AMR (síť)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek z oblasti techniky potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
AMR (také AMRAD) (automatizovaný městský radiotelefon) je mobilní síť vyvinutá v socialistickém Československu. Byla vyvinuta v pardubické Tesle, zcela nezávisle na vývoji mobilních sítí ve světě. Byla to první mobilní síť v rámci tzv. socialistického bloku.
Vývoj AMR začal již polovině 70. let minulého století. Nebyla v žádném případě určena pro širokou veřejnost (v té době bylo nemyslitelné, aby občan mohl volně používat radiostanici), ale byla určena pro účely správy pošt a telekomunikací, pro komunikaci mezi pracovníky na cestách. Z toho důvodu měla oproti mobilním sítím, tak jak je známe dnes, mnoho omezení.
- chyběla automatická lokalizace účastníka, proto bylo při volání nutné zadat UTO, ve kterém se účastník nachází
- pracovala pouze ze 4 číselným číslovacím prostorem, tzn. maximální počet účastníků je 9999
- nebyly připravovány žádné jiné funkce než příchozí a odchozí hovory
- systém neposkytoval zahraniční telefonní spojení
- systém nepodporoval účtování hovorů
Díky těmto omezením byla systém poměrné jednoduchý a bylo jej možné rychle implementovat.
Přesto že se jednalo o jednu síť, existovaly v určité době tři takové sítě
- experimentální, pracující na frekvenčním pásmu 162/167 MHz
- celorepubliková (161/165 MHz)
- oblastní (152/157 MHz)
Přepínaní z jedné sítě do druhé se dalo provést pouze přeladěním ladiče kanálů (pomocí šroubováku)
Vzhledem k poměrům v socialistickém Československu měla síť ještě několik zvláštností:
- Protože bylo nemyslitelné, že by někdo nepovolaný odposlouchával rádiový provoz, nebyl provoz a AMR nijak šifrován a probíhal zcela na analogové bázi. Radiostanicí na vhodném frekvenčním pásmu bylo možno AMR odposlouchávat stejně jako dnes NMT systém Eurotelu.
- Stejně tak bylo nemyslitelné, aby někdo nepovolaný vlastnil radiostanici. Proto síť nepodporovala žádný způsob autentizace účastníka. Ta se objevila až v roce 1993.
S provozem experimentální sítě se začalo v roce 1978, v roce 1983 byla spuštěna celorepubliková síť AMR a v roce 1987 byly zprovozněny oblastí sítě. O rok později byl ukončen provoz experimentální sítě.
Základnová stanice AMR měla efektivní dosah cca 15-25 km dle charakteru terénu a v době největšího pokrytí fungovalo 63 základnových stanic. Jednotlivé rádiové stanice mohly komunikovat i přímo mezi sebou, pokud znaly svoji čtyřmístnou selektivní volbu.
Provoz systému AMR byl definitivně ukončen v roce 1999.
