Zikmund Korybutovič
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zikmund Korybutovič (okolo 1400 - 1. září 1435 Vilkoměř) byl husitský hejtman, kníže litevský a český zemský správce.
Jeho otcem byl Dimitrij Korybutovič, vládce města Novhorod-Siversky (dnešní Ukrajina), strýcem pak velkokníže Vladislav II. Jagello.
Litevský kníže Vitold dostal od husitů roku 1422 nabídku české koruny z rukou Viléma Kostky z Postupic. Vyslal proto do Čech Zikmunda Korybutoviče s vojskem, které dobylo Uničov a postoupilo dále k západu. Sněm v Čáslavi který dal Zikmund Korybutovič svolat jej téhož roku zvolil za českého zemského správce; Korybutovič písemně stvrdil svůj souhlas se Čtyřmi pražskými artikuly. Téhož roku se neúspěšně podílel na obléhání hradu Karlštejna.
V následujícím roce jej Vladislav II. Jagello povolal zpět do Polska v době kdy se zde připravovala křížová výprava proti husitům. Korybutovič vyzýval do zbraně, avšak na pomoc husitům; vojska která shromáždil přitáhla roku 1424 k Praze. Poté co Korybutovič vyjednáváním přispěl ke smíru mezi Pražany a Janem Žižkou, uvalil na něj a jeho vojsko papež Martin V. klatbu. Pod tlakem svého strýce pak požádal papeže o přijetí svých spolubojovníků do katolické církve, tím si však definitivně znepřátelil husity. 17. dubna 1427 byl uvězněn na hradě Valdštejně a téhož roku vypovězen z Čech.
Korybutovič se přesto nevzdával husitských ideálů; stal se husitským hejtmanem v Gliwici a 14. srpna 1431 se účastnil bitvy u Domažlic. Teprve po bitvě u Lipan a porážce husitů se vrátil zpět do Litvy. Zemřel v Polsko-litevské válce roku 1435.
