Augustin z Canterbury
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sv. Augustin z Canterbury (kolem 546 Itálie – 26. května 604? Canterbury) byl benediktinský mnich italského původu, jehož papež Řehoř Veliký poslal na misie do Anglie a roku 601 ustanovil arcibiskupem v Canterbury. V katolickém liturgickém kalendáři se slaví svátek sv. Augustina v den jeho úmrtí, 26. května.
Obsah |
[editovat] Život
Augustin vstoupil do benediktinského kláštera svatého Ondřeje v Římě na pahorku Caelius, který byl majetkem rodiny papeže Řehoře Velikého, a později se zde stal opatem.
[editovat] Misie mezi Anglosasy
Roku 596 vyslal Řehoř Veliký Augustina společně se čtyřiceti dalšími mnichy do Británie s úkolem pokřtít zdejší anglosaské obyvatelstvo. Anglosaské prostředí se již s křesťanstvím setkalo, a to prostřednictvím misií iroskotských mnichů. Jejich křesťanství však mělo poněkud jiný charakter než náboženství šířené z Říma.
Augustinovi se hned roku 597 podařilo získat pro římské křesťanství jednoho ze zdejších vládců, kentského krále Ethelberta, jehož manželka již byla křesťankou a začala s misionáři spolupracovat. Roku 601 jmenoval Řehoř Augustina prvním arcibiskupem v Canterbury (tedy prvním arcibiskupem na půdě Británie vůbec). Augustin poté zřídil v Kentu dvě sufragánní biskupství, která se nacházela v Rochestru a Londýně. Kromě toho založil v Canterbury benediktinský klášter, ve kterém měli být vzděláváni budoucí kněží.
Po své smrti byl Augustin pohřben v kostele sv. Petra a Pavla (později chrám sv. Augustina) v Canterbury, který vystavěl král Ethelbert. Pokřtění kentských vládců nebylo trvalé, Ethelredovi synové se po otcově smrti vrátili k pohanství.
