Anton Semjonovič Makarenko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, alespoň náhradou této výzvy za konkrétnější. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto mohou být specifikovány na diskusní stránce.

Anton Semjonovič Makarenko (13. března 1888 – 1. května 1939), byl ukrajinský a sovětský spisovatel a pedagog, tvůrce orginálního výchovného systému kolektivní výchovy; kolektiv pokládal za jeden ze základních výchovných prostředků. V roce 1917 ukončil učitelský institut v Poltavě. V letech 1920-1935 organizoval v Poltavě a Charkově opatrovnicko-vychovatelské pracovní kolonie pro bezdomskou a provinilou mládež, po roce 1935 se začal věnovat spisovatelství. Usiloval o uvedení chovanců ke shodně organizované kolektivní činnosti založené na komunistické ideologii. Od Maxima Gorkeho převzal víru v možnost přeměny člověka i maximálně zanedbaného společensky i morálně, což je možné nazvat optimistickou hypotézou. Makarenkův system fungoval ještě v padesátých a šedesátých letech dvacátého století v SSSR a jemu podřízených státech ve střední Evropě.

Makarenko ve svých pracích představil všestranný system pedagogického působení na mládež, vycházející ze základního úkolu vychovatele nebo učitele, vyplývajícího z všeobecných norem budování komunismu a základní formy výchovy, jakou stanoví kolektiv v charakteru nových socialistických poměrů. Jako hlavní element kolektivu Makarenko uváděl dobrou organizaci ba i dokonce jistý stupeň vojenské kázně.

[editovat] Dílo

Pedagogická poéma (1933-1935)
Kniha pro rodiče (1937)
Vlajky na věži (1938)
O výchove detí v rodine (1949), slov. Pravda
Budú z nich ľudia (1949), slov. Pravda, (1951), slov. Pravda, (1959), slov. Mladé letá
Pochod tridsiateho roku a nepublikované rukopisy (1952), slov. Štátne nakladateľstvo
Vybrané pedagogické spisy I.-II.-III.-IV.-V. (1952), slov. Štátne nakladateľstvo