Barrandovské skály
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Barrandovské skály | |
---|---|
Barrandova skála z cyklistické stezky do Chuchle |
|
vyhlášení | 1982 |
území | Hlubočepy, Malá Chuchle (Praha 5) |
nadmořská výška | 200-300 m |
výměra | 11,5712 ha |
Národní přírodní památka Barrandovské skály je celosvětové unikátní ukázkou zvrásnění prvohorních vápenců. Zahrnuje levý svah údolí Vltavy mezi Malou Chuchlí a Barrandovským mostem u ústí Hlubočepského údolí. Území se skládá ze dvou navzájem oddělených celků.
Obsah |
[editovat] Důvod ochrany
Barrandovské skály jsou chráneny proto, že obsahují úplný prvohorní profil od svrchního ordoviku po spodní devon. Jde o mezinárodní stratotyp stupně zlíchov - významný geologický útvar Barrandova skála. Oblast je současně i nalezištěm zkamenělin. Vyskytují se zde společenstva teplomilné skalní stepi.
[editovat] Flóra
Na území národní přírodná památky (NPP) se nachází několik rostlinných společenstev, z nichž nejvýznačnější jsou společenstva skalních stepí (Alysso-Festucion pallentis). Vápence a diabázy vystupující na povrch jsou místem výskytu xerotermních (teplomilných a suchomilných)společenstev s kostřavou sivou s několika vzácnými druhy (sesel sivý, bělozářka liliovitá, devaterníček šedý). Ne většině strmých skalních svahů však roste akát, který pochází ze zalesňovacích prací v první polovině 20. století. Jen ojediněle jsou zde zachovány původní šípákové doubravy, složené hlavně z dubu pýřitého (šípáku) a dřínu.
[editovat] Fauna
Na území NPP se z bezobratlých vyskytují přirozená teplomilná společenstva - například reliktní stepní střevlíčci nebo otakárek ovocný a otakárek fenyklový. Z ptáků je zde nejhojnější pěnice pokřovní, budníček menší a strnad obecný. Ojediněle zde lze nalézt ještěrku obecnou.