Československé opevnění
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Československé opevnění byla soustava pevností a pevnůstek různých velikostí, budovaná v letech 1935–1938 na československých hranicích s Německem a Maďarskem. Opevnění se skládalo z objektů lehkého opevnění vz. 36 a vz. 37 (tzv. řopíků), objektů těžkého opevnění a z dělostřeleckých tvrzí mezi objekty se rozkládaly Překážky proti útočné vozbě a pěchotě
Stavba byla financována ze zvýšených výdajů na obranu, byl to následek ohrožení země ze strany nacistické Třetí říše a dalších sousedů. Opevnění se nepodařilo zcela dokončit včas ani na celých česko-německých hranicích, anšlus Rakouska pak česko-německou hranici rozšířil o další dlouhý úsek, který byl opevněním chráněn jen málo (do bezprostředního ohrožení republiky a zahájení mnichovských jednání zde vznikl pouze nedokončený pás lehkého opevnění). Po podepsání Mnichovské dohody a odstoupení pohraničí připadla většina opevnění Německu, zbylé úseky pak již většinou nebyly k použití. Dodnes se některé stavby zachovaly: většina chátrá, některé však byly restaurovány a proměnily se v muzea (např. dělostřelecké tvrze Bouda a Stachelberg).
Obsah |
[editovat] Lehké opevnění
Lehké opevnění se skládalo ze dvou základních druhů bunkrů - LO vz. 36 a LO vz. 37. U lehkého opevnění vz. 36 se jednalo o okopírovanou pevnůstku z Maginotové linie. Tento vzor však měl nedostatečné chránění a nevýhody, tak se českoslovenští projektanti rozhodli o vytvoření vlastního, ryze českého vzoru. Tím se stal vz. 37. V té době nejdokonalejší lehké opevnění. Z plánovaných 15 463 objektů lehkého opevnění se podařilo stavebně dokončit necelých 10 000.
[editovat] Těžké opevnění
Toto opevnění mělo být budováno na nejohroženějším úseku hranice s Německem v prostoru Krkonoše-Bohumín. V této oblasti mělo být vybudováno přes 500 samostatných pěchotních srubů. Do roku 1938 jich však byla vybudována necelá polovina.
[editovat] Dělostřelecké tvrze
V celém prostoru Krkonoše-Bohumín mělo být postaveno 15 dělostřeleckých tvrzí. Na některých místech byla později stavba tvrzí (zejména z finančních důvodů) zrušena a tvrze měly být nahrazeny izolovanými dělostřeleckými sruby (IDS) a/nebo minometnými sruby.
- Orel - stavba odložena
- Smolkov - stavba dokončena
- Šibenice - stavba rozestavěna
- Milotický vrch - stavba zrušena a nahrazena dvěma IDS (do roku 1938 nepostaveny)
- Orlík - stavba nezahájena
- Kronfelzov - stavba zrušena a nahrazena jedním IDS (do roku 1938 nepostaveny)
- Hůrka - stavba dokončena
- Bouda - stavba dokončena
- Adam - stavba dokončena
- Bartošovice - stavba zrušena a nahrazena pevností Hanička
- Hanička - stavba dokončena
- Skutina - stavba rozestavěna
- Dobrošov - stavba rozestavěna
- Jílová hora - stavba nezahájena
- Poustka - stavba nezahájena
- Babí - stavba rozestavěna
[editovat] Externí odkazy
- Československé opevnění 1935–38 – velké množství zajímavých informací a fotografií
- Článek Pavla Šrámka Československé stálé opevnění z let 1935 až 1938
- Československé pohraniční opevnění – souhrn
- Muzeum Československého opevnění v dělostřelecké tvrzi Bouda
- Muzeum Československého opevnění v dělostřelecké tvrzi Stachelberg
- Seznam literatury o československém opevnění
- Československé opevnění – dělostřelecká tvrz Smolkov
- Československé opevnění – dělostřelecká tvrz Adam
- Seznam přístupných objektů Čs.opevnění, historie jednotlivých objektů - Vojensko-historický rozcetník dle Michaluse
