Temešvár
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Temešvár, rumunsky 
Timişoara je město v západním Rumunsku, v regionu Banát, v župě Timiş. Je to průmyslové město s rozvinutými službami.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Středověk
Poprvé je Temešvár zmíněn v roce 1019 pod různými názvy (Dibiscos, Bisiskos, Tibiskos, Tibiskon, Timbisko), a to v pramenech z doby byzantského císaře Basileia II. Přesto o věrohodnosti těchto zpráv vedou někteří historikové spory a za datum založení města považují až rok 1212. Předpokládá se, že celá oblast byla připojena k Uhrám kolem roku 1010.
V letech 1241 až 1242 vyplenili Temešvár Mongolové, ve 14. století tu také občas sídlili uherští králové. Po dobytí Turky, kteří tudy postupovali na sever do Uher, tu bylo zřízeno centrum nového pašalíku.
[editovat] Novověk
Habsburkové město, stejně jako celý tzv. Temešvárský banát, dobyli v roce 1716, poté se město rychle rozvíjelo. V roce 1919 ho obsadila srbská vojska, na základě smlouvy z Trianonu byl připojen k Rumunsku.
V prosinci 1989 zde začala revoluce proti režimu Nicolae Ceauşeska. Maďarský metodistický pastor László Tökes měl bý deportován tajnou policií Securitate a jako reakci na to obklopili členové jeho církve jeho dům. Lidé, kteří ho podporovali, patřili mezi ně i Rumuni, se shromáždili na centrálním náměstí Piaţa Operei. Komunistická vláda nařídila armádě, aby střílela do lidí. Mnoho důstojníku odmítlo pálit a přidalo se na stranu davu. To byl začátek konce komunistického režimu, který padl o týden později. 20. prosince byl Temešvár prohlášen prvním „svobodným městem“. Celkem během revoluce v Rumunsku zemřelo 1104 lidí a 3352 jich bylo zraněno.
[editovat] Charakter města
Město je jedním z největších v zemi, je hospodářským i kulturním centrem celé oblasti, jsou zde zastoupena mnohá odvětví průmyslu, hlavně chemie, polygrafie a strojírenství. V roce 1962 tu vznikla univerzita, již delší dobu tu ale existuje mnoho vysokých škol. Temešvár je multikulturní město s vlivnými menšinami hlavně Němců, Maďarů a Srbů, stejně jako Italů, Palestinců a Řeků.
[editovat] Etnické složení
- Rumuni: 271 677 (85,52 %)
- Maďaři: 24 302 (7,65 %)
- Němci: 7 157 (2,25 %)
- Srbové: 6 311 (1,98 %)
- Romové: 3 062 (0,96 %)
- Bulhaři: 1 218 (0,38 %)
|
|
 |
|---|---|
|
ŽUPY (JUDEŢE) (a jejich správní centrum) :Hlavní město Bukurešť | Alba (Alba Iulia) | Arad (Arad) | Argeş (Piteşti) | Bacău (Bacău) | Bihor (Oradea) | Bistriţa-Năsăud (Bistriţa) | Botoşani (Botoşani) | Braşov (Braşov) | Brăila (Brăila) | Buzău (Buzău) | Caraş-Severin (Reşiţa) | Călăraşi (Călăraşi) | Cluj (Cluj-Napoca) | Constanţa (Constanţa) | Covasna (Sfântu Gheorghe) | Dâmboviţa (Târgovişte) | Dolj (Craiova) | Galaţi (Galaţi) | Gorj (Târgu Jiu) | Giurgiu (Giurgiu) | Harghita (Miercurea Ciuc) | Hunedoara (Deva) | Ialomiţa (Slobozia) | Iaşi (Iaşi) | Ilfov (částečně Buftea, částečně Bukurešť) | Maramureş (Baia Mare) | Mehedinţi (Drobeta-Turnu Severin) | Mureş (Târgu Mureş) | Neamţ (Piatra Neamţ) | Olt (Slatina) | Prahova (Ploieşti) | Satu Mare (Satu Mare) | Sălaj (Zalău) | Sibiu (Sibiu) | Suceava (Suceava) | Teleorman (Alexandria) | Timiş (Timişoara) | Tulcea (Tulcea) | Vaslui (Vaslui) | Vâlcea (Râmnicu Vâlcea) | Vrancea (Focşani) |
|
