Bar (jednotka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bar je vedlejší jednotkou tlaku v soustavě SI. Bar je stále užíván pro svou názornost, neboť přibližně odpovídá starší jednotce tlaku jedné atmosféry, která odpovídala přibližně atmosférickému tlaku na hladině moře (fyzikální atmosféra), anebo hydrostatickému tlaku 10m vodního sloupce (technická atmosféra).

Jedna tisícina baru se označuje jako milibar, který se číselně rovná jednomu hektopascalu.

Současně vyráběné barometry mívají obvykle dvě stupnice, jednu číslovanou v dříve používaných torrech a druhou číslovanou v hektopascalech či milibarech.

[editovat] Převodní vztahy

1 bar = 100 000 pascalů (Pa)
1 mbar = 0.001 bar = 100 Pa = 1 hPa (hektopascal)
1 atm (fyzikální atmosféra) = 760 torr = 1,01325 bar
1 at (technická atmosféra) = 1 kp cm^-2 = 0,980665 bar

[editovat] Historie

Slovo bar pochází z řečtiny, kde báros znamená tíhu. Jako symbol se užívá celé slovo „bar“ místo dřívější zkratky b, ale pro milibar je spíše používána zkratka „mb“ než „mbar“.

Tato jednotka byla určena především k měření barometrického tlaku. Název jednotky bar navrhli v roce 1902 Sandström a Helland-Hausen na doporučení Th. W. Richardse, a to převodem 1bar = 1b = 1 Mdyn.cm^-2 = 10⁶ dyn cm^-2. V některé cizí literatuře se tato jednotka po roce 1904 přechodně používala s jiným převodním vztahem 1b = 1 dyn cm^-2, než pro který byla jednotka původně navrhována a než se běžně používá dnes.

V roce 1913 přijal Stálý mezinárodní meteorologický výbor usnesení, podle něhož se měly aerologické údaje o stavu ovzduší udávat buď v milimetrech sloupce kapalinové náplně barometru (při náležité redukci), nebo v milibarech.

(Přesto dle některých neověřených názorů bar and millibar zavedl až teprve Sir Napier Shaw v roce 1909 a v mezinárodním měřítku byly schváleny až v roce 1929.)

V Česku se v současnosti dle vyhlášky ministerstva průmyslu a obchodu č. 264/2000 ze dne 14. července 2000^[1] jedná o zvláštní dočasně povolený název násobků a dílů soustavy SI.