Škumpa orobincová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Škumpa orobincová |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Škumpa orobincová
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Rhus typhina L. |
Škumpa orobincová starší český název je škumpa ocetná, (Rhus typhina L.) je okrasný strom nebo keř z čeledi ledvinovníkovitých původem ze Severní Ameriky.
Obsah |
[editovat] Popis
- Škumpa orobincová je nízký stromek, častěji keř o výšce až 10 m s korunou ploše kulovitou až deštníkovitou
- Listy jsou lichozpeřené, dlouhé až 50 cm, jednotlivé lístky jsou kopinaté s pilovitým okrajem, na líci lysé, na rubu slabě chlupaté. Na podzim karmínově zčervenají.
- Květenství tvoří laty. Škumpa je dvoudomá rostlina, samčí květenství je žlutavě zelené, v koncových latách, samičí tmavě červené a kompaktní.
- Kvete v červnu až červenci
- Plody jsou nahnědle karmínové, smáčkle kulovité peckovice nahloučené v hustých přímých plodenstvích, která jsou velmi nápadná a na větvích zůstávají až do jara.
[editovat] Areál rozšíření
Původní areál rozšíření zahrnuje severní Ameriku. Jako okrasná rostlina se rozšířila i do Evropy, kde se pěstuje asi od r. 1629. V Čechách byla jako první zaznamenána v Praze r. 1835.
[editovat] Pěstování
Škumpa orobincová se pěstuje v parcích a v zahradách jako nenáročná okrasná dřevina na výslunných stanovištích. Dobře snáší zasolení a odolná je i proti mrazu, vydrží suché i zamokřené, písčité nebo kamenité půdy. Je velmi dekorativní kulovitou až deštníkovitou korunou, velkými a na podzim červeně zbarvenými listy a tlustými nápadnými karmínovými plodenstvími.
Často tvoří celé skupiny rostlin, které vyrůstají z kořenových výmladků, snadno a rychle se šíří samovolně.
[editovat] Obsahové látky
Obsahuje šťávu s pryskyřičným olejem, tříslovinami a podle některých údajů i glykosidy.
U citlivějších osob šťáva vyvolává dotykové alergie projevující se mj. zčervenáním a záněty pokožky. Je slabě jedovatá, požití je však málo pravděpodobné.
[editovat] použití
Žluté až oranžově červené dřevo se používá v řezbářství. Některé kmeny severoamerických Indiánů kouřily listy s tabákem, z plodů připravovaly nápoj („indiánská limonáda“) a z kořenů žluté barvivo.
V Severní Americe se listy využívaly v koželužství, protože obsahují hodně tříslovin. Červené plody, které jsou také bohaté na třísloviny se užívaly k zesílení octa.
