Static Wikipedia February 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Web Analytics
Cookie Policy Terms and Conditions Asymetric Digital Subscriber Line - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Asymetric Digital Subscriber Line

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

ADSL - Asymetric Digital Subscriber Line, v současnosti nejčastěji využívaný typ DSL. Vyznačuje se asymetrickým připojením, kdy je rychlost dat směřujících k uživateli vyšší než rychlost dat od uživatele směrem do internetu. Tato vlastnost naprosté většině uživatelů vyhovuje, protože odpovídá běžným potřebám.

Obsah

[editovat] Princip ADSL

Telefonní linka (PSTN) slouží primárně k přenosu hlasu, ISDN linka k přenosu digitálního signálu. Na telefonní lince se používají pro potřeby tradičních hlasových hovorů frekvence od 0 do 4 kHz (použitelný signál je 0.3 - 3.4 kHz). K provozu ISDN linky se používají frekvence cca od 0 do 50 kHz. Vyšší frekvence byly dlouho nevyužity, u ADSL se začaly využívat pro přenos dat - frekvence 26 - 138 kHz se využívají pro přenos dat směrem do sítě (upstream) a frekvence 138 kHz - cca 1.1 MHz pro přenos dat ze sítě (downstream). U ISDN linky se frekvence úměrně posouvají.

Přenášená data se zapouzdřují buď do ATM buňky (protokol PPPoA), nebo Ethernetového rámce (protokol PPPoE). Dříve se používalo pro připojení rozhraní Annex A u telefonních linek (PSTN) a Annex B u ISDN, dnes se zřizují ADSL výhradně s rozhraním Annex B.

[editovat] Hardware pro ADSL

Zařízení, které je nezbytné. Jiný než ADSL modem není možné použít. K počítači se připojuje buď přes USB port (zásuvku), Ethernet (port RJ45), WIFI, nebo ve formě PCI karty.

Zařízení podobné modemu, které je nezbytné po připojení počítačové sítě přes ADSL. zařízení má několik Ethernetových portů (RJ45), přes které se jednotlivé počítače připojují do sítě i do internetu (WAN).

  • Splitter

Jeho úkolem je oddělit běžný provoz na telefonní lince od přenosu dat filtrováním frekvencí. Pokud se má zapojit ADSL modem současně s telefonním přístrojem, tak je nezbytný. Někteří uživatelé se pokouší nahradit splitter běžnou rozdvojkou, ovšem v takovém případě může docházet k poklesu kvality přenosu jak hlasu, tak dat. Proto se toto uvádí až jako krajní možnost a nedoporučuje se (ne vždy takovéto zapojení musí fungovat).

  • Propojovací kabely

Zpravidla bývají součástí prodejního balení modemu.

  • Hardware na ústředně

Nejvýraznějšími jsou splitter a DSLAM. Splitter slouží k nasměrování datové složky k DSLAMu a hlasové (u ISDN digitální) složky k místní smyčce a účastnickým sadám. DSLAM je bránou do datové sítě poskytovatele připojení.

[editovat] Standarty ADSL

Název standartu Běžný název  Downstream rychlost   Upstream rychlost 
ANSI T1.413-1998 Issue 2 ADSL 8 Mbit/s 1.0 Mbit/s
ITU G.992.1 ADSL (G.DMT) 8 Mbit/s 1.0 Mbit/s
ITU G.992.1 Annex A ADSL over POTS 8 Mbit/s 1.0 MBit/s
ITU G.992.1 Annex B ADSL over ISDN 8 Mbit/s 1.0 MBit/s
ITU G.992.2 ADSL Lite (G.Lite) 1.5 Mbit/s 0.5 Mbit/s
ITU G.992.3/4 ADSL2 12 Mbit/s 1.0 Mbit/s
ITU G.992.3/4 Annex J ADSL2 12 Mbit/s 3.5 Mbit/s
ITU G.992.3/4 Annex L[1] RE-ADSL2 5 Mbit/s 0.8 Mbit/s
ITU G.992.5 ADSL2+ 24 Mbit/s 1.0 Mbit/s
ITU G.992.5 Annex L[1] RE-ADSL2+ 24 Mbit/s 1.0 Mbit/s
ITU G.992.5 Annex M ADSL2+ 28 Mbit/s 3.5 Mbit/s


[editovat] Poskytovatel - kdy nelze ADSL zřídit

Na ústředně není DSLAM - jedná se o zařízení, které je pro připojení pomocí ADSL nezbytné. Záleží na provozovateli sítě, kdy DSLAM na ústředně nainstaluje.

Optický kabel - některé oblasti jsou připojovány pomocí optických kabelů. Optický kabel neumí provoz technologie ADSL (resp. provozovatelé sítě nepoužívají dělení šířky pásma pomocí světelného spektra)

PCM - přípojka může být zapojena do PCM z důvodu nedostatečné kapacity kabeláže. PCM umožňuje provoz více přípojek na jednom telefonním kabelu. Tím je ale telefonní kabel zatížen běžným provozem a na přenos dat „není dost místa“. Řešením je vypojení z PCM, což není vždy realizovatelné - provozovatel sítě musí nalézt alespoň jeden volný pár v telefonním kabelu.

Fix GSM - bezdrátová přípojka. GSM = standard pro mobilní komunikaci, FIX = přípojka je uzamčena na jedné BTS. Buduje se tam, kde není k dispozici metalické vedení. V takovém případě je značně omezováno i vytáčené připojení k Internetu, připojení pomocí ADSL je nerealizovatelné.

Velká vzdálenost přípojky od ústředny - ADSL je realizovatelné do 8 km od ústředny.

Služby AOT (informace o čase) a PROVOLBA rovněž neumožňují použití ADSL, řešením je jejich zrušení.

[editovat] Externí odkazy

Static Wikipedia 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu