Štědřenec odvislý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Štědřenec odvislý |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Štědřenec odvislý
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Laburnum anagyroides L. |
Štědřenec odvislý, nazývaný také štědřenec obecný, nebo poněkud nejednoznačně zlatý déšť - toto označení se používá také pro zlatici prostřední (Laburnum anagyroides ) je prudce jedovatý okrasný strom nebo keř z čeledi bobovitých
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Cytisus laburnum
- Cytisus pendulus
- Cytisus penduliflorus
- Laburnum vulgare
- Genista laburnum
[editovat] Popis
- Štědřenec odvislý je opadavý keř nebo strom až 13 m vysoký.
- Větve zpočátku přitiskle chlupaté a zelené, později lysé, zelenohnědé až hnědé
- Kůra je zelenavá a hladká.
- Listy jsou střídavé, obvykle rostoucí ve svazečcích po 2 až 6, řapíkaté. Samotné listy jsou 3četné, jednotlivé lístky eliptické nebo vejčité, na líci sytě zelené, na spodní straně přitiskle stříbřitě chlupaté.
- Květenství tvoří až 25 cm dlouhé převislé hrozny.
- Jednotlivé květy jsou žluté, mají hnědavou skvrnu na pavéze, květní stopky a kalich jsou chlupaté.
- Kvete v květnu až červnu.
- Plodem je lusk 4 až 6 cm dlouhý a přitiskle chlupatý, nejčastěji se 2 až 6 semeny.
[editovat] Stanoviště
V přírodě roste ve světlých lesích, na mýtinách, v křovinách, na kamenitých stráních. Preferuje vápnité půdy a světlá a teplá stanoviště.
[editovat] Areál rozšíření
Původní areál rozšíření zahrnoval horské polohy jižní Evropy, od Francie na západě, po Balkán na východě, na severu po Maďarsko
V ČR je často pěstován jako okrasná rostlina v parcích a zahradách a poměrně často i zplaňuje.
[editovat] Použití
V léčitelství se v minulosti se užívalo natě při léčbě migrény, hysterie, melancholie, při otravě arsenikem a při léčbě jaterních chorob. V současnosti se pro jeho značnou jedovatost v léčitelství nevyužívá.
Ve farmaceutickém průmyslu se z lusků izoluje alkaloid cytisin, který se používá např. v přípravcích na odvykání kouření.
Pevné, tvrdé, snadno leštitelné, hnědočervené dřevo štědřence bývá občas užíváno k výrobě drobných řezbářských výrobků.
Jako okrasná rostlina se pěstuje již od roku 1560, v současnosti v několika kultivarech.
[editovat] Účinné látky
V celé rostlině je přítomen zejména chinolizidinový alkaloid cytisin a také alkaloid laburnin. Dále je obsažen cholin, enzym ureasa, kyselina jablečná, v listech glykosid laurocerasin, v kůře pektin a v květech violaxanthin a peroxydasa.
Toxický je zejména cytisin, otrava se objevuje velmi brzy po požití a projevuje se zvracením, průjmem, ospalostí nebo naopak blouzněním a halucinacemi, svalovými záškuby a křečemi, zorničky se rozšiřují, v těžkých případech se dostavují poruchy srdeční činnosti, zástava dechu a smrt. Naštěstí v drtivé většině případů však otrava nemá důsledky, neboť štědřenec obvykle bývá ještě dříve, nežli se jeho účinné látky stačí vstřebat, spontánně a prudce vyzvracen. Přesto je nutné při otravě vyhledat lékařskou pomoc. Doporučuje se dávat pozor na děti.
