Alternativní historie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Alternativní historie (zejména v angličtině často zkracováno na AH) se označuje jedno z klasických témat science fiction, vycházející z předpokladu, že určitá historická událost se stala jinak, než ve skutečnosti. Typickým představitelem alternativní historie je příběh popisující svět, v němž Německo vyhrálo 2. světovou válku (například v románu P. K. Dicka Muž z vysokého zámku (jehož předobrazem byl pražský Vyšehrad) a dalších dílech tohoto autora).

Dalším častým nápadem je „zrušení“ kolonizace Ameriky, respektive přesun střetu Evropy a Ameriky do pozdější doby, nebo vytvoření civilizace založené na parním stroji (místo elektronických počítačů se používají verze Analytického stroje Charlese Babbage).

Do alternativní historie lze řadit i knihy založené na fiktivním vynálezu, objeveném nejčastěji místo jiného vynálezu. Například cyklus Věk Nerozumu (první díl se jmenuje Newtonovo dělo, autor Keyes J. Gregory) vypráví co by se stalo, kdyby Newton místo teorie gravitace objevil substanci zvanou rtuť mudrců, schopnou přenášet kinetickou energii etérem.

Z české produkce jde např. o filmovou komedii Zabil jsem Einsteina, pánové! nebo romány Františka Novotného Dlouhý den Valhaly, Další den Valhaly a Poslední den Valhaly (v nichž nacisté vyhrají 2. světovou válku vyvoláním germánských bohů) a Jiřího Kulhánka.

Tento článek o literatuře je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

[editovat] Reference

Výběrový úvod do alternativních historií a Alternativní historie v češtině, Ikarie 1/1998

[editovat] Externí odkazy

• Článek ve fanzinu Interkom (zčásti se překrývá s předchozím)
• http://www.uchronia.net - bibliografie světových AH (české pokryty neúplně); anglicky