Revolver

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Revolver je víceranná, obvykle ruční palná zbraň, v níž jsou náboje umístěny v otočném válci (bubínku).

Revolver značky Colt, model Trooper

Obsah

1 Souhrn
2 Slavné značky a výrobci

[editovat] Souhrn

Revolverové zbraně jsou součástí dlouhého vývoje víceranných zbraní. Narozdíl od tzv. pepřenek, které používaly otáčivý svazek hlavní, revolver má jen jednu hlaveň a otáčivý válec s komorami. Revolvery jsou neodmyslitelně spojeny se Samuelem Coltem, který jako první patentoval a vyráběl použitelné revolvery. V České republice je slovo „kolt“ často synonymem pro revolver, ačkoliv revolvery vyrábí i mnoho jiných výrobců a naopak firma Colt produkuje i jiné typy zbraní. Revolvery zůstávají stále oblíbené, i když byly postupně nahrazovány samonabíjecími pistolemi, obzvlášť tam, kde je důležitá velká kapacita zásobníku a rychlost přebití.

Revolver pracuje tak, že má několik komor ve válci. Jedna komora je vždy vystavena proti hlavni a zápalníku. U jednočinného revolveru musí být před každým výstřelem ručně natažen kohout, u dvojčinného stačí promáčknout spoušť. Většina moderních dvojčinných revolverů umožňuje střelbu i v jednočinném režimu, což vede k přesnější střelbě.

Nejčastější kapacita válce je šest ran, malé obranné zbraně jsou často pětiranné, ale vyskytují se i válce, které mají až deset komor. Záleží na určení revolveru a také na ráži.

Ve srovnání se samonabíjecími pistolemi jsou revolvery jednodušší na ovládání (i když jejich konstrukce je paradoxně složitější než u pistole) a jsou považovány za spolehlivější. Jestliže selže náboj u samonabíjecí pistole, musí střelec ručně natáhnout závěr, aby vyhodil vadný náboj z komory a nabil nový. U dvojčinného revolveru stačí jen znovu stisknout spoušť.

Během dlouhého období vývoje revolverů bylo vyvinuto mnoho ráží. Některé z nich dosáhly velkého rozšíření a jsou používány dodnes, jako například 22 LR pro sportovní a zábavnou střelbu, 38 Special a 357 Magnum pro policejní a sebeobranné účely a 44 Magnum, kterou proslavil Clint Eastwood v sérii „Drsný Harry“.

[editovat] Nabíjení a vybíjení

První revolvery vznikly už v době předovek. Komory válců nebyly provrtané skrz a nabíjely se zepředu. Nejdřív se nasypal prach a potom se vložila sférická olověná střela. Pod hlavní byla většinou uložena nabíjecí páka, která pomáhala střelci nasunout střely do komory. První prakticky použitelné revolvery se objevily až s nástupem perkusního zámku, tj. ve 30. letech 19. století.

V 50. letech 19. století se objevují první revolvery na jednotné kovové náboje. Nabíjení těchto zbraní prošlo určitým vývojem. Zpočátku bylo nutné vyjmout válec ze zbraně, nabít a vložit zpět. Pozdější modely používaly nabíjecí klapku vzadu u válce, nejznámějším příkladem je Colt Single Action Army. Po odklopení klapky bylo možné vyhodit z jedné komory prázdnou nábojnici a vložit nový náboj. Potom se pootočil válec a bylo možné nabít další komoru. Nabíjení tímto způsobem je sice pomalé, ale toto řešení je stále používáno u loveckých zbraní ve výkonných rážích, protože válec je pevně usazen v rámu a lépe tak snáší rázy při výstřelu.

Dalším stupněm vývoje byly tzv. zlamovací revolvery. Rám byl otočný kolem čepu, který byl umístěn před válcem. Při stisku uzamykacího tlačítka a stlačení hlavně dolů se revolver „zlomil“ a odhalila se zadní část válce. Nyní bylo snadné vyjmout prázdné nábojnice z válce (u pozdějších verzí pomocí centrálního vyhazovače) a nabít nové náboje, buď po jednom nebo za použití přípravku (rychlonabíječ nebo měsíčkový klip). Zlamovací revolvery se nyní téměř nepouživají, protože kostrukce zlamovacího rámu je považována za příliš slabou.

Poslední a nejpoužívanější metodou je výklopný válec. Po stisku tlačítka se válec vyklopí doleva. Prodloužená osa válce slouží zároveň jako centrální vyhazovač, zatlačením na osu zepředu dojde k vyhození všech nábojnic z válce. Po nabití nových nábojů stačí válec zaklopit zpět do rámu a zbraň je připravena ke střelbě.

[editovat] Jednočinné (SA) revolvery

U jednočinných (single action) revolverů je třeba před každým výstřelem ručně natáhnout kohout. Při napnutí kohoutu dochází zároveň k pootočení válce a před hlaveň je vystavena další komora. Při stisku spouště je uvolněn kohout, který následně odpálí náboj. Pro další výstřel je nutné opět natáhnout kohout. Tento systém je nazýván jednočinný (single action) právě proto, že spoušť provádí jen jednu činnost - uvolnění kohoutu. Chod jednočinné spouště je lehký a krátký, a proto je střelba v tomto režimu přesná. Pro obranu nejsou jednočinné revolvery příliš vhodné, protože natahování kohoutu výrazně snižuje rychlost palby. Zrychlit palbu je možné pomocí tzv. fofrování (fanning), kdy střelec drží spoušť stále stisknutou a malíkovou hranou druhé ruky napíná kouhout. Tato technika je použitelná jen pro střelbu na krátkou vzdálenost.

[editovat] Dvojčinné (DA) revolvery

U dvojčinných (double action) revolverů je možné střílet promáčknutím spouště bez ručního napínání kohoutu. Stiskem spouště se napíná kohout a zároveň se otáčí válec. Když kohout dosáhne své zadní polohy, tak se uvolní a odpálí náboj. Chod spouště v tomto režimu je mnohem delší a tvrdší než v jednočinném. To má negativní vliv na přesnost střelby, protože dlouhá a tvrdá spoušť zvyšuje pravděpodobnost strhnutí. Rychlost palby je ovšem větší, což je pro obranu výhodné, protože většina obranné střelby se odehrává na vzdálenost několika metrů. Většina DA revolverů umožňuje palbu také v SA režimu. Některé revolvery jsou ovšem výhradně dvojčinné (double action only - DAO). Kohout je zcela skryt v rámu zbraně a není možné ho ručně natáhnout. Skrytý kohout minimalizuje riziko, že se při tasení zachytí o oděv a také umožňuje střelbu z kapsy.

[editovat] Použití tlumičů hluku

Až na výjimky není možné použít u revolverů tlumič, protože mezi hlavní a válcem je mezera, kterou při výstřelu unikne část plynů a to vyvolá značný hluk.

Přesto existuje několik málo konstrukcí, kde má použití tlumiče smysl. Nejznámější je Nagant M1895, rozšířený hlavně v Rusku v období od roku 1895 až do 2. světové války. Nagantův revolver má nezvyklou konstrukci. Při výstřelu se válec přitlačí na hlaveň a v kombinaci se zvláštními náboji (střela je zcela zapuštěna v nábojnici) je tak mezera mezi válcem a hlavní eliminována. Takový revolver je však velmi konstrukčně složitý a drahý a již dlouho se nic podobného nevyrábí.

[editovat] Automatické revolvery

Dvojčinné revolvery sice umožňují poměrnou rychlou palbu, ale za cenu dlouhého a tvrdého chodu spouště. Proto byly zkonstruovány automatické revolvery, které se snažily zkombinovat rychlost palby DA režimu s lehkou spouští SA režimu.

Webley-Fosbery Automatic Revolver byl první takovou konstrukcí uvedenou v roce 1901. Pracoval na principu zpětného rázu, při výstřelu se válec a hlaveň pohybovaly dozadu, napnuly kohout a otočily válcem. V té době existovalo jen několik modelů samonabíjecích pistolí, které byly navíc větší, méně spolehlivé a dražší. Automatický revolver byl poměrně populární, když se poprvé objevil, ale byl záhy překonán rychlým vývojem samonabíjecích pistolí.

V roce 1997 firma Mateba sestrojila nový typ automatického revolveru s názvem Mateba Autorevolver, který používá energii zpětného rázu k otočení válce. Firma sestrojila několik verzí s různě dlouhými hlavněmi v rážích 357 Magnum, 44 Magnum a 454 Casull.

Automatické revolvery představují slepou vývojovou větev. Jsou příliš komplikované, těžké a drahé. Nepřinášejí žádnou výhodu proti samonabíjecím pistolím a ruší největší výhody klasických revolverů - jednoduchost obsluhy a spolehlivost.