Římské vojsko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Obsah |
[editovat] Římské vojsko
Raná římská říše byla po svém vzniku slabá a proto bylo potřeba vytvořit silnou a dobře organizovanou armádu, pro vlastní ochranu a pro možnost podmanit si okolní kmeny a národy.
[editovat] Raná republikánská armáda
Raná armáda se skládala z římských občanů. kteří vlastnili nějaký majetek. Protože války trvaly zpočátku pouze pár dní, nebyl problém odejít od svého hospodářství. Od roku asi 340 př. n. l. trvaly války stále delší dobu a byli dál a dál od vlasti, se Řím rozhodl zavést platy, aby přilákal mladé vojáky. Ve velké krizi byli schopni postavit armádu přes 800 000 mužů, i když často se špatným výcvikem.
[editovat] Výzbroj
Vojáci si museli svou výzbroj pořizovat na vlastní náklady. Bohatší občané měli nejlepší a nejkvalitnější a také měli často koně, mohli sloužit v jezdectvu. „Střední třída“ měla méně kvalitní výzbroj, bojovali uprostřed linie a byli vyzbrojeni meči, kopími, štíty atd. Nejchudší bojovali na bocích linie za pomoci kamenů a zemědělských nástrojů.
[editovat] Organizace
Nejdříve se vojáci spojovali do skupin o 100 mužích-setin. Později do Legií (okolo 4200 mužů), tyto legie byly rozděleny do tzv. manipulů. Každý manipul čítal 120 mužů.
Celá legie bojovala ve formaci quincunu tvořené třemi šiky:
- Přední linii tvořilo 10 manipulů, byli to mladí mužové vyzbrojeni kopími a štíty, nazývali se hastatiové (kopí-hastae).
- Druhý šik tvořilo 10 manipulů tzv. principiů, mužů vyzbrojených různými zbraněmi a štíty
- Za principy bylo 5 manipulů triaritů, velmi zkušených vojáku kteří bojovali pouze v případě špatného vývoje bitvy.
- 10 manipulů, nejmladších a nejchudších vojáků-velítů, bojovalo odděleně od quincunu.
Velitelé Každé legii velel legatus.Kohortě velel tribunus militium a centurii velel centurio.