Římská datace
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Datace římského kalendáře se prováděla pomocí kalend, non a íd.
[editovat] Kalendy
Kalendy (lat. Kalendae) je název prvního dne v měsíci v římském kalendáři.
Kalendy jsou specifickým prvkem římského kalendáře. Proto existovalo v latině přísloví, používané v italštině zřídka i dnes, ad graecas Kalendas - „o řeckých kalendách“, tedy lidově „až naprší a uschne“, „nikdy“.
Výpočet se provádí tak, že k počtu dnů minulého měsíce (m) se přičte 2 a odečte číslo před kalendami (x), které určuje, který den před kalendami datace označuje. Tedy: m+2-x. Je však nutno mít na paměti, že kalenda je první den v měsíci a dny před kalendou jsou tedy v měsíci minulém!
Např.:
- XIII kalendas novembris: předcházející měsíc (říjen) má 31 dnů, k tomu přičíst 2 a odečíst XIII (13), tj. 31+2-13= 20. dne předcházejícího měsíce. Výsledek je tedy 20. 10.
- XI kalendas Octobris: 30+2-11 = 23. 9.
[editovat] Nony
Nony (lat. nonae) označují v březnu, květnu, červenci a říjnu 7. den, v ostatních měsících 5. den.
Výpočet se provádí tak, že od 7 nebo 5 (dle toho, který den je v daném měsíci nona) se přičte 1 a pak odečte číslo před nonou (x).
Např.:
- VI nonas octobris: 7 (v říjnu je nona 7. dne) + 1 - 6 (VI) = 2. 10.
- II nonas Septembris: 5+1-2 = 4. 9.
[editovat] Idy
Idy (lat. idus) označují v březnu, květnu, červenci a říjnu 15. den, v ostatních měsících 13. den.
Výpočet se provádí obdobně jako i non - tedy tak, že od 15 nebo 13 (dle toho, který den je v daném měsíci nona) se přičte 1 a pak odečte číslo před idou (x).
Např.:
- III idus martii: 15+1-3 = 13. 3.
- VIII idus decembris: 13+1-8 = 6. 12.
[editovat] Podívejte se na
[editovat] Bibliografie
- HLAVÁČEK, Ivan - KAŠPAR, Jaroslav - NOVÝ, Rostislav. Vademecum pomocných věd historických. 2. vyd. Jinočany: H&H, 1994. ISBN 80-85467-47-x. s. 99-118
