Wichmann von Seeburg
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Wichmann von Seeburg (asi 1153 – 25. srpen 1192 Köthen) byl arcibiskupem magdeburským a jako rádce císaře Fridricha I. Barbarossy i jednou z nejdůležitějších osobností ovlivňujících politickou scénu Říše v 2. polovině 12. století. Zároveň patřil vedle saského vévody Jindřicha Lva a braniborského markraběte Albrechta Medvěda k nejaktivnějším iniciátorům vnitřní kolonizace německých zemí.
Druhorozený syn hraběte Gera von Seeburg a jeho ženy Mechtildy byl po ukončení studií v Halberstadtu a Paříži od roku 1136 kanovníkem v Halberstadtu, od roku 1149 biskupem v Zeitz-Naumburgu a konečně roku 1153 jmenován císařem Fridrichem I. Barbarossou arcibiskupem magdeburským.
V roce 1157 získal Jüterbog, který nechal osadit vlámskými kolonizátory. V roce 1170 nebo 1171 založil cisterciácký klášter Zinna.
[editovat] Literatura
- Claude, D. Geschichte des Erzbistums Magdeburg bis in das 12. Jahrhundert, Teil II, Köhn – Wien 1975, s. 71-175.
- Puhle, M. (ed.). Erzbischof Wichmann (1152-1192) und Magdeburg im hohen Mittelalter. Stadt – Erzbistum – Reich, Magdeburg 1992.
- Lieberwirth, R. Das Privileg des Erzbischofs Wichmann und das Magdeburge Recht, Sitzungsberichte der Sächsischen Akademie der Wissenschaften zu Leipzig, Philologish-historische Klasse, Band 130, Heft 3, 1990, s. 15-16.
