Arminius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Arminius, v Německu nazývaný Hermann der Cherusker (16 př. Kr. - 21) byl náčelník kmene Cherusků, který sjednotil germánské kmeny a vedl úspěšnou vzpouru proti římské nadvládě, která vyústila v trvalý zánik provincie Germania. V rámci této vzpoury roku 9 svedl s Římany bitvu v Teutoburském lese, v níž zcela zničil tři římské legie a připravil tak římské říši jednu z nejtěžších porážek v její historii.

Arminius byl synem náčelníka Cherusků Segimera. Narodil se roku 17 př. Kr. nebo 16 př. Kr. Část svého mládí strávil jako rukojmí v Římě, kde získal základní znalosti římské politiky a posléze byl vycvičen jako vojenský velitel. Asi od roku 4 vedl podpůrné jednotky římské armády složené z Cherusků, pravděpodobně bojující na Balkánském poloostrově. Do severní Germánie se vrátil někdy v letech 7 - 8. Zde se spřátelil s Publiem Quinctiliem Varem, římským správcem provincie Germania, kterou Řím nedávno zřídil na území mezi Rýnem a Labem. Zároveň však připravoval povstání germánských kmenů proti římské nadvládě. V roce 9 vedl spojené vojsko Cherusků, Marsů, Brukterů a Chattů, které v Teutoburském pralese přepadlo a zcela zničilo jádro římských vojsk v Germánii tvořené třemi legiemi a 6 kohortami pěchoty a třemi oddíly jízdy. V bitvě padl (nebo spáchal sebevraždu) i správce provincie a mnoho jeho úředníků.

Po bitvě v Teutoburském lese stál Arminius v čele unie germánských kmenů a převážně úspěšně vzdoroval vpádům a vojenským akcím Říma. V roce 16 utrpěl porážku od římského vojevůdce Germanika v bitvě na řece Veseře, neboť jeho podřízený Inguiomer nerespektoval smluvený plán. Římské vítězství však nebylo dostatečně přesvědčivé a Římané se posléze stáhli za Rýn (když před tím zajali Arminiovu ženu a syna). Po ústupu Římanů vedl válku s náčelníkem Markomanů Marobudem, kterého porazil. V roce 21 byl zavražděn příbuznými.