Šáchor
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
šáchor |
||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
šáchor hnědý (Cyperus fuscus)
|
||||||||||||||
Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
Šáchor (Cyperus L.) je rod jednoděložných rostlin z čeledi šáchorovité (Cyperaceae). Tento článek pojednává o rodu šáchor v širším pojetí ((Cyperus s.l.). Někteří autoři (např. Dostál 1989) z něho vydělují ještě další menší rody, např. šáchorek (Pycreus Beauv.), šáchoreček (Acorellus Palla in Haller et Brand), trojřadka (Dichostilis Beauv.) zelenošáchor (Chlorocyperus Rikli) atd.
Obsah |
[editovat] Popis
Jedná se o jednoleté až vytrvalé trsnaté nebo netrsnaté byliny, často s oddenky či výběžky, vzácněji i s hlízami. Jsou jednodomé, převážně s oboupohlavnými květy, vzácně jsou některé květy jednopohlavné. Lodyhy jsou trojhranné nebo oblé. Listy jsou větřšinou jen na bázi, jsou jednoduché, přisedlé, s listovými pochvami. Čepele jsou čárkovité, ploché či žlábkovité, naspodu kýlnaté, žilnatina je souběžná, jazýček chybí. Květy jsou v květenstvích, v dvouřadě uspořádaných kláscích. Klásky skládají další složená vrcholová nebo zdánlivě boční květenství, zpravidla různě uspořádané kružele, vzácně je klásek jen jediný. V květenství jsou listeny, spodní je nejdelší a vzácněji napodobuje pokračování stonku, potom se zdá květenství zdánlivě boční. Květy vyrůstají z paždí plev. Okvětí chybí. Tyčinky jsou 1-3, jsou volné. Gyneceum je složeno ze 2-3, plodolistů, je synkarpní, blizny jsou 2 nebo 3, semeník je svrchní. Plodem je nažka, která je bikonvexní nebo trojhranná.
[editovat] Rozšíření ve světě
Je známo asi 600 druhů (při širším pojetí rodu), které jsou rozšířeny často v tropech a subtropech, ale i v mírném pásu celého světa. Do rodu šáchor patří i papyrus (Cyperus papyrus). Také sem patří šáchor jedlý (Cyperus edulis), který se pěstuje pro jedlé hlízky (v ČR však jen výjimečně), které se nazývají zemské mandle, čufa nebo gomi.
[editovat] Rozšíření v ČR
V ČR jsou původní 3 druhy. Všechny rostou na obnažených dnech rybníků a jiných vodních nádrží či nádržek. Zdaleka nejběžnější je šáchor hnědý (Cyperus fuscus). Mnohem vzácnější a kriticky ohrožený (C1) je šáchor žlutavý neboli šáchorek žlutavý (Cyperus flavescens, syn.: Pycreus flavescens). Kriticky okrožený (C1) je také šáchor Micheliův neboli trojřadka Micheliova (Cyperus michelianus, syn.: Dichostylis micheliana). Další (v ČR nepůvodní) druhy byly zaznamenány jen jako výjimečně zavlečené či zpaněnlé. např.: šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus), šáchor miličkový (Cyperus eragrostis), šáchor klubkatý (Cyperus glomeratus), šáchor jedlý (Cyperus esculentus).
[editovat] Seznam druhů
Jedná se o poměrně rozsáhlý rod, dělící se do více podrodů a sekcí. V tomto seznamu jsou uvedeny jen druhy, které jsou domácí v Evropě nebo se v Evropě vyskytují alespoň adventivně. Více druhů je uvedeno v článku Seznam druhů rodu Cyperus.
- Cyperus alternifolius - Evropa
- Cyperus auricomus - adventivně Španělsko
- Cyperus brevifolius - adventivně Portugalsko, Azory
- Cyperus capitatus - jižní Evropa
- Cyperus congestus - adventivně Portugalsko
- Cyperus difformis - jižní Evropa
- Cyperus eragrostis - adventivně jižní Evropa
- Cyperus esculentus - jižní Evropa
- Cyperus flavescens - Evropa
- Cyperus flavidus - jižní Evropa
- Cyperus fuscus - Evropa
- Cyperus glaber - jižní Evropa
- Cyperus glomeratus - jižní Evropa
- Cyperus hamulosus - JV Evropa
- Cyperus involucratus - adventivně Portugalsko, Azory
- Cyperus laevigatus - jižní Evropa
- Cyperus longus - jižní Evropa
- Cyperus michelianus - jižní a střední Evropa
- Cyperus mundtii - Španělsko
- Cyperus ovularis - adventivně Azory
- Cyperus pannonicus - jižní a střední Evropa
- Cyperus papyrus - adventivně Sicílie
- Cyperus polystachyos - adventivně Itálie
- Cyperus rotundus - jižní Evropa
- Cyperus serotinus - jižní Evropa
- Cyperus squarrosus - adventivně Itálie
- Cyperus strigosus - adventivně Itálie
[editovat] Literatura
Květena ČR: 8 nebo 9 díl, vyjde snad v příštích letech.
- Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
- Nová Květěna ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha