Česko-německá deklarace
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Česko-německá deklarace je zkrácený název pro Česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji, podepsanou 21. ledna 1997. Za Česko deklaraci podepsal předseda vlády Václav Klaus a ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec, za Německo spolkový kancléř Helmut Kohl a spolkový ministr zahraničí Klaus Kinkel.
Deklarace má úvod a osm oddílů. V úvodu se obě strany odkazují na bohaté kulturní dědictví a odmítají řešení starých křivd pomocí křivd nových. V prvním oddílu prohlašují, že sdílejí stejné demokratické hodnoty a potřebu se jasně postavit k minulosti. V druhém oddílu Německo přiznává svou odpovědnost za následky, které přinesla politika nacistického Německa. V třetím oddílu Česko lituje vysídlení sudetských Němců a nepotrestání excesů, které při vysídlování proběhly. Ve čtvrtém oddílu obě strany nechávají minulost v minulosti a přiznávají druhé straně odlišný právní názor na ni. Podle patého oddílu budou obě strany i nadále podporovat menšiny druhých národů na svých území. V šestém oddílu obě strany vyjadřují přesvědčení, že členství Česka v EU povede k dalšímu sblížení obou zemí, a slibují, že při posuzování žádostí o pobyt a pracovních povolení budou brát na zřetel humanitární důvody. Sedmý oddíl se věnuje zřízení společného česko-německého fondu budoucnosti, který má být ku prospěchu zejména obětem nacistického Německa. V posledním oddílu se obě strany shodují, že společné dějiny je třeba zkoumat společně, a slibují, že zřídí česko-německé diskusní fórum, na němž se bude pěstovat česko-německý dialog.
