Žalý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Žalý (1019 m n. m.) je poslední rozsochou Žalského hřbetu ve střední části Krkonoš. Je tvořen dvěma vrcholy – Zadní Žalý má výšku 1036 metrů, Přední Žalý 1019 metrů. Na vrcholu Předního Žalého byla hrabětem Janem Harrachem vybudována v roce 1836 dřevěná rozhledna. Ta byla v roce 1889 nahrazena montovanou železnou vyhlídkovou věží s výškou 15 metrů a v roce 1890 doplněna dřevěnou vyhlídkovou restaurací. V této době se Žalý stal vyhledávaným cílem turistických výprav z blízkého Benecka i vzdálenějších míst. V roce 1892 byla ocelová konstrukce nahrazena dnešní kamennou věží o výšce 18 metrů, vybudovanou s ohledem na očekávaný vzrůst okolních smrků, přesto ale bylo nutno pro zachování výhledu provést v šedesátých letech částečné odlesnění vrcholové partie. Dne 19. srpna 1900 vyhořela dřevěná restaurace. V roce 1904 dal Harrach postavit novou hospodu, která byla po první světové válce zrekonstruována a v roce 1939 rozebrána. Jde o jedinou kamennou rozhlednu v Krkonoších.
Z rozhledny lze přehlédnout celé panorama Krkonoš, části Jizerských hor a Orlických hor, podhůří a části Českého ráje.
Na svazích nad Herlíkovicemi byly postaveny lyžařské vleky a vybudovány sjezdovky.
[editovat] Geologie
Přední Žalý je tvořen převážně ortorulami, zformovanými do nízkého kupovitého suku s relativně příkrými stěnami.
Zadní Žalý je formován jako krátký plochý hřbet, tvořený fylity a rulami.
[editovat] Literatura
- LOKVENC, Theodor. Rozhledna na Předním Žalém. Krkonoše, únor 1997, roč. XXX, čís. 2, s. 14–15.
