40, dělník 2.50-4.30, zámečník 4-5.40, truhlář 5.20-6.10, tesař 5.20-6.50, lakýrník 5-6, čeledín ročně 2400, služka ročně 2400, dělník ve žních denně 30 Kč, v listopadu 1.60, dělnice 1 za hodinu, od míry cukrovky 83 Kč.

[editovat] Počasí

Prvé tři dny lednové přeprchávalo, 4.ledna umrzlo a sněhový poprašek pokryl zemi. Mrazy se stupňovaly až na -100C, 10.ledna sníh zmizel , pršelo, 12. t.m. sněžilo, pak nastala mírná mrazivá zima, jež koncem ledna přituhla na -170C. 30.ledna padal sníh, 31. t.m. hřálo slunce. V prvém týdnu únorovém napadlo hojně sněhu, pak přituhlo až na -220C. Perioda silných mrazů potrvala skorem 14 dní. Uprostřed února polevilo na -20C, dostavily se lehčí sněhové přeháňky, jež se opakovaly. Koncem února bylo mírněji. Denní teplota pohybovala se nad bodem mrazu, lehké přepršky střídaly se s jasem, sníh ve dvou dnech úplně zmizel. V prvních březnových dnech přikvapila rychle jarní pohoda. 8.března se vláčilo, 9. t.m. silo. Příznivé jarní počasí potrvalo až do 20.března, kdy náhle se ochladilo, z deště přišel sníh, jehož do 24. t.m. napadlo do výše 30 cm, čímž oddáleny jarní práce. Občasným sněžením doplňovaný sníh zmizel teprve 4. dubna, pak bylo ponejvíce oblačno, často přišel déšť, mnohdy se sněhem noční mrazy, 14.dubna se oteplilo a vyjasnilo. 18. t.m. opět se ochladilo, vítr a značné pršky po několika dnech se zmenšily, ač oblačno s chladnem potrvalo až do druhého týdne květnového, kdy konečně zaseta cukrovka a zasázeny brambory. 3.května odpoledne prvně hřmělo, 7. t.m. se konečně oteplilo a rozkvetly třešně a slívy. Ihned po ledových mužích počalo pražiti slunce a teploměr ve stínu dostoupil 340C. Cukrovka špatně vscházela. Kromě 28.května, kdy bylo oblačno, jasná, teplá a suchá pohoda potrvala až do konce května. Od 1.června přibývalo oblačnosti, 3. t.m. mírně pršelo. Na ovocném stromoví vyskytovalo se hojně chroustů a housenek. Vojtěšky a jetele sečeny v prvém červnovém týdnu. Parno a úporné sucho přerušeno 11.června, pak 17. a 18. t.m. silným deštěm. Pak do konce června střídaly se deštivé dny se slunečnými. Prvý týden v červenci byl jasný, taplota dostoupila 340C, 7. t.m. po deštíku se ochladilo, po několika jasných dnech nastalo deštivo, jež skončilo 16. t.m. celodenním deštěm, 17. t.m. a následující dny značný vítr srážel mnoho ovoce. Veliké chladno potrvalo celý týden. Prvé žito posekáno 21.července, v neděli 23.července odpoledne prudký lijavec přinesl kroupy, jimiž citelně vytlučeno obilí a řepa. Po střídavém slunečnu s přeprškami 5. srpna odpoledne opět stříkly kroupy. Střídavé podmračno s chvilkovým zářením slunce, časté srážky, jež překážely sklizni a působily chladno, trvaly do 26.srpna. Od 27. do 31. t.m. bylo slunečno, čímž umožněno dokončení srážkami přerušovaných žní. V září značné chladno, oblačno, časté přepršky působily obtížnou sklizeň vymoklých otav. Nepřetržité deště v prvém týdnu říjnovém způsobily rozbahnění půdy, sklizeň okopanin a podzimní orba byly zastaveny. Deštivé a studené počasí po celý říjen způsobilo zpoždění polních prací. V druhé polovině října mrzlo a sněžilo. Sníh ihned sešel, ale půda byla neobyčejně rozmoklá, sklizeň okopanin, spojená s krajním napětím sil dělnictva a potahů, protáhla se až do polovice listopadu. K vytažení obyčejného nákladu z pole bylo nutno používati 2-3 párů. Brambory byly vybírány v bahně, ozimů nebylo lze zasíti. Stejné počasí bylo i v listopadu s výjimkou 26. a 28., kdy umrzlo a napadl sníh. V prosinci kromě několika dní s prškami mírně mrzlo, o vánocích bylo bezedné bláto, teprve v posledních dnech vždy k ránu poněkud utuhlo.

[editovat] Rok 1923

[editovat] Zaměstnanost

Počátkem března na dolech, kde byla ruda složena do zásoby, začali rudu nakládati a odvážeti do Kladna, kdež byla roztopena jedna vysoká pec. Během roku konečně přišli do práce všichni zaměstnanci na dolech. Hojně dělnictvo začalo jezditi vlakem do Prahy.

[editovat] Odvod

Při pravidelném odvodě byli k činné službě vojenské uznáni 2 branci: Jindřich Bassy, mlynář, František Klika, kovář.

[editovat] Obecní zastupitelstvo

V neděli dne 16. září konaly se volby do obecního zastupitelstva, do něhož zvoleni: František Švejda, domkář, Emil Benda, rolník, Václav Sirotka, rolník, Jaroslav Špaček, rolník, František Lucha, domkář, Antonín Svoboda, domkář,Václav Bartoš, domkář, František Liška, horník, Josef Podzemský, dělník, Josef Nejelý, hostinský, Antonín Suchý, hostinský, Antonín Stejskal, rolník, Antonín Mráz, horník v privisi, Josef Klimeš, horník, Josef Kutil, deputátník velkostatku. Starostou zvolen František Švejda.

[editovat] Přirážky

V tomto roce měla obec 48% obecní přirážku k činžovní dani, 200% k ostatním daním, 24% obecní školní přirážku k činžovní dani, 70% k ostatním daním. Okresní přirážka činila 86% k činžovní dani, 185% k pozemkové dani z rolí, 235% ze zahrad, 140% k ostatním daním, 12% pro obchodní komoru. Chudínský fond měl Kč 1127,- příjmu a tolikéž vydání, příjem obce činil Kč 21 680.10,- , vydání 20 304.77,-.

[editovat] Pohyb obyvatel

V obci se letos narodilo 12 dětí, v stav manželský vstoupily 3 osoby a zemřely 4 osoby, z nich nejstarší byl Antonín Lucha, dělník ve věku 58 let 4 měsíců 12 dní.

[editovat] Ceny

Platilo se za 1kg hovězího masa 10, vepřového 20, syrového sádla 16 – 18, škvařeného amerického 12, cukru 4.90 , hráchu 6.40, čočky 8, máku 7.30, hrušek 1, jablek 1.40, třešní 3 – 5, jahod 8, borůvek 3, rybízu 4, brambor 3, zabyté husy 17, živé váhy dojnice 8, býka 9, vejce 0.70, 1l mléka 1.40, čtyřletého valacha 9000, 1q hnědého uhlí 15.50, cukrovky 21, pšenice 155 – 175, žita 80 – 120, ječmene 105 – 142, superfosfátu 72, ledku 230, draselnaté soli 80, černého uhlí 29.60, tisíc cihel 360 – 380, 1kg živé váhy podsvinčete 25, za pánský oblek 620, za protahání cukrovky na 1ha 180, okopání 86, okleštění 312, za secí stroj 3250, žací stroj 3400, pár opratí 200, pár pobočnic 200 – 250, přeložení polštáře 70 – 100 Kč.

[editovat] Mzdy

Deputátník měl kromě bytu 105 – 160 Kč měsíčně, 2q uhlí, 15kg vařivé, 12kg chlebové mouky, 1l mléka denně, 4 metry dříví na rok a 10 a pole na brambory. Svobodný kočí měl ke stravě 80 Kč měsíčně, dělnice 1 až 1.50 Kč za hodinu. Horník měl za směnu 48 Kč.

[editovat] Počasí

Leden začal mírnými mrazíky, jež na poledne mizely, 15.ledna přituhlo a napadl sníh, který od 25.t.m. mizel, tepla přibývalo. 1.února pršelo, nastalá teplá pohoda přela v tuhou zimu, dosáhnuvší uprostřed února -8°C. Po té napadl sníh a mírná zima potrvala do 23.t.m. Pak se oteplilo a sníh ve dvou dnech zmizel, koncem února bylo bláto, obloha chvílemi slunečná pokrývala se mraky. V prvé polovici března bylo pošmourno, časem padal vlhký sníh, 15.března se oteplilo a nastalo teplé slunné počasí, takže po 20.t.m. mohlo se síti, 28.t.m. silně hřmělo. Počátkem dubna bylo teplo a jasno, jež přešlo v studeno, padal sníh, v polovici měsíce oblačno s nočními mrazíky, koncem opět jasno a teplo. Pěkné jarní počasí, kdy teplota dosahovala 25°C, potrvalo do 6.května, odtud deštivé a chladné dny se střídaly s teplem. V červnu trvale pršelo. Obloha byla téměř neustále zachmuřená s nepatrným slunečním zářením, teplota neobvykle nízká. Žita následkem špatného počasí nedobře odkvetla a byla zubatá, krátká v klasech, slámy dlouhé. Ozimé pšenice byly postiženy rzí. Jařiny měly dlouhé stéblo, někde polehly a značně zaplaveny. Pícniny poskytly neobyčejnou sklizeň, leč velmi malá část sena byla usušena v dobrém stavu. Kultura řepy se neobyčejně protáhla a pole osetá cukrovkou byla tak zaplavena, že plevel přerůstal řepu. Od 2.července bylo parno, obloha po 14 dnů bez mraků, ve stínu teplota dosahovala 35°C. Teprve 15.t.m. večer přišla bouře s deštěm, 18.t.m. opět lijavec, pak jasno a teplo střídalo se s deštěm. 30.července se začala sekati žita. V srpnu byla parna, takže ječmen, ozimá pšenice a oves pohodlně se sklízely, po 19.srpnu několikadenní přepršky opět vystřídalo jasno a teplo. Prvý týden v září, kdy se sklízely letos hojné jarky, bylo oblačno. Ozimy daly hojnost slámy, prostředně zrna, jařiny, zvláště oves, byly v slámě i zrnu dobré. Druhý týden zářijový byl opět výslunný, pro úporné sucho podmítku strništ bylo těžko prováděti. Po notném večerním dešti 18.t.m. nastalo proměnlivo s chladnem. Cukrovka, jež na počátku sklízela se velmi čistá, dávala 40 – 50 q po korci. V prvé polovině října téměř denně pršelo. V dalších týdnech nastálé chladno s občasnými deštíky potrvalo až do listopadu. Do rána 23.listopadu napadl sníh, přišly mrazy -7°C. sníh potrval do 29.t.m., kdy povolovalo, 30.t.m. zmizel. 2.prosince napadl nový. Kolem 10.t.m. bylo povolno a mlhavo. Pak přituhlo a při sněhovém poprašku nastaly mrazy -8°C. o vánocích přišla silná vánice a místy bylo nutno prohazovati závějě. Mráz přituhl až na – 18°C a mrazivé období potrvalo od 21.prosince do 10.ledna.

[editovat] Rok 1924

[editovat] Odvod

Letošním rokem odvedeni ze zdejší obce branci Jaromír Benda, rolník, Václav Balabán, horník, Ladislav Bezděk, pekař, Karel Čepela, dělník, Václav Nejedlý, zámečník, Antonín Rus, obuvník, Václav Svoboda, truhlář.

[editovat] Přirážky

Obecní přirážka k činžovní dani činila 48%, k ostatním 290%, obecní školní 24% k dani činžovní, 70% k daním ostatním. Okresní přirážka činila 86% k činžovní dani, 215% k pozemkové dani ze zahrada lesů, 165% k ostatní dani pozemkové, 120% k ostatním daním. Okresní přirážka činila 86% k činžovní dani, 336% k ostatním, státní přirážka 400% k pozemkové dani z lesů, 200% k ostatní pozemkové dani, 8% zdravotní ke všem daním, 8% pro obchodní komoru. Chudinský fond obce měl Kč 1472.34 příjmu a Kč 1002 vydání, obec Kč 47101.65 příjmu a Kč 41423.80 vydání.

[editovat] Pohyb obyvatelů

Během roku narodilo se v obci 6 dětí, manželský sňatek uzavřelo 8 osob, zamřelo 7 osob, z nichž nejstarší Ludmila Nedbalová, vdova po rolníku, dosáhla 66 roků 11 měsíců 24 dní věku.

[editovat] Ceny

Ceny životních potřeb v uplynulém roce byly: 1kg krupice 3.60, krup a krupek 3.50, mouky 3 až 3.40, tvarohu 6.50 až 7, másla 28, syrového sádla 17, škvařeného lisovaného 14, hovězího masa předního 10, zadního 12, vepřového 16-18, skopového 12-14, třešní 2-6, hrušek 2-0.40, cibule 2.40, 1l piva 2.40, petroleje 1.60, vejce 0.80, chléb ve váze 2kg 4.50, houska 0.20, uzenáč 0.70, párek 1, 1q hnědého uhlí 13.50-15.50, černého 24.40, palivováho dříví 20.50, 1kg živé váhy podsvinčat 20-15, 1q pšenice a žita 220, ječmene 217-282, bramborů 45, cukrovky 23, pánský oblek z anglického sukna 1150, mužské šněrovací botky 148, dámské přízové punčochy 20, plstěný mužský klobouk 110, zedník za hodinu práce 6-9, za orbu 1míry motorovým pluhem30, pár tažných volů 8800-10.400Kč.

[editovat] Počasí

Nový rok pokračoval v periodě silných mrazů, jež po 8.lednu nepatrně polevily, větší povolno nastalo18. ledna. Leč znovu mrazová vlna se dostavivší o -120C potrvala do 5 února, kdy nastalo střídavě povolno s mrazy a sněžením. Od 8. do 10. t.m. opět nepřetržitě mrzlo, v poledne slunce hřálo, od 25.února zase přituhlo. Celkem po 19 dní padal sníh nebo pršelo. V březnu se osvědčilo: Březen za kamna vlezem. Od 7. do 22. března mrazy v noci dosahovaly -10oC, ve dne nestoupla teplotanad 0oC. Teprve koncem března tepelné poměry se zlepšily. 27. t.m. přišla bouřka s deštěm. Březnové srážky byly vydatné. Dubnové počasí bylo proměnlivé. 6.dubna po oteplení bylo slunečno, ač chladno s častými prškami převládaly po celý měsíc. Ještě 23.dubna poletoval sníh. Prvý týden květnový byl chladný, od 7. t.m. nastalo teplo, skoro každého dne pršelo, takže narostlo dost trávy. Zeleniny pro krmení začaly se sekati po 5.květnu, na sušení začátkem června. Jařiny žloutly ohnicí. V červnu střídalo se pěkné počasí s deštivým. V první části července byla teplá jarní pohoda, sprchlo jen 16., 17., a 23. t.m. Po té začaly žitné žně. Deště ku konci července prospěly okopaninám. V srpnu střídaly se parné dny slunečnés podmračnem a chladnem. Koncem srpna a prvý týden v září převládaly deštíky, takže mnohé ovsy stály v panácích tři neděle. Žně skončily druhým týdnem v září, kdy za pěkných dnů sekány otavy. Oves a pšenice při výmlatě sypaly více, ječmen a žito méně, slámy bylo dosti. Z ovoce urodilo se hojně hrušek. V září za pěkného slunného počasí sklidilo se dosti bramborů, rovněž cukrovka v říjnu pohodlně se sklízela. Výslunná suchá pohoda přešla 21.října v chladno, 23. t.m. v sychravo, nastalo oblačno snočními mrazíky a studanými větry, v listopadu se ochladilo a v polovině silně mrzlo.Občas přikryl zemi poprašek sněhu. Ku konci měsíce mrazy polevily, v posledních dnech istopadových a v prvých dnech prosincových byly silné mlhy. Pošmourno, mlhavo s nočními mrazíky beze sněhu potrvalo až do konce roku. Ani orba nebyla přerušena mimo několik dní listopadových.

[editovat] Rok 1925

[editovat] Odvod

Při pravidelnén odvodu v Unhošti uznán způsobilým k činné službě vojenské Josef Klika, dělník.

[editovat] Klasifikace koní

Při klasifikaci koní dne 23.dubna v Unhošti bylo vykázáno v obci 40 koní, z nich od předvedení osvobozeny 2 klisny a 1 hříbě. Evidenčními listy poděleno 12 koní.

[editovat] Pozemková reforma

V tomto roce provedena na státním velkostatku pozemková reforma, při níž celý dvůr rozdělen. Ze zdejší obce dostali přídělem František Kopecký, šafář, čís.26: 5 ha, Josef Nejedlý, hostinský, čís.40, kromě výměny 0.60 ha, František Švejda, domkář, čís.33: 2 ha, Antonín Suchý, malorolník, čís.9: 3 ha, Václav Jungr, topič stát. velkostatků, čís.25: 1 ha, František Šetek, horník, čís.48:1.5 ha, Jan Nejedlý, zamědělec, čís.27: 0.80 ha, Josef Kohlíček, zemědělec, čís.41: 1 ha, Matěj Podzemský, horník v pr.,čís.11: 0.50 ha, Bohumil Kučera, zedník, čís.3: 0.70 ha, Václav Kníže, horník, čís.22: 0.50 ha, Jan Lucha, dělník na dráze, čís.31: 1.50 ha, Karel Knechtl, zedník, čís.38: 1 ha, Josef Knechtl, pekař, čís.28: 0.80 ha, František Lucha, pastýř, čís.21: 1.80 ha, Josef Zach, dělník na dráze, čís.45: 2 ha, Václav Jirotka, rolník, čís.10: 0.20 ha, Josef Čepela, horník, čís.16: 1 ha, Marie Tónová, vdova, čís.35: 0.50 ha, František Balabán, hutník, čís.67: 0.50 ha, Václav Mráz, horník, čís.16: 2 ha, Josef Blažek, hutník, čís.53: 0.60 ha, Václav Hettner, horník, čís.65: 0.50 ha, Anežka Kliková, vdova, čís.34: 0.60 ha, Josef Čermák, horník v provisi, čís.39: 0.80 ha, Josef Klimeš, zemědělec, čís.14: 2 ha, Antonín Svoboda, zemědělec, čís.17: 2 ha, Václav Bartoš, zedník, čís.43: 1.54 ha, František Knechtl, pokrývač, čís.37: 0.50 ha, Marie Rusová, vdova, čís.24: 0.70 ha, Josef Kverka, zřízenec dráhy, čís.42: 1.50 ha, Antonín Bassy, zedník, čís.52: 0.36 ha, Marie Landová, vdova, čís.35: 0.50 ha, Antonie Bezděková, malorolnice, čís.8: 0.80 ha, Jan Jungr, horník, čís.21: 0.60 ha, Antonín Hettner, horník v provisi, čís.39: 2 ha, Jan Pokorný, tesař, čís.22: 0.70 ha, Jindřich Pokorný, zedník, čís.53: 1 ha, 2 ha přiděleny lesní správě zdejší, František Breník, rolník, čís.12, směnil 1.50 ha, zbytek 26 ha s budovami čís.5 dostal Bedřich Hašek, rolník v Chýňavě.

[editovat] Volby národního shromáždění

V neděli dne 15.listopadu při volbě do poslanecké sněmovny odevzdáno 284 platných hlasů, z nichž dostali 41 čsl. sociální demokraté, 36 živnostníci, 4 Národní strana práce, 2 domkáři a malorolníci, 72 komunisté, 7 čsl. národní demokracie, 10 čsl. sociálisté, 108 republikáni, 4 lidovci. Při volbě do senátu odevzdáno 246 platných hlasů, z nichž obdrželi 34 čsl. sociální demokraté, 32 živnostníci, 4 Náárodní strana práce, 63 komunisté, 6 národní demokracie, 8 čsl. sociálisté, 96 republikáni, 3 lidovci.

[editovat] Přirážky

K dani činžovní vybírány letos 48% obecní přirážka, k ostatním daním 297%, obecní školní přirážka obnášela 26% k činžovní dani, 50% k ostatním. Okresní přirážka činila 86% k činžovní dani, 400% k ostatním, okresní školní 10%, zemská 86% k dani činžovní, 215% k pozemkové dani z lesa, 165% k ostatní dani pozemkové, 120% k dani domovní, rentové, výdělkové. Přirážka obchodní komory činila 7% k dani výdělkové, státní zdravotní 7% ke všem daním. Chudinský fond obce přijal Kč 1679.89, vydal Kč 1813.50, příjmy obce činily Kč 53.673.66, vydání Kč 51.853.53.

[editovat] Stavby

Během roku vystavěl Josef Hrudka, horník, čís.57, Václav Hettner, horník, čís.65.

[editovat] Pohyb obyvatel

V obci narodilo se letos 7 dětí, oddaných bylo 8, zemřelo 7 osob, z nichž nejstarší Václav Jungr, zedník, dožil se 74 roků, 9 dnů.

[editovat] Soupis dobytka

Ku dni 31.prosince 1925 provedený soupis domácího zvířectva vykázal v obci: 1 hříbě do 1 roku, 2 hřebečky a 1 klisničku do 2 roků, 2 klisny do 3 roků, 12 klisen přes 3 roky, 7 klisen neplemených, 18 valachů přes rok, celkem 43 koní, z hovězího dobytka napočítáno 7 ssajících telet, o průměrné váze 55kg, 14 odstavených telat do 3 měsíců průměrem po 85kg, 23 kusů jaloviny od 3 do 6 měsíců průměrem po 110kg, 20 kusů jaloviny od 6 měsíců do 1 roku průměrem po 180kg, 2 plemení býci průměrem po 6q, 6 ostatních býků po 4q, 6 nepřipuštěných jalovic přes rok starých průměrem po 340kg, 27 jalovic připuštěných přes rok starých průměrem po 340kg, 142 plemenných krav průměrem po 400kg, 6 volů od 1 do 3 roků průměrem po 7q, úhrnem 253 kusů. Z vepřového bravu napočítáno 32 podsvinčat do 3 měsíců průměrem po 20kg, 106 běhounů přes 3 měsíce do 1 roku průměrem po 112kg, 1 plemený kanec o 1q, 16 plemených prasnic přes 1 rok průměrem po 160kg, ostatního vepřového dobytku 17 kusů po 130kg, celkem 172 kusů. Dále napočítáno 10 koz do 1 roku, 1 kozel a 77 koz přes rok, celkem 88, 2 ovce do 1 roku, přes rok 1 beran, 2 bahnice, 1 skopec, úhrnem 6, 64 kohoutů, 1368 slepic, 38 krocanů a krůt, 115 husí, 18 kachen, 4 perličky, dohromady 1607 kusů drůbeže.

[editovat] Ceny

Ceny potřeb vyráběných průmyslem, zůstaly téměř stejné, ceny zemědělských produktů klesly, zvláště ke konci roku. Platilo se za pár volů 7500-8500, podsvinče 90-100, roční hříbě 2400-4000, 1kg živé váhy telet 8-8.50, pár holoubat 8, 1l mléka 1.40, 1kg másla 24, vejce 0.80, house po vylíhnutí 10-12, 1q žita 135, pšenice 185, ječmene 165-205, ovsa 100, bramborů 40-45, tisíc struskových cihel bez dovozu 240, metr palivového dřeva 60, 1q černého uhlí 23.80, 1kg pšeničné mouky k pečení 4, hovězího masa 14, vepřového sádla 14, loje 12, pražené kávy 56 Kč. Dělník v lese vydělal denně 16 Kč, v polním hospodářství 20-40, žena 12 Kč, horník za směnu 35 Kč.

[editovat] Počasí

Nový rok začal teplým výslunným počasím, jež střídalo se s menšími mrazíky a povolnem po celý leden. 2 února napadl sněhový poprašek, který v několika dnech se změnil v bláto, vystřídané uprostřed měsíce mrazíky. Koncem února, nebylo-li podmračno a mlhavo, dopoledne vysvitlo slunce. Začátek března byl blátivý, 10.března napadl sníh a lehce mrzlo. Větší mrazíky a sníh přišly po 20. březnu. 26.t.m. a následující dny bylo teplo a jasno, 29. t.m. se sypal sníh a mrzlo. 1.dubna nastalo slunečno a teplo, jež bylo 8. t.m. přerušeno deštěm. Krásná pohoda umožnila, že půda rychle vysychala a setí snadno pokračovalo. 11.dubna na Velký pátek prvně hřmělo. Denní teplota stále stoupala, dosáhla záhy 150C. Srážky byly vydatné. V druhé polovině dubna bylo chladněji, v noci lehce mrzlo. 1.května odpoledne bouřilo a padaly kroupy. Prvé tři týdny v květnu bylo slunečno, beze srážek, švestky, slívy, třešně dosti kvetly, jabloně a hrušně nekvetly. Trvalé sucho přerušeno v posledním týdnu květnovém denně odpoledne přicházejícími dešti. Jeteliny byly vydatné a začaly se sušiti za krásné pohody 1.června, husté louky 8.června. Prvá část června byla teplá, výslunná, druhá chladná. nepatrné deštíky nemohly přinést dostatečné vláhy, jež scházela jařinám. V sobotu 4.července odpoledne od 1 do 3 trvající lijavec přinesl spousty vod, jimiž strhána pole. Prvý týden v červenci denně pršelo, v pátek 17. t.m. stříkly kroupy. Žita začala se sekati kosou, protože deště a větry byla stočena, 18.července . Až do 8.srpna denní pršky ztěžovaly žně. Po 3 parných dnech v půlnoci z 11. na 12.srpna dostavila se bouřka s obrovským lijavcem. Spoustám vod nestačily strouhy a voda rozlila se i do polí, kamž nanesla spousty štěrku. Stálé deště v srpnu zdržovaly obilnou sklizeň a usnadňovaly šíření plísně bramborové, jež zavinila zkázu ranných bramborů skoro úplnou, pozdních značně. Z lesa přinášeli lidé hojnost hub. Bouřek v srpnu bylo více než jiná léta. I v září dosti pršelo. Počátkem září se silně ochladilo a chladno potrvalo po celý měsíc, jsouc ku konci měsíce provázeno silnými větry. Začátkem října proměnlivo ustoupilo pěkným dnům, po 15. t.m. po silných větrech přišel sníh a ranní mrazíky. Koncem října a počátkem listopadu válely se při zemi silné mlhy, 12.listopadu se silným větrem přišel sníh a padal až do noci. Mrazíky střídaly se pak s povolnem, koncem listopadu přituhlo. 4.prosince po celý den vál sníh, 6. t.m. mrazy dosáhly -15⁰C a potrvaly 3 týdny. 21.prosince povolilo, o vánocích blátivo a deštivo, přepršky potrvaly až do konce roku.

[editovat] Rok 1926

[editovat] Odvod

Letošního roku při odvodu byli odvedeni Václav Dosločil, materiálista, Jindřich Svoboda, truhlář.

[editovat] Elektrisace

Během roku dokončena elektrisace obce, jež připojena na primerní vedení svazu elektrárenského středočeských okresů v Praze. Rozvod v obci provedl Fr. Hrdina, elektrotechnický závod v Praze-Nuslích, nákladem Kč 110.000, podíl svazu činil Kč 16.000, celkový náklad Kč 141.000. Obec zapnuta dne 17.března 1926.

[editovat] Přirážky

Obecní přirážka k činžovní dani činila letos 48%, k ostatním daním 700%, obecní školní 27% k činžovní dani a 50% k ostatním. Okres vybíral 86% přirážku k činžovní dani a 472% k osttním daním, 10% okresní školní, zemské a státní přirážky zůstaly stejné jako loni. Chudinský fond měl Kč 973.63 příjmu a Kč 801.04 vydání, obec přijala 179.617.88 Kč a vydala 179.411.49.

[editovat] Stavba

V tomto roce lesní správa postavila čís. pop. 66.

[editovat] Pohyb obyvatelů

V obci narodilo se 10 dětí, oddaných bylo 9 a zemřelých 8 osob. Nejstarší zesnulá Magdalena Svobodová, vdova po horníku, dosáhla 85 let 3 měsíců 14 dní.

[editovat] Ceny

Platilo se za 1q pšenice 260, žita 170, ječmene 172, bramborů 60, cukrovky 15.50, 1kg cukru 5.60-6, pšeničné mouky 4.20, krupice 4.60, krupek 3.60, hrachu 4.80, cibule 1.60, česneku 6, soli 3.20, másla 28, máku 7.50-12, hovězího nebo skopového masa 14, vepřového 16, hrušek 0.50-1.20, jablek 2, švestek 0.75-0.90, brambor 1.50-2.40, sýra 20, mýdla 8.40, sody 1, 1l mléka 1.40, octa 2.40, piva 2.50, petroleje 2.40, chléb ve váze 1.20kg 3, krabička zápalek 0.20, 1kg sedraného peří 100, pevný metr stavebního dřeva 230, vylíhlé house 11-12, pár dvouletých koní 23.000, krávu ve váze 5q 2.360, podsvinče 220, krmnou husu 100, pár holoubat 10, pánský oblek 900, pár šněrovacích botek 150, nájmu korce ole 140-170kg pšenice.

[editovat] Mzdy

Krmič a skoták měl měsíčně 138 Kč, volák 115, čeledín 127, děvečka 120-150, dělník beze zdravy 13.30-25 v létě, 11.60-20 v zimě denně, dělnice 10.40 v létě, 8 v zimě denně, ženatý deputátník dále byt, 32q uhlí a 4m3 dříví ročně, 1l mléka denně, 30kg pšenice, 30kg žita 25kg ječmene neb 30kg pšeničné a 30kg žitné mouky, 1kg tuku, 80kg bramborů, 1-2l petroleje měsíčně.

[editovat] Počasí

Nový rok začal v blátě a mírné pohodě, 12.ledna utuhlo a napadl sníh, 20.ledna opětně povolilo a mírné deštíky potrvaly do začátku února, kdy nastalo mlhavo. 8.února přišel mráz se sněhovým popraškem, uprostřed měsíce přituhlo, v posledních dnech únorových a začátkem března byla teplá pohoda, takže rozblácené cesty pěkně vyschly. I zbažinatělá pole pěkně vyschla, takže 5. t.m. seto jarka. Leč 6. a 7. t.m. přišla vánice a značné bláto, v noci na 10 t.m. hřmělo, blýskalo se adaly kroupy, pak slabé mrazíky a sníh potrvaly až do 25. t.m. Koncem března výslunné počasí vysušilo příliš mokré půdy, takže po 1.dubnu mohlo se síti. Velká mokra poškodila značně mnohá žita. Výslunné počasí umožnilo rychlé a pohodlné setí, denní teplota dosahovala 180C. Začátkem května bylo chladno, 10. t.m. uhodil značný mráz. Téměř všechny ovocné stromy byly obaleny květem. V druhé části května a v červnu bylo oblačno, denně pršívalo. 5.června pršelo nepřetržitě 15 hodin. Ve sklepích bylo plno vody. Deště trvavší do 3.července rozmočily půdu a na mnohých polích kultura hynula. Sena, která se začala sekati 19.června, sklízela se s velikými obtížema, trávy bylo dosti. Po několika slunných dnech přišly v červenci zase deště, jež ve třetím týdnu vystřídala krásná pohoda s 300C tepla. Konec července byl opět deštivý. Žita začala se sekati 26.července. Žním krajně nepříznivým počasím zemědělcům působeny velké svízela. Pro silné polehnutí a prorostlou trávu nebylo mnohde možno použít strojů a musilo se kositi ručně i tráví kosou.1. a 3. srpna bylo parno a výslunno, ostatek až do 22. t.m. denně pršelo. Pozemky stálými dešti rozbahněné způsobily zpoždění všech kultur, obilí žloutlo. Ozimy daly dosti slámy, na pšenicích škodila rez, žita byla zubatá. Mokrem nejvíce byl postižen oves, cukrovka vesměs zaplevelená, brambory. Od 23.srpna do 23.září panovalo parné výslunné počasí, takže poslední ovsy a otavy se krásně sklidily. Podzimní orba byla velice těžká, neboť dlouhými dešti půda byla utlučena. 23. a 24.září přeprchalo, 25. t.m. vše sešedivělo, koncem září chladno, podmračno s přeprškami. Brambor sklidilo se méně než loni, sklízely se čisté. Jablek, hrušek, švestek urodilo se dosti, ořechů méně. Po výslunném začátku října9. a 10. t.m. silné větry srážely mnoho ovoce. Větrné počasí bylo vystřídáno 16. t.m. podmračnem, přišly pršky, mlhy, chladno, 24.října napadl sníh, 28.října zamrzly kaluže. V listopadu kromě několika oblačných dnů bývala ráno silná mlha, ostatek dne výslunno, na poledne teplo. 24. t.m. ráno byl šedivák, 25. t.m. povolno, 26.t.m. sníh a bláto. V prvních prosincových dnech umrzlo. Mrazů přibývalo, napadl sníh, o vánocích mrazy dostoupily -10⁰C, leč ku konci měsíce povolilo a sníh zmizel.

[editovat] Pamětihodnosti

• Venkovská usedlost na návsi

[editovat] Externí odkazy

• Staročeské máje

Tento článek o českém místopise je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Města, městys a obce okresu Praha-západ

Bojanovice • Bratřínov • Březová-Oleško • Buš • Černolice • Černošice • Červený Újezd • Číčovice • Čisovice • Davle • Dobrovíz • Dobříč • Dobřichovice • Dolní Břežany • Drahelčice • Holubice • Horoměřice • Hostivice • Hradištko • Hvozdnice • Choteč • Chrášťany • Chýně • Chýnice • Jeneč • Jesenice • Jílové u Prahy • Jíloviště • Jinočany • Kamenný Přívoz • Karlík • Klínec • Kněževes • Kosoř • Kytín • Lety • Libčice nad Vltavou • Libeř • Lichoceves • Líšnice • Měchenice • Mníšek pod Brdy • Nučice • Ohrobec • Okoř • Okrouhlo • Ořech • Petrov • Pohoří • Průhonice • Psáry • Ptice • Roblín • Roztoky • Rudná • Řevnice • Řitka • Slapy • Statenice • Středokluky • Svrkyně • Štěchovice • Tachlovice • Trnová • Třebotov • Tuchoměřice • Tursko • Úholičky • Úhonice • Únětice • Velké Přílepy • Vestec • Vonoklasy • Vrané nad Vltavou • Všenory • Zahořany • Zbuzany • Zlatníky-Hodkovice • Zvole