Bedla ostrošupinná
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Bedla ostrošupinná |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Bedla ostrošupinná
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Lepiota aspera (Pers.) Quél., 1886 |
Bedla ostrošupinná nazývaná též bedla drsná, bedla ostrolupenná, bedla ostrošupinatá nebo bedla vidlená (Lepiota aspera (Pers.) Quél. 1886) je nejedlá houba z čeledi pečárkovitých
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Agaricus acutesquamosus Weinm., 1824
- Agaricus asper Pers., 1793
- Agaricus elvensis Berk. & Broome, 1865
- Agaricus friesii Lasch, 1828
- Agaricus friesii subsp. acutesquamosus (Weinm.) Fr., (1874)
- Agaricus mariae Klotzsch, 1832
- Amanita aspera (Pers.) Pers., (1800) [1799]
- Cystolepiota acutesquamosa (Weinm.) Bon, 1977
- Cystolepiota aspera (Pers.) Bon, 1978
- Cystolepiota friesii (Lasch) Bon, 1977
- Echinoderma acutesquamosum (Weinm.) Bon, 1993
- Echinoderma asperum (Pers.) Bon, 1991
- Echinoderma friesii (Lasch) Bon, 1993
- Lepiota acutesquamosa (Weinm.) P. Kumm., 1871
- Lepiota acutesquamosa var. furcata Kühner, 1936
- Lepiota aspera var. acutesquamosa (Weinm.) Singer, 1961
- Lepiota friesii (Lasch) Quél., 1872
- Lepiota friesii var. acutesquamosa (Weinm.) Quél., 1872
[editovat] Popis
Klobouk bedly ostrošupinné má průměr 5-12 cm. Tvar klobouku je nejdříve široce kuželovitý až zvoncovitý, později vyklenutý, rozložený až plochý, na okraji podvinutý, plstnatě ověšený, barvy krémové s tmavohnědými vzpřímenými šupinkami.
- Lupeny jsou volné a husté, barvy bílé až krémové.
- Prsten je blanitý nebo pavučinovitý, na okraji tmavohnědě vločkatý, jinak barvy krémové až skořicově hnědé.
- Třeň válcovitý, vláknitý, na bázi ztloustlý, barvy krémové až světle hnědé na bázi tmavohnědě zrnitě šupinkatý.
- Dužnina bílá, vůně nepříjemná - silná po strakoši nebo pestřeci.
[editovat] Výskyt
Roste v červenci až říjnu roztroušeně v humusu a opadu listnatých stromů, též v jehličnatých lesích, zahradách, parcích, na okrajích cest a ruderálních stanovištích bohatých na humus.
[editovat] Použití
Je to nejedlá či mírně jedovatá houba. Není příliš hojná, přesto by mohla být omylem použita k přípravě pokrmů. Její vůně po pestřeci a typické vzpřímené drobné ostny na klobouku upozorní na to, že jde o tuto nejedlou houbu.
[editovat] Reference
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
- SMOTLACHA, V., ERHART, M., ERHARTOVÁ, M. Houbařský atlas. Brno : Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 80.
