Šachové zahájení
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Počáteční pozice | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zahájení představuje počáteční fázi šachové partie, během níž se obě strany snaží co nejlépe vyvinout figury a připravit se na následný boj ve střední hře. Obvykle se o zahájení mluví jako o prvních 15–20 tazích partie.
Na počátku zmíněná obecná definice však nemusí být příliš přesná, neboť existují „superostré“ varianty zahájení (jako je například Traxlerův protiútok), kde boj propuká prakticky bezprostřeně, bez větších příprav. Mnoho z nich patří mezi tzv. gambity – zahájení, v nichž jedna ze stran obětuje materiál, aby urychlila svůj vývin a získala poziční převahu.
V turnajových partiích se obvykle zahájení odtahá rychle. Výjimku představují případy, kde je jeden ze soupeřů nepřipraven, nebo pokud jeden ze soupeřů přijde s novým, dosud nepoužitým pokračováním (tzv. teoretická novinka).
Šachová zahájení se dělí na otevřená (1. e4 e5), polootevřená (1. e4 ne e5) a uzavřená (ne 1. e4)
[editovat] Podívejte se také na
